Zdravá výživa - mořské řasy II

KOMBU

Řasa kombu je hlubokomořská zelenina rostoucí v čistých, chladných severních vodách. Obsahuje nejvíce jódu, proto ji Číňané po staletí používají jako lék na problémy se štítnou žlázou. U nás je známá také pod názvem kelp. Kombu tvoří tvrdé lístky, jsou široké tři centimetry a dorůstají délky pěti až deseti metrů. Po usušení mají tmavě zelenou barvu. „Tato řasa je velmi bohatá na kyselinu algináovou, která je nestravitelná a působí jako výborný čistič střev. Odvádí z organismu usazeniny, toxiny a ochraňuje před vstřebáváním těžkých kovů. Dále pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a chrání před vysokým krevním tlakem.“

Kombu potřebuje vařit déle než ostatní řasy, přibližně jednu hodinu. Je vhodné jí konzumovat až když je úplně měkká, protože jen tak s ní bude mít organismus užitek. „Výborné je řasu rozlámat na kousky o velikosti poštovní známky a vařit je spolu s luštěninami či rýží natural, protože změkčuje vlákna ostatních potravin a usnadňuje jejich stravitelnost. Vaří-li se v polévce, nesmí v ní zůstat příliš dlouho (jen tak deset minut), poněvadž by pak přehlušila všechny ostatní chutě. Jako koření se používá usušená v troubě a rozdrcená na prášek k ochucení polévek a salátů. Kombu se v prodejní síti dá dostat jako „tororo instant kombu“, to je usušená na slunci, naložená v rýžovém octě a rozdrásaná na vlákna. Tu potom již stačí rozpustit v uvařeném jídle či polévce a je hotovo. To už zvládne i úplný začátečník,“ sděluje Petra Malá.

WAKAME

Wakame je dlouhá řasa rostoucí u japonského ostrova Hokkaidó. Sklízí se tam od února do června pomocí dlouhých háků. Následně se namáčí do vařící vody a pak do studené vody a nakonec se suší na šňůrách. „Má vysoký obsah bílkovin, vlákniny, jódu, hořčíku, sodíku, železa a vápníku. Řasa wakame obsahuje několikrát více vápníku pro tělo v dobře vstřebatelné podobě než například kravské mléko a více železa než hovězí maso. Dále čistí krev a pozitivně upravuje krevní tlak a pomáhá při zvýšené viskozitě krve. Je vhodnou prevencí i následnou podpůrnou léčbou při rakovině. V Japonsku si vaří ženy polévku z wakame po porodu, aby se rychleji zotavily. Tato řasa prý údajně zabraňuje šedivění vlasů.“ Wakame je také vhodná pro začátečníky, protože nemá výrazné mořské aroma a má příjemnou chuť. Pěknou zelenou barvou a strukturou připomíná klasickou suchozemskou zeleninu.

Příprava této řasy je jednoduchá. Kousek řasy se opláchne a namočí. Po chvíli změkne a může se krájet a dát povařit na posledních pět až deset minut do polévky, omáčky, luštěnin či obilovin. Do vařeného jídla je dobré dát i vodu, ve které se řasa namáčela. Wakame lze také namočit na půl hodiny a pak ji jíst syrovou, například nakrájenou do salátů. „Množství se ale nemá nikdy přehánět!“

Zeleninová polévka s mořskou řasou wakame
Ingredience: 1 mrkev, 1 petržel, půlka celeru, kousek pórku, řasa wakame (na jednu porci velikost poštovní známky), 2 čerstvé či sušené houby, pažitka, řeřicha či petrželová nať

Wakame omyjeme a namočíme do misky s vodou, v níž řasa po deseti až patnácti minutách změkne. Nakrájíme ji pak na kousky. Vodu z namočení řasy přilijeme k polévce. Všechny ostatní ingredience uvaříme, můžeme přikrájet i brambor, a vaříme do měkka. Řasu přidáme k vývaru zhruba pět minut před koncem.

AGAR

Vodní řasa agar (také agar-agar) roste v hloubce kolem osmdesáti metrů ve tvaru nádherných barevných kapraďových vějířů nebo opeřených stébel. Agar (neboli kanten) pochází z mořské řasy tengusa. Vzniká z rostlinných slizů, agarofytů. Číňané a Japonci ji používali k léčebným účelům již před dvěma tisíci lety. Agar má neutrální chuť, je bez zápachu a barvy.

Již při nepatrné koncentraci je schopen vázat vodu či jiné tekutiny. Pouhý jednoprocentní roztok agaru vytváří pevný gel. Používá se jako velmi výživný želírovací prostředek pro zahušťování dezertů, pudinků, zmrzlin, omáček, rosolů, marmelád, aspiků či polev. „Agar obsahuje mnoho minerálních látek – převážně však železo, jód, vápník a další). Tato řasa působí v organismu protizánětlivě, neutralizuje jedy ve střevech, pomáhá jako mírné projímadlo při zácpě, posiluje játra a plíce, podporuje snižování váhy. Je čistě rostlinného původu a neobsahuje nadbytečné kalorie. Prodává se ve formě prášků, tyčinek, pruhů či vloček. Nejkvalitnější jsou však pruhy, vločky nebo tyčinky. Vysoký obsah vlákniny v agaru snižuje cholesterol v krvi,“ vysvětluje paní Petra.

Velkou předností agaru před tradiční potravinářskou želatinou ze zvířecích kostí a šlach je, že má osmkrát větší želírovací schopnost, nerozpouští se tak rychle a má mnohem jemnější strukturu. Je výborný do letních dezertů na želé, které je chladivé. V zimě je agar vhodný do kořeněných zeleninových aspiků.

„Základní poměr na vaření agaru je deset gramů vloček či prášku na jeden litr tekutiny. Použijeme-li nejkvalitnější agar v pruzích (má nejvíce živin), dáváme jeden celý pruh na ¾ litru tekutiny. Agar povaříme zhruba pět minut, tekutina bude sice řídká, ale během chladnutí postupně zatuhne,“ popisuje Petra Malá.

Ovocné agarové želé
Ingredience: 3-4 lžíce práškového agaru, 4 šálky jablečné šťávy, 2 šálky rozmixovaného sezónního ovoce (jahody, rybíz, maliny, ostružiny, jablka), 1 lžička hnědého cukru.

Agar namočíme v jablečné šťávě a uvedeme do varu. Necháme pět minut vařit, potom vmícháme ovoce a hnědý třtinový cukr. Zamícháme, přelijme do misek nebo dortové formy a necháme zchladnout. Nakonec rozdělíme misky nebo nakrájíme na dezertní talířky a podáváme.

Pohár s jahodovým želé
Ingredience na ovocné želé: 5 g agaru, 500 ml vody, 140 g jahodového džemu či 100 ml jahodového sirupu (dle sezony může být i ostružinový, malinový, rybízový, borůvkový)

Ingredience na pohár: 370 ml sójové nebo vločkového či rýžového mléka, popřípadě vody, 100 g syrových jáhel, špetka mořské soli.

Jáhly pořádně propereme a promneme rukama. Oprané jáhly dáme do vody v poměru jeden díl jáhel na dva díly vody nebo jako v tomto receptu rostlinného mléka. Osolíme a vaříme na mírném ohni pod pokličkou zhruba patnáct minut. Vzniklou kaši řádně rozmixujeme. Výsledkem musí být hladký, jemný krém.

Agar rozmícháme s vodou, přivedeme k varu a povaříme pět minut. Do horkého agaru rozmícháme jahodový džem či sirup. Agar s džemem bude nejdříve tekutý, ale postupně zatuhne.

Na dno misek či pohárů nalijeme do poloviny ovocný agar. Vezmeme si lžíci nebo cukrářský pytlík a do něj si vložíme jáhelný krém a postupně ho přidáváme do agaru. Vytvoří se zajímavé nepravidelné tvary. Necháme zatuhnout a můžeme ještě posypat nasekanými oříšky, mandlemi či sezamovými semínky.

„Existuje mnoho přírodních způsobů, jak si posilovat imunitní systém, a tím chránit celý organismus. Jednou z možností jsou právě mořské řasy,“ dodává na konec Ing. Petra Malá.

Titulní foto: Anatoly Tiplyashin