www.relaxuj.cz
>

Žárlivost ve 21. století: štěnice a sledovací software

Žárlivost ve 21. století: štěnice a sledovací software
, , článek
Alespoň malé nahlodání žárlivostí snad někdy zažil každý. Když se to ale vymkne kontrole, přichází na řadu sofistikované špehovací nástroje a z oběti se může stát uzlíček nervů. Jaká rizika přináší sledování partnera a může to mít i nějaké kladné stránky?



reklama
Žárlivost je stará jako lidstvo samo. Metody sledování partnera jdou ale kupředu mílovými kroky. Už se neplížíme za partnerem jako stín, neprohlížíme kapsy a límečky od rtěnek. Stále populární je prohlížení mobilních telefonů, kontrola partnera na sociálních sítích a obecně nahlížení partnerovi do počítače. Kdo ale chce být špehem na úrovni, může vybírat ze sofistikovaných nástrojů. Snadno dostupné jsou jednoduché štěnice, sledovací software v mobilu či počítači i miniaturní skryté kamery.


Podle nedávné studie psycholožek Ellen Helsper a Monicy Whitty z Nottingham Trent University se ženy obecně méně orientují v nových trendech moderních technologií, pokud se však rozhodnou partnera sledovat či přímo šmírovat, nikdo je nezastaví. Nejčastěji sledují e-maily partnera, jeho SMS zprávy a sociální sítě.

Podobné je to i v Česku. „Ve své praxi se občas setkávám s tím, že se jeden z partnerů dostane k soukromé elektronické komunikaci druhého partnera. Děje se to často náhodou, třeba SMS problikne na displeji uzamčeného telefonu, ale i záměrně,“ uvádí psycholog Vladimír Marček. Dodává, že podle jedné britské studie přiznává nahlédnutí do partnerova mobilu 34 procent žen a 62 procent mužů. A 90 % ze všech to dělá kvůli podezření z nevěry, které se v polovině případů potvrdí.

Muži obecně špehují svou drahou polovičku pomocí nejmodernějších technických vychytávek. „Docela by mě lákalo vyzkoušet nějaké špiónské vybavení. Ale spíš pro zábavu. Neumím si představit, že bych si něco podobného pořídil s cílem sledovat partnerku,“ kroutí hlavou třicetiletý Honza. Za takové zbytečnosti by nechtěl utrácet peníze.


Tak jak tak, je to špatně


O nemorálnosti takového jednání není pochyb. Často, ne-li většinou, je lepší nevědět a těšit se z toho, co máme. „Ctít soukromí toho druhého je základ. Měli bychom nechat partnerovi prostor pro trávení času o samotě či se svými přáteli. Každý by měl mít možnost ukrývat drobná tajemství a mít jistotu, že jsou místa či chvíle, kdy bude mít své soukromí,“ vysvětluje psycholožka Jana Fojtíková. Dodává, že špehování ve vztahu prakticky nemůže skončit dobře.


Žárlivost


Pokud se jako špehující dozvíme, že partner je vzorný, budeme mít tendence tomu nevěřit a šmírování opakovat. A pokud zjistíme něco usvědčujícího? Máme, co jsme chtěli. Co teď? Užírat se nebo přiznat, že jsme šmírovali? „Myslím, že když chceme situaci rozumně řešit a vztah zachránit, může pomoci, když se přiznáme a omluvíme se za špehování. Jenže to stejně nesmaže z našich čel nápisy šmírák a lhář“, podotýká studentka Iva.


Jsem sledován, co teď?


Problém oběti je složitější, než se zdá. Spousta sledovaných totiž nemá jasný důkaz o tom, že je někdo špehuje. “Oběti si všimnou, že jejich partner toho ví až podezřele mnoho. Mohou mít pak paranoidní představy a mohou pak zažívat velký strach a úzkost třeba jen při představě odesílání SMS,” upozorňuje Fojtíková.

Pokud jste však objevili, že vás partner či partnerka sledují, je nejlepší jít říct, že o špehování víme. Řešení takové situace by se nemělo odkládat. „Univerzální postup neexistuje. Můžete se řídit instinktem nebo oslovit odborníka, který situaci zhodnotí s odstupem,“ vysvětluje Fojtíková. Mnozí odborníci nabízí konzultace i na dálku třeba prostřednictvím Skypu.

Webeditorka Lenka v tom má jasno. „Sledovací zařízení, lustrování e-mailů a telefonu či štěnice do vztahu nepatří stejně jako nevěra nebo domácí násilí. Kvalitní vztah musí podle mě stát na vzájemném respektu, důvěře, ale i schopnosti tolerovat volný čas partnera,“ říká Lenka. Dodává, že kdyby zjistila, že ji partner odposlouchává či dokonce sleduje, nedokázala by to řešit s chladnou hlavou. „Bojím se, že by to byl konec našeho vztahu. Nevím, jestli bych byla schopná partnerovi znovu věřit,“ přemýšlí.


Jste-li v pokušení


Mnozí si vůbec neumí představit, že by svého partnera špehovali. „V životě bych se nesnížila k tomu, abych se „nabourala“ partnerovi do e-mailu nebo Facebooku, natož abych si pořizovala štěnici nebo odposlechy,“ dušuje se Lenka. Sama partnerovi říká, kam a s kým jde a on to dělá taky. „A nemusíme se kvůli tomu vyslýchat nebo z něčeho podezírat. Každý máme své přátele a koníčky a někdy oba chceme být jen s nimi. Když chceme vědět, kde je ten druhý, stačí nám jeden telefonát nebo SMSka a nepotřebujeme k tomu bondovské špionážní prostředky,“ zdůrazňuje Lenka.


Žárlivost


V pokušení alespoň kouknout jsme však někdy byli téměř všichni. Pokud se ale pokušení vymyká kontrole, měli bychom s tím něco dělat. „Je potřeba si uvědomit, že podívání se na partnerovu soukromou komunikaci mi vůbec neuleví, případně jen na chvíli. Nezabráním tak nevěře. Nebudu se cítit s partnerem více propojen ani tak nevyřeším dlouhodobý nedostatek nedůvěry či nejistoty ve vztahu. Naopak,“ vysvětluje psycholog Marček. Žárlivost často souvisí s nízkým sebevědomím, ale přesnější cestu, jak se těchto pocitů zbavit, může poskytnout jen odborník.


Věřit nebo alespoň neřešit


Nedůvěra ve vztahu je postupnou zkázou. „Žárlivost je komplexní emoce, která zahrnuje mnoho pocitů od strachu z opuštění až po zuřivost. A týká se jak mužů, tak žen,“ upozorňuje psycholog Vladimír Marček. Podle něj je důvěra ve vztahu velmi citlivé téma, které nemůžeme zobecnit. „Na jedné straně nechat partnera číst naši soukromou korespondenci ukazuje, že nemáme co skrývat, ale když si důvěřujeme, není důvod ji číst. Stejně tak společná hesla automaticky neznamenají zdravý vztah a soukromá hesla neznačí, že je něco v nepořádku,“ vysvětluje Marček.

Je důležité si uvědomit, že ve většině případů je ale důvod nedůvěry fiktivní. Pokud je pokušení žárlit nesnesitelné, řešme ho. Pokud v nás jen trochu hlodá červík nedůvěry, zkusme to překonat.

Zdroj obrázků: Pixmac
Nejnovější články
Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci
Další cesta nás zavede do Číny. Konkrétně navštívíme nejlidnatější město tohoto státu, Šanghaj. A proč zrovna Šanghaj? Věřte nebo ne, kamarád se zde ženil. Svatba v Číně, to si člověk nemůže nechat ujít.
10.7.2017, článek, Milan Šurkala1 komentář
Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi
Cestování po Indii a Nepálu jsme zakončili pokusem o horský výšlap na Champa Devi. Poněvadž Nepálci rozhodně nejsou takoví turisti jako Češi, nelze počítat s turistickým značením. A to dělalo naši cestu trochu nejistou.
27.1.2017, článek, Milan Šurkala
5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu 5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu
Jaro je krásné období. Konečně se můžete vydat na procházku, poslouchat zpěv ptáků a relaxovat při pohledu na kvetoucí stromy. Bohužel je ale jaro i obdobím alergií a jarní únavy. Pokud zrovna vás tohle trápí, i tak si můžete jaro užít. Přečtěte si, jak na to.
13.4.2016, inzerce, PR článek
Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán
Naší předposlední zastávkou v Nepálu byla buddhistická stúpa v Boudha (Boudhanath), která se nachází nedaleko Káthmándú. Navštívili jsme i Pashupatinath, kde se spalují mrtvoly u řeky Bagmati a Patán.
7.4.2016, článek, Milan Šurkala
Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování
Pohled středověké gastronomii na zub, nebo lépe řečeno pod pokličku, ukáže, že byla spíše než sbírkou receptů společenskou hrou, obřadem i symbolickou obnovou světa. A zároveň byla prostoupena všudypřítomnou bídou.
9.3.2016, článek, Michal Spáčil