www.relaxuj.cz
>

Cestování po Šanghaji: People's Square, český pivovar

Cestování po Šanghaji: People's Square, český pivovar
, , článek
Další den nás zavedl do People's Square a prohlídli jsme si i obrovské muzeum v Šanghaji. Poté, co jsme byli zklamání jedním z chrámů, chtěli jsme si spravit chuť "českým" pivem v české restauraci. No, nespravili.
reklama
I další den našeho shanghajského putování byl ve znamení velkého celodenního výletu. Konkrétně to byla starší část Šanghaje kolem People's Square. To je vám tak uprostřed mezi kupou mrakodrapů velmi příjemný park, nepříjemná byla v našem případě akorát teplota, která byla na jarní poměry poněkud moc letní.
 
People's Square v Šanghaji
 
People's Square (klikněte pro zvětšení)
 
Takže vedle stromů a jezírek jsme tu viděli vyschlé vodopády (resp. neviděli vodu, která tam měla být) a o ozvučení se staral postarší pán, který hrál dokonce i české hity. Kde k nim přišel, to opravdu netuším, ale očividně měl u obecenstva úspěch. Park je také velmi populární u hráčů karet, nicméně karetní hru se nám nepovedlo identifikovat stejně jako hudební nástroj výše zmíněného muzikanta.
 
Muzikant
 
Pouliční muzikant (klikněte pro zvětšení)
 
Je třeba uznat, že parky Číňanům skutečně jdou. V bohatších a modernějších oblastech jsou krásně upravené, v mnoha dalších oblastech je však přesto vidět nemalá zaostalost. Nicméně proti takové Indii je i v těchto částech Čína mnohem dál. Podobně je to i v dopravě. Vozový park je poměrně solidní, obsahuje auta a takové motory, které bychom v Evropě mohli závidět (ano, asi tomu nebudete věřit, ale auta s více než třílitrovým motorem ještě běžně existují).
 
Buick LaCrosse
 
Amerika v Číně, klikněte pro zvětšení
 
Na rozdíl od některých jiných asijských států jako je např. již zmiňovaná Indie, kde je naftových aut zhruba tolik jako v Evropě, tu nafťáky takřka neexistují, což spolu s neuvěřitelně vysokým počtem elektrických skútrů a cyklistů dává za výsledek překvapivě tichou dopravu. Až na relativně časté troubení je tu na ulicích velmi překvapivý klid a evropská doprava je navzdory menším počtu aut hlučnější.
 
Doprava v Šanghaji
 
klikněte pro zvětšení
 
Stále tu však člověk dobře pozoruje chaos v dopravě. Červená a zelená na semaforu hovoří spíše jen o tom, jak vysoké je riziko vaší smrti nebo alespoň úrazu při vstupu do vozovky. Člověk se musí smířit s tím, že červenou tu snad pětina řidičů ignoruje, zejména pokud jde o menší křižovatky. Týká se to zejména těch jedoucích na kole a na skútru. Objevuje se tu i další fenomén. Cyklisté a motorkáři nejenže často nerespektují semafory, oni často jezdí i v protisměru a po chodníku. Když k tomu připočteme fakt, že v noci jezdí zdejší jednostopí borci neosvětlení a neslyšně díky nožnímu nebo elektrickému pohonu, je o zábavu skutečně postaráno. Kdyby netroubili, nemáte šanci si jich audiovizuálně všimnout. Hotové přízraky noci.
 
Shanghai Museum
 
Šanghajské muzeum, klikněte pro zvětšení
 
Pojďme však zpět do People's Parku. Brzy jsme se dostali k velkému divadlu a Šanghajskému muzeu. To bylo založeno sice před více než 65 lety, nicméně jeho nynější moderní podoba byla dokončena teprve v roce 1996 a musím říci, že vypadá snad ještě o něco moderněji. Nedalo nám to se tam nepodívat, byť nejsme zrovna muzejní typy. Vstup zdarma kazila jen obligátní bezpečnostní prohlídka. Kolikrát mi ten bágl ještě projede rentgenem?
 
Uvnitř Šanghajského muzea
 
Uvnitř Šanghajského muzea, klikněte pro zvětšení
 
Muzeum prezentuje historii Číny a jejích různých dynastií. Některá patra se věnují sochám, jiná zase písmu, obrazům nebo oblečení. Ti, kteří ve škole milovali dějepis, ať si na muzeum vyhradí klidně i dva dny (pokud jsou sami nebo cestují s podobně tak postiženými jedinci). Mají to tu pěkné, návštěvou určitě neprohloupíte. Záleží tedy jen na tom, jak moc vás zajímají muzea. Dokonce nikomu ani nevadí, že tu fotíte.
 
Socha
 
klikněte pro zvětšení
 
V muzeu
 
klikněte pro zvětšení
 
Přestože my jsme mezi sebou žádného vyloženého milovníka historie neměli, strávili jsme zde něco přes dvě hodiny. To už se začínaly zlehka ozývat nohy a především prázdné žaludky, a to nejen pocitově, ale už i akusticky. Na chvilku jsme se ještě zastavili u fontány před muzeem, pak už ale bylo čím dál tím jasnější, co bude dalším cílem. Cíle byly na plánu dva, jedním z nich jídlo, druhým z nich pak blíže neurčený chrám, který měl být nedaleko.
 
Fontána před muzeem
 
Fontána před muzeem (muzeum je za mnou), klikněte pro zvětšení
 
Asi správně tušíte, že zmožené tělo Evropana dalo přednost jídlu. Poněvadž z čínských znaků známe akorát čísla do trojky včetně, symbol země a slovo velký, což by bylo užitečné leda tehdy, kdybychom chtěli tři velké pizzy, nezbylo než hledat restauraci, která by měla menu i v angličtině nebo alespoň s obrázky (fotkami jídla). Ono se to časem obvykle povede a povedlo se i tentokrát. Výběr tedy tradičně proběhl pomocí ukazováčků.
 
Odvaha došla
 
Občas sice rád trochu experimentuju, ale na tyhle ještě hýbající se potvory jsem fakt neměl, klikněte pro zvětšení
 
Po ochutnávce chobotnice, ostrého kung paa a slaniny se sýrem jsme se vydatně posilněni všichni vydali směrem k chrámu, z čehož se vyklubala sice "stará čínská stavba", ale ve značném stadiu nepřístupnosti. Přístupné byly akorát veřejné záchodky vedle a okolo se naskýtal zvláštní pohled na staré chrámy ověšené klimatizačními jednotkami. Co vám budu povídat, čekali jsme trochu odlišnější areál.
 
Další z chrámů
 
Další z mnoha chrámů, klikněte pro zvětšení
 
Zklamaně jsme tedy přemýšleli, co dál. Na mysl se dostala Adamem propagovaná česká restaurace, ve které vaří skutečný český šéfkuchař a vaří si zde i vlastní pivo. Metrem, které znovu vyžadovalo bezpečnostní prohlídku, jsme se dostali na stanici Longhua a první věc, kterou jsme po východu ze stanice spatřili, byl přesně ten chrám, který jsme hledali na úplně jiném místě. Aneb takhle to dopadá, když člověk neudělá pořádný průzkum předem a poplete si památky (resp. když se nezúčastní tvorby itineráře cesty). Inu, to se stává i těm zcestovalejším. Bylo již po západu slunce, takže ze 40 metrů vysoké buddhistické pagody byla vidět spíše jen silueta a z přilehlých zahrad jen vstupní brána. Tak příště.
 
Longhu Temple
 
Longhua Pagoda, klikněte pro zvětšení

Český pivovar Krajánek je bohužel dost daleko od všech zastávek metra, takže je třeba počítat alespoň s 1,5km procházkou. Nocí, s mlhavou představou, kde to vlastně je a kam máme dojít, jsme se vydali na vytipovaná místa. První pokusy "co by kdyby náhodou" byly nepřekvapivě neúspěšné a to poslední s největší pravděpodobností úspěchu sice bylo to správné a světelná reklama prozradila správnou pozici, nicméně kudy se tam leze, to nebylo jasné ani trochu. Takhle blbou navigaci komplexem aby člověk pohledal. Dojedu klidně na druhý konec Evropy přímo k hotelu i bez navigace, ale jestli něco nezvládám, tak jsou to obchoďáky nebo jiné komerční komplexy.
 
Čínské noční sídliště
 
Někde mezi těmi paneláky ta hospoda přeci musí být, klikněte pro zvětšení
 
Jako šikovní cestovatelé z Česka jsme se ale nemohli smířit s tím, že bychom nenašli hospodu točící toužebně očekávané pivo. A "české" k tomu. Snaha naštěstí nepřišla vniveč a po chvíli bloudění chodbami a výtahy nás už přivítaly české nápisy. Idea, že by někdo z čínského personálu rozuměl českému "dobrý den", vzala hodně rychle za své. Jakž takž jsme se domluvili anglicky.
 
Pivo Krajánek
 
"České" pivo Krajánek v čínské Šanghaji, klikněte pro zvětšení
 
Týpek ale poznal, že mezi sebou nehovoříme ani čínsky ani anglicky, a hned se tedy otázal, zda náhodou nejsme Češi. V této restauraci jsou totiž Češi protekčním národem a máme nárok na koupi speciální karty za 500 yuanů. Na tu pak je možné sníst jídlo za 500 yuanů a pivo v této hodnotě je pak zdarma. A to se vyplatí... No vyplatí... Vzhledem k cenám jen tyto přemrštěné ceny srazíte na akceptovatelné. Číšník nicméně zavolal českého šéfkuchaře, a tak bylo příjemné si pokecat zas i česky, i když nám Ostravakum ty dlouhé české samohlásky trhají uši.
 
A co české pivo? No fanda Radka nebo Plzně tu asi moc nadšený nebude, nebylo ale ani vyloženě špatné. Jak totiž Adam řekne, že mu někde chutná pivo, všichni víme, že to žádná sláva nebude. A on to řekl.
 
Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Sony Cyber-shot RX100 nebo smartphonem Apple iPhone SE.


Ceny souvisejících / podobných produktů:


Nejnovější články
Cestování po Šanghaji: Bund a Shanghai Tower Cestování po Šanghaji: Bund a Shanghai Tower
Šanghaj je město mrakodrapů, které nejlépe uvidíte z Bundu, protějšího pobřeží. Panorama má rozhodně něco do sebe a nenechejte si ujít ani Shanghai Tower. Kde jinde můžete vidět mrakodrapům na střechu a projet se nejrychlejším výtahem na světě?
9.1.2018, článek, Milan Šurkala
Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci
Další cesta nás zavede do Číny. Konkrétně navštívíme nejlidnatější město tohoto státu, Šanghaj. A proč zrovna Šanghaj? Věřte nebo ne, kamarád se zde ženil. Svatba v Číně, to si člověk nemůže nechat ujít.
10.7.2017, článek, Milan Šurkala2 komentáře
Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi
Cestování po Indii a Nepálu jsme zakončili pokusem o horský výšlap na Champa Devi. Poněvadž Nepálci rozhodně nejsou takoví turisti jako Češi, nelze počítat s turistickým značením. A to dělalo naši cestu trochu nejistou.
27.1.2017, článek, Milan Šurkala
5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu 5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu
Jaro je krásné období. Konečně se můžete vydat na procházku, poslouchat zpěv ptáků a relaxovat při pohledu na kvetoucí stromy. Bohužel je ale jaro i obdobím alergií a jarní únavy. Pokud zrovna vás tohle trápí, i tak si můžete jaro užít. Přečtěte si, jak na to.
13.4.2016, inzerce, PR článek
Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán
Naší předposlední zastávkou v Nepálu byla buddhistická stúpa v Boudha (Boudhanath), která se nachází nedaleko Káthmándú. Navštívili jsme i Pashupatinath, kde se spalují mrtvoly u řeky Bagmati a Patán.
7.4.2016, článek, Milan Šurkala