www.relaxuj.cz
>

Znáte pozitivní stres? A víte, jak zatočit s tím negativním?

Znáte pozitivní stres? A víte, jak zatočit s tím negativním?
, , článek
Není stres jako stres. Že si ten pozitivní neumíte představit? Čtete dále. Kladli jste si někdy otázku, proč stres vzniká? I to se dozvíte. Poradíme vám také, jak stres odhalit i jak se ho zbavit.



reklama

Víte, jak zatočit se stresem?


Nejsme supermani, a tak i s námi stres občas pořádně zatočí. Ne vždy ale musí znamenat něco negativního.


I stres může mít pozitivní účinky


Když v náručí poprvé držíte své čerstvě narozené dítě nebo jste právě vyhráli v loterii prožíváte to, čemu se říká pozitivní stres. Přesto, že to jako stres nevypadá. Takovýto druh stresu doprovází vzrušující události našeho života. Je to právě tehdy, když:
  • jste v půli sjezdovky a cítíte se jistí sami sebou
  • váš nejlepší přítel/přítelkyně se nečekaně vrátil po několikaletém pobytu v zahraničí
  • váš fotbalový tým útočí na soupeřovou branku
  • závodíte se svým pětiletým dítětem v běhu přes park apod.

Dávkování těchto pozitivních „stresujících“ událostí je neomezené a vždy zdraví prospěšné. Alespoň v malé míře by v našich životech neměly chybět. Postačí i drobné radosti všedního dne. Díky takovýmto prožitkům totiž prožíváme život jako hodnotný a smysluplný. Bez nich by byl jaksi málo opravdový a spíše černobílý.

Ovšem i jiné situace, které jsou pro nás zvládnutelnou výzvou, mají kladné účinky.
  • úkol vypracovat zajímavou prezentaci pro nového zákazníka
  • příprava narozeninové oslavy našeho oblíbence atd.

Ve správné míře dokážou náš život obohatit a vnést do něj příjemnou svěžest. Jejich úspěšná zvládnutí nám přináší radost a podpoří důvěru v sebe sama.


Kdy je stres skutečně náš nepřítel?


To, s čím se ale každý den potýkáme a s čím si často nevíme rady, je stres negativní. Nebo lépe s negativními důsledky. Každodenní obavy a úzkosti typu jak věci přes den dopadnou a jestli se vydaří dle našeho očekávání, prožívání vzteku a frustrace, když se události nevyvíjejí podle našeho plánu - to je skutečný stres. A ten prožíváte kupříkladu když:
  • čeká na vás důležité obchodní jednání, ale vy jste uvízli v zácpě a zapomněli doma důležité dokumenty
  • právě jste se strašlivě pohádali se svým přítelem/přítelkyní
  • máte vážné obavy o své zdraví
  • máte větší starosti jakéhokoliv druhu (finanční problémy, vážnou nespokojenost se současným zaměstnáním, dlouhodobé rodinné problémy apod.)

Jsou to situace, kdy nemůžeme (nebo si to jen myslíte) a nevíme, co udělat, aby se běh věcí změnil. Z hlediska následků je někdy méně škodlivý jednorázový stres (jedna výrazněji nepříjemná událost za delší čas) než déle trvající každodenní starosti. Byť by i nebyly moc velké, můžou mít vážnější dopad jak na naše psychické, tak fyzické zdraví. Jsou to ty malé kapičky, jež jednou způsobí, že se náš „pohár“ vnitřní odolnosti jednou naplní a přeteče. Proto stojí za to vědět, jak se stresem pracovat, když už tu je...




Jak zpozorujeme, že prožíváme stres?


Typické znaky stresu zasahují snad všechny části těla. Jestliže si nedáme pozor a stresu se dříve bezpečně nevyvarujeme, může nás zaplavit celkem hezká kopa neduhů. Od chronické bolesti hlavy, přes žaludeční nevolnost a obecně problémy se zažíváním, přejídání nebo naopak nechutenství, až po bušení srdce, dýchací nebo kožní problémy. Můžeme na sobě zpozorovat nespavost, chronickou únavu, zapomnětlivost, neschopnost se soustředit, roztržitost, přemrštěné reakce… To vše je znakem, že potřebujeme něco změnit, ať už zvenčí nebo zevnitř.


Proč vzniká stres?


K stresu je naše tělo prostě biologicky uzpůsobeno. Stejně jako jeskynní muž i my jsme připraveni reagovat při střetu s ohrožením dvěma způsoby – bojem nebo útěkem. V jisté chvíli se podvědomě připravujeme na obě alternativy a stoupá v nás hladina adrenalinu a hormonu epinefrinu. Svaly se napnou, puls zrychlí, krevní tlak se zvýší a trávení zpomalí, začínáme mít rychlejší dech. Jinými slovy organizmus je v tu chvíli plně připraven k akci.

V dnešním světe každá nepříjemná situace, každá hádka, každá obava nebo pochybnost aktivují tento „mechanizmus boje a útěku“. Na rozdíl od jeskynního muže ovšem my často nemůžeme reagovat fyzickou aktivitou a nával takovéhoto napětí spotřebovat. Častokrát jediné, co můžeme udělat, je o věcech přemýšlet nebo se je snažit vyřešit.


Pár rad, jak zatočit se stresem


Na závěr tedy pár rad, jak se stresu nedat a pěstovat svou vnitřní nezdolnost:
  • je fajn si uvědomit, že stres je obvykle důsledkem něčeho, co se děje v naší hlavě. Ne toho, co potkalo naši tělesnou schránku. Často nejrychlejší cestou k překonání stresu není změna okolností, ale přehodnocení přístupu k nim. Ať se už jedná o jakékoliv situace. Změna postoje je obvykle nejdůležitější a nejrychlejší řešení.
  • zacházejte správně s okolnostmi – naložte si jen tolik práce a povinností, kolik skutečně zvládnete; jestli to závisí na jiné osobě (nadřízený apod.), dělejte, co je ve vašich možnostech, ale dopřejte si taky oddych a čas na vlastní záliby. I na 80% splněný „plán“, je dobře odvedená práce. Věci nemusí být dokonalé.
  • zkuste se zamyslet nad tím, co u vás samotných stres nebo nepříjemné prožitky vyvolává (nadměrné a nesplněné ambice, lhůty, strach, nedůvěra ve vlastní schopnosti, pocity viny apod.)
  • změňte situace, jež jsou pro vás stresující – snažte se jim předcházet. Když už k nim dojde, řešte je s chladnou hlavou. Emoce jako vztek, hněv, strach a obavy nám často zamlží zrak a my pak nejsme schopni vidět možná řešení naší situace.
  • dopřejte si čas od času ticho a pohodlí. Nepřehánějte to se stimulanty (nápoje a přípravky obsahující kofein jako káva, čaj, maté, přípravky s guaranou). Ty více aktivují naši nervovou soustavu, což nám při zachování vnitřního klidu v rušných situacích vůbec nepomůže.
  • věnujte se nějaké fyzické aktivitě (sportu, józe, tai-či), jež vám pomůže odbourat nepříjemné stresory z vašeho těla. Přinese vám to novou psychickou energii a klid.
  • nezapomeňte na výbornou pomůcku, jak předcházet stresu a stávat se odolnějším vůči vnějším situacím – relaxační techniky a meditace. Pár užitečných rad najdete v jednom z našich předešlých článku seriálu o relaxaci:

Pár tipů na účinný relax pro začátečníky
Příště už to „rozdýcháte“
Rozhovor: Rozhodujte o svém stresu
Nejlepší lék na dobré zdraví? Pozitivní emoce!


Použitá literatura:
Wilson, P. (1997): Základní kniha relaxačních technik. Bezprostřední klid. Votobia. Olomouc.
Nejnovější články
Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci
Další cesta nás zavede do Číny. Konkrétně navštívíme nejlidnatější město tohoto státu, Šanghaj. A proč zrovna Šanghaj? Věřte nebo ne, kamarád se zde ženil. Svatba v Číně, to si člověk nemůže nechat ujít.
10.7.2017, článek, Milan Šurkala1 komentář
Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi
Cestování po Indii a Nepálu jsme zakončili pokusem o horský výšlap na Champa Devi. Poněvadž Nepálci rozhodně nejsou takoví turisti jako Češi, nelze počítat s turistickým značením. A to dělalo naši cestu trochu nejistou.
27.1.2017, článek, Milan Šurkala
5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu 5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu
Jaro je krásné období. Konečně se můžete vydat na procházku, poslouchat zpěv ptáků a relaxovat při pohledu na kvetoucí stromy. Bohužel je ale jaro i obdobím alergií a jarní únavy. Pokud zrovna vás tohle trápí, i tak si můžete jaro užít. Přečtěte si, jak na to.
13.4.2016, inzerce, PR článek
Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán
Naší předposlední zastávkou v Nepálu byla buddhistická stúpa v Boudha (Boudhanath), která se nachází nedaleko Káthmándú. Navštívili jsme i Pashupatinath, kde se spalují mrtvoly u řeky Bagmati a Patán.
7.4.2016, článek, Milan Šurkala
Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování
Pohled středověké gastronomii na zub, nebo lépe řečeno pod pokličku, ukáže, že byla spíše než sbírkou receptů společenskou hrou, obřadem i symbolickou obnovou světa. A zároveň byla prostoupena všudypřítomnou bídou.
9.3.2016, článek, Michal Spáčil