Lázně Karlovy Vary: ve víru minerálních vod

Už je tedy jasné, c o je základem léčebných procedur v karlovarských lázních. Léčba probíhá pomocí minerální vody z Vřídla a dalších třinácti pramenů, které obsahují nejen oxid uhličitý a rašelinu, ale i další přírodní prvky. Podle legendy objevil tyto vzácné prameny sám Karel IV., když v tamních lesích lovil jelena. Ať to byl on, či kdokoli jiný, město nese právě jeho jméno a díky tomuto panovníkovi byly městu uděleny svobody a práva měst královských, navíc s výsadami měst lázeňských. Uděleny byly jistě dobře, vždyť horké karlovarské prameny patří díky svému jedinečnému složení k těm nejúčinnějším minerálním vodám na světě.

Místa, kde jednotlivé prameny vyvěrají, se nazývají kolonády a v centru města jich najdete pět – Sadová kolonáda, Mlýnská, Tržní, Zámecká a Vřídelní kolonáda. Právě na té poslední jmenované je umístěn nejznámější pramen, Vřídlo, které dokáže z podzemí vychrlit dva tisíce litrů za jedinou minutu, a to až do výšky dvanácti metrů. Jeho teplota je 73°C a na světlo světa se dostává z dvou až tří tisícimetrové hloubky. Dnes je Vřídlo jediným pramenem, který se využívá nejen k pití, ale i ke koupelím. Ostatní prameny mají poetická jména, jako Hadí, Svoboda, Kníže Václav I., Rusalka či Libuše a jejich teploty se pohybují od 30°C do 65°C. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.

Když už jsme zmínili tento důležitý lázeňský atribut, je třeba zdůraznit, že i ony mají svoji historii. Lázeňský pohárek je druhem účelového porcelánu, používaného k pití vody z pramenů v lázních. Zajímavé je, že je to typicky český výrobek a že se použitý porcelán polévá speciální polevou. Zdobeny jsou takové pohárky dvoj- či trojrozměrnou dekorací. Samotná výroba má dlouhou tradici, sahající až do 16. století, kdy se horké minerální prameny pily z jednoduchých sklenic na držácích. Dalším materiálem pro výrobu se stala kamenina a po ní mléčné sklo, od počátku 19. století je využíván porcelán.
Dekorace pohárku by mohla být samostatnou kapitolou. Zdobení prošlo fázemi vyobrazení lázeňského místa, používaly se alegorie zdraví, květin či ptáků, po světové válce přišly na řadu motivy vědecké a kulturní, někdy s rokem lázeňské sezóny.

Už toho bylo řečeno mnoho, nicméně ještě jsme zatím neřekli velmi důležitou věc, a tou je vlastní indikace pro návštěvu karlovarských lázní. Protože minerální prameny mají téměř univerzální užití, léčí se v Karlových Varech pacienti s nejrůznějšími chorobami. Mezi ty nejčastější patří onemocnění zažívacího ústrojí, poruchy látkové výměny, diabetes, dna, obezita, paradontóza, choroby pohybového ústrojí, nemoci jater, žlučníku, slinivky a žlučových cest, stavy po onkologických nemocích, různá neurologická onemocnění a další.

Léčebné procedury si každý může vybrat podle libosti, stejně jako sanatorium, které se na dané problémy specializuje. Mezi nejoblíbenější procedury patří například masáže, vířivé koupele, příjemné teplé obklady a zábaly, sanatoria nabízí mnoho variant wellnes a beauty programů. Je pak na každém, zda využije kosmetických zábalů, anticelulitidní terapie, reflexní masáže, vřídelní koupele či něčeho dalšího.

Pojedete-li se léčit do lázní, určitě vám prospěje i procházka a návštěva míst, které se staly pro toto město symbolickými. Prvním z nich jsou už zmiňované kolonády, které je příjemné navštívit nejen kvůli pramenům, ale i kvůli jejich architektonice a příjemné atmosféře, ve které by člověk venku na lavičce proseděl klidně věčnost. Kdo si troufá na obtížnější výšlap do okolí, neměl by opomenout rozhlednu Dianu. Ta se tyčí 547 m. n. m. v lázeňských lesích nad Grandhotelem Pupp. Stojí tu už od roku 1914 a nabízí úžasnou vyhlídku na celé Karlovy Vary a jejich okolí. Komu zbudou síly, ten jistě rád zdolá sto padesát schodů, které vedou k úžasnému ochozu, ostatní mohou použít výtah a nahoru se dostat pohodlněji.

Dalším světově známým „suvenýrem“ je Becherovka, bylinný likér, který se vyrábí pouze zde. Becherovku začal v roce 1807 vyrábět ve své lékárně Josef Becher. Nejprve ji prodával v lékovkách jako žaludeční kapky. S popularitou nápoje se ale zvětšoval i objem nádob, do kterých byl likér s původním názvem „Carlsbader English Bitter“ stáčen. Přibližně sedmdesát let od vzniku receptury, se začala Becherovka stáčet do typických plochých lahví. Na důležitosti přidává Becherovce fakt, že její výroba je od počátku obestřena velkým a přísně střeženým tajemstvím. Dále můžeme zmínit třeba Karlovarské oplatky, porcelán, Goethovu vyhlídku, Jelení skok nebo možnost návštěvy sklářské huti a muzea sklárny.

Zdroj: www.karlovy-vary.cz
Titulní foto: Marin Conic