Dny židovské kultury v Brně: festival ve městě

Městské kulturní festivaly, do jejichž pořádání se česká města pouští s čím dál větší odvahou a úspěchem, jsou specifické svojí jedinečnou atmosférou, ať už se odehrávají v historickém jádru maloměsta, na světoznámé klubové ulici Stodolní v Ostravě či v lůně stověžaté Prahy.

Právě v těchto dnech ožívá i brněnská kulturní scéna, a to netradičním festivalem židovské kultury, který na své půdě hostí množství rozličných institucí, od Národního divadla v Brně přes Centrum experimentálního divadla a Knihovnu Jiřího Mahena až po Židovskou obec Brno. Dny židovské kultury se připojily k Roku židovské kultury, pořádanému u příležitosti stého výročí Židovského muzea v Praze po celé republice.

Po již proběhnuvším slavnostním otevření brněnské pobočky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, které umožní zájemcům z moravského regionu snadnější dosah informací o židovské historii i tradicích, otevírá festivalový program vernisáž výstavy Kladovo - útěk do Palestiny v Divadle Reduta 28. 10. v 17. 30.

Pro návštěvníky jsou připraveny stovky fotografií, jež dokumentují životní osudy židovských uprchlíků, kteří se v prvních letech druhé světové války vydali na strastiplnou cestu do Palestiny. Součástí vernisáže, kterou připravilo Národní divadlo v Brně ve spolupráci s vídeňským Židovským muzeem , je i vystoupení sólisty brněnské opery Richarda Nováka, který přednese cyklus písní Pavla Haase Čtyři písně na slova čínské poezie. Jihomoravský rodák Haas tento cyklus složil v Terezíně nedlouho před svojí deportací do Osvětimi.

U temnějších a truchlivějších tónů osudů trpícího národa zůstává i zbytek rozsáhlého a rozmanitého programu, v jehož rámci vystoupí např. zahraniční host, německo-polský režisér a muzikant André Ochodlo & The Atelier Klezmer Band s večerem jidiš písní v nastudování Marka Czerniewicze v brněnské Redutě (29.10.). V HaDivadle pak vystoupí „domácí“ hudební těleso HaChucpa (21.11.), složené ze členů divadelního souboru, studentů JAMU, brněnské konzervatoře, Židovské obce a jiných. Svým vystoupením oživují autentickou židovskou hudbu, především klasický, aškenázský klezmer i hebrejské písně či ukázky z vážné hudby. Národní divadlo zase připravilo Večer z děl terezínských skladatelů (18. 11.), v němž baletní soubor představí taneční ztvárnění Tria Gideona Kleina v choreografii Zdeňka Prokeše.

Dětský sbor Brno vystoupí se svojí interpretací díla Viktora Ullmana (Tři hebrejské chlapecké sbory) a dětská Kantiléna při Státní filharmonii Brno předvede prostinký, ale silný příběh o dětech, které musí sehnat peníze na léky pro nemocnou maminku, dětskou operu Brundibár, již napsali hudební skladatel Hans Krása a spisovatel Adolf Hoffmeister v roce 1938. Zajímavostí je, že Brundibár se po svém vzniku hrál pod rouškou nacismu v Praze pouze dvakrát, zato v Terezíně, kam byl v srpnu 1942 Krása s mnohými ze svých spolupracovníků a blízkých odvlečen, celkem pětapadesátkrát.

Za zmínku jistě stojí i činoherní představení Centra experimentálního divadla v HaDivadle (10. 11.) Smlouva z pera Arnošta Goldflama a v režii Ondřeje Elbela, či nové nastudování Svěcení jara Igora Stravinského v Národním divadle v Brně (21. 11.), které mělo svoji premiéru již letos na jaře a bylo oceněno za choreografii (Libor Vaculík) cenou Sazky a Divadelních novin.

Ojedinělým představením pak je scénické čtení Děvčata z pokoje 28 Hannelore Brenner-Wonschickové, přinášející strhující obraz osudů tuctu děvčátek, která prošla Terezínem, a sice prostřednictvím jejich vlastního svědectví, promlouvajícího z deníkových zápisků, památníků i dobových dokumentů. Jistě zaujme i Český kabaret v Terezíně dr. Felixe Porgese v režii Alexandry Bauerové, připravený ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU, jenž představuje autentickou terezínskou tvorbu, jednu z forem vzrostlé z bezprostřední zkušenosti holocaustu (obě představení následují v jeden večer, 17. 11., v Divadle Reduta).

Kulturními zajímavostmi nabitý festival Dny židovské kultury v Brně, probíhající pod záštitou Richarda Svobody, primátora statutárního města Brna a za podpory Ministerstva kultury i mnoha dalších, významných brněnských institucí, vznikl z popudu ředitele Národního divadla v Brně Zdeňka Prokeše a je ojedinělou odezvou jihomoravské metropole na celorepublikové aktivity s židovskou tematikou.

Až do půlky prosince tak do brněnských funkcionalistických ulic přináší temné akordy trpícího národa, jeho historickou zkušenost, prožitek pronásledování, utiskování a bezvýchodnosti, provázený však neutuchající nadějí a vírou. Jako v historii Brna svým rozsahem i významem ojedinělá aktivita i jako hlas specifické kultury jistě stojí za pozornost.

Podrobný program festivalu je zde.