reklama
Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Velikonoce - svátky s tisíciletou tradicí

12.4.2006, Ladislav Vopelák, článek
Rádi je nazýváme svátky jara. Příroda se jakoby zázrakem probouzí, rodí se nový život. Je tedy co oslavovat. Jaká je však historie těchto svátků a proč je jejich symbolem právě beránek?

Pesah neboli židovské Velikonoce


Znalci Bible a bohaté historie lidu Izraele vědí, že židovské Velikonoce, zvané hebrejsky Pesah, úzce souvisí s připomínkou významné události, jakou bylo vyjití Izraele z egyptského otroctví. Čtyři sta let žil izraelský lid v otroctví. Tam s ním zacházeli velmi krutě a využívali jej jako lacinou pracovní sílu.


Beránek a vyjití z Egypta


Jednou ovšem nastal ten dlouho očekávaný okamžik. Ale nejdříve musel Hospodin seslat ještě jednu krutou ránu na Egypt. O půlnoci zemřelo vše prvorozené v celé zemi. Jen izraelské děti zůstaly nedotčeny. Na Boží pokyn byl v každé židovské rodině zabit beránek, upečen a sněden s hořkými bylinami a nekvašeným chlebem. Veřeje dveří byly poznačeny krví beránka, jako symbol záchrany. Farao v hrůze vstal ze svého lože a poslal pro Mojžíše a Árona a prosil je, aby rychle s lidem Izraele odešli z Egypta a ušetřili zemi od dalšího Božího trestu.

Tak se stalo, že Boží lid s radostí a bez otálení se svými stády bravu a skotu i se vším majetkem opustil Egypt. Tento den se stal znám jako Pesah. Židé si ho každoročně připomínají především v rodinném kruhu. Jedí pečeného beránka, nekvašený chléb, hořké byliny a pijí víno. Když si slavný příběh vysvobození znovu připomenou, je prvorozený syn vyzván, aby na svou záchranu nikdy nezapomněl a podal o ní svědectví i svým dětem.


Foto: Marilyn Barbone | Agency: Dreamstime.com"


Velikonoce křesťanské


V novozákonní době se Velikonoce slavily v Jeruzalémě. Zúčastňoval se jich i Ježíš. Známé je jeho předvelikonoční umývání nohou učedníkům, kterým dává příklad pokory a služby druhým. Ještě známější je večeře Páně. Ježíš jí se svými apoštoly velikonočního beránka a označuje Jidáše jako zrádce. Hlavně pak zjevuje apoštolům nejhlubší smysl svého pozemského života: Obětuje se na odpuštění hříchů a svou krví potvrzuje novou smlouvu mezi Bohem a člověkem.

Židovská slavnost Velikonoc tak dostává nový a plný smysl a při bohoslužbách večeře Páně je připomínkou Kristovy oběti a jeho vzkříšení a také podnětem k vyšší úrovni svatosti. Mistr Jan Hus v Postile píše: „Velká noc slove noc, v níž jest veliků věc učinil veliký Kristus, zmrtvých vstav.“

A právě z této staročeské spřežky "velika-noc", "velko-noc", vzniklo nynější pomnožné slovo "Velikonoce".

O jejich historii, tradicích i zvycích se můžete dočíst také v dalších článcích... Krásné Velikonoce!


Použitá literatura:
Bible, Ekumenický překlad
Úvod do Starého zákona, Raymond B. Dillard, Tremper Longman III.
Biblický slovník, Adolf Novotný
reklama