GPS navigační systém - jak s autem nebloudit

Takhle ještě docela nedávno často vypadal obrázek typické české rodinky jedoucí na dovolenou. Z otlučených škodovek už podle možností přesedáme do lepších aut, ponožky v sandálech jsme se snad také odnaučili nosit a teď máme příležitost zbavit se i toho hádání nad mapou.

Systémy satelitní navigace, zvané GPS, se totiž dnes prodávají i kolem desíti tisíc, takže se z hračky pro bohaté konečně stává pomocník pro každého motoristu. A nejen pro motoristu.

GPS, neboli Global Positioning System, je původně Americký vojenský navigační polohovací systém, kterému v činnosti pomáhá dvacet čtyři družic, které obíhají Zemi. Jen nad obzorem České Republiky je jich vždy minimálně šest. Dnes se GPS používá hojně i pro civilní účely a už je tak přesný, že vám například na kruhovém objezdu dokáže říci, který výjezd je ten váš. Ale nepředbíhejme.

Pokud si hodláte vybavit své autíčko navigačním systémem, máte na výběr hromadu možností, a cena je jen jedním z aspektů, kterými se řídit. Nejdříve je třeba se rozhodnout, chcete-li napevno zabudovanou navigaci či přenosné zařízení.

Pevně zabudovaná navigace se už před pár lety zabydlela v luxusních autech. Poslední dobou se ale dostává do příplatkové výbavy snad všech automobilek, včetně levnějších modelů. Známe ji zejména v podobě velké barevné obrazovky s integrovaným rádiem umístěné na středovém panelu na palubní desce. Na obrazovce můžete sledovat digitální mapu, která vypadá skoro jako ta papírová, 3D navigaci a spoustu dalších údajů.

Přístroj vám dokáže doporučit nejkratší nebo nejrychlejší trasu, hlasový výstup vám řekne, kam a kdy odbočit, a nejdražší varianty do navigování zahrnují i aktuální dopravní informace, například o objížďkách a zácpách (dynamická navigace).

Aby navigace fungovala, potřebuje zdroj dat, stejně jako například mobilní telefon nefunguje bez simkarty. Tímto zdrojem je obvykle CD nebo DVD, které se do zařízení vkládá jako hudební cédéčko. Existují mapové podklady samotné pro Českou republiku nebo pro některý stát, čím dál obvyklejší ale je mapa celé Evropy na DVD. Každý navigační systém potřebuje mapový podklad, který je optimalizován právě pro něj. Nejlepší je koupit zařízení i DVD u stejného prodejce.

Levnější varianty vestavěné navigace nemají barevný displej, ale pouze černobílý. Nezobrazí vám pak mapu, ale pouze šipku, kam jet a doplňkové číselné údaje. Ani zde obvykle nechybí hlasový výstup.

Výhodou vestavěných systémů je, že často řeší jednu nedokonalost GPS. Aby totiž navigace fungovala, musí senzor signálu z družic vidět přímo na oblohu. Jenže v tunelu, i v hodně husté zástavbě, se můžete ze signálu ztratit. Tady vám pak pomohou „berličky“ ve formě snímačů rychlosti a palubních gyroskopů, které pomáhají získávat informace o rychlosti a poloze auta, i když máte signál zastíněný.

Nevýhoda zabudovaných systémů je pak typická pro naši zemi - stávají se často terčem zlodějů, protože je nelze odnést s sebou z auta.

Existuje ještě jedna varianta vestavěné navigace, která však není namontovaná od výrobce vozu. Jedná se o GPS přístroj velikosti a formátu klasického autorádia, s nímž také bývá zkombinovaný. Vkládá se do palubní desky na místo vyhrazené právě autorádiu.

Na výběr je pak opět možnost barevné obrazovky, která se buď z rádia vysouvá, nebo je připevněna těsně nad ním, anebo se vám informace o navigaci se vám zobrazují na černobílém panelu rádia. Takovéto vestavěné systémy v autorádiu mají výhodu, že je lze před nenechavci bránit, podobně jako autorádia, odejmutím panelu nebo barevné obrazovky. Nebývají ale už napojeny na palubní systémy, jako jsou snímače rychlosti atd.

Pokud chcete na GPS mírně ušetřit a zároveň ji nenechávat v autě zlodějům, alternativou by mohla být přenosná navigace. Tady se nám otevírá široké pole výběru. Můžeme se totiž vybavit přímo přenosným navigačním přístrojem, ale také třeba PDA (kapesní počítač).

Nejnověji je navigace součástí některých mobilů. Dlužno ovšem dodat, že pro navigaci pomocí PDA nebo mobilu bývá zapotřebí ještě speciální modul pro příjem GPS signálu (cena do pěti tisíc). Nutný je také speciální navigační program jak pro PDA, tak pro mobily.

Protože se bavíme o satelitní navigaci pro motoristy, dejme rovnou bokem přenosnou navigaci pro outdoorovou turistiku a námořní navigaci. Jejich využití v autě je sice možné, ale rozhodně ne praktické a pohodlné.

Pokud se rozhodnete přímo pro přenosný navigační přístroj, připravte si sumu kolem desíti až třiceti tisíc korun. V autě bývá umístěn buď na palubní desce, anebo na přísavce pod čelním sklem. Je sice fakt, že je zakázáno mít v zorném poli řidiče překážející předmět, jenže GPSka potřebuje být na místě s nejlepším možným výhledem na nebe a řidič na ni zároveň musí vidět.

Obrazovka přenosné navigace je menší než u navigací zabudovaných, ovládání funguje většinou pomocí několika knoflíků, případně dotykové obrazovky či dálkového ovládání.

Výhodou těchto navigací bývá, že na rozdíl od pevných systémů už z výroby obsahují instalovanou mapu Evropy s nejdůležitějšími silničními a dálničními tahy, navíc do nich jde pomocí počítače dohrát podrobné mapy jednotlivých států.

Podrobná mapa vás potom přijde na nějakých tři a půl tisíce. Kolik jich do přístroje nahrajete záleží pouze na jeho paměti a vaší peněžence. Příjemným bonusem pak je, že při příjezdu na hranice nemusíte měnit DVD s mapou státu, jako u některých zabudovaných navigací.

Když se rozhodnete některé z dražších typů použít mimo auto, nabídne vám možnost přepnout mapu z automapy do turistického formátu. Nicméně toto použití bývá mírně problematické kvůli velké energetické náročnosti, a tudíž malé výdrži baterií. Napájení v autě zpravidla funguje z palubní sítě auta, tedy zástrčky zapalovače.

Řekněme, že jedete z Hradce Králové za tchýní do ulice Bohuslava Martinů číslo 32 v Brně. Po zapnutí a asi minutovém nabíhání vám navigace oznámí, kde se nacházíte. Zadáte cílovou adresu včetně čísla popisného, vyberete, zda chcete jet nejkratší cestou či cestou časově nerychlejší.

Další asi půlminutu počkáte, než se trasa propočítá, a můžete vyrazit. Pokud máte dražší - a tím pádem i lepší navigaci, vyberete si, jestli mapu zobrazíte buď klasicky severem nahoru nebo zvolíte natáčení celé mapy v aktuálním směru jízdy.

Během jízdy se vám na displeji kromě mapy zobrazují i další informace, jako je čas a rychlost. Položky vzdálenost a čas k odbočce pak naznačují, že si musíte začít během příštích 130 m, tj. asi šesti vteřin, přístroje všímat. To ale neznamená, že se na něj musíte dívat, většina přístrojů vás totiž zvládne navigovat i hlasem, i když často pouze v některém ze světových jazyků.

Během cesty se zešeřilo, ale vaše navigace vám nesvítí do očí, protože se automaticky ztmavuje. A to už jste dorazili do města. Některé odbočky se vám zdají příliš nahuštěné za sebou, takže byste jen těžko podle displeje a vzdálenosti k odbočce poznali, kterou vybrat. Hlasová navigace vám přichází opět na pomoc. Hlásí: „Druhou odbočku vpravo.“ Postupně se probíráte neznámým městem stejně jistě jako místní taxikář a vaše GPSka už vám hlásí: „Bohuslava Martinů 32 vpravo. Jste u cíle vaší cesty.“

Připraveno ve spolupráci s magazínem KlaXon - Magazín o autech a motorkách Rádia Student 107fm. KlaXon si můžete naladit každé úterý od 17 hodin.