www.relaxuj.cz
>

Sním či bdím? Spánek a naše tělo I.

Sním či bdím? Spánek a naše tělo I.
, , článek
Víme, že naše tělo potřebuje spánek. Ani mnohé výzkumy nedaly zcela uspokojující odpověď na otázku, proč potřebujeme spát. Spánek tak nadále zůstává do jisté míry záhadou.
K oblíbeným
reklama

Kdy bdíme a kdy sníme?


Když bdíte, víte, co se děje okolo vás: vidíte, slyšíte, cítíte, reagujete svými myšlenkami a činy. Když spíte, vaše smysly dočasně odpočívají. Jsou sice v činnosti, ale většina jimi získaných informací se nedostává do vašeho mozku. V hlubokém spánku si neuvědomujete nic ze svého okolí. Spánek je ovšem velmi kompletní fenomén a je ovládán různými pochody, které probíhají uvnitř mozku.


Jak vlastně mozek funguje


Lidský mozek je mistrovským dílem – je uzavřený do pevné schránky z kostní hmoty, je obklopen ochranným mozkomíšním mokem a uchycen do vazivového pouzdra. Ačkoliv je mozek jedním z nejmocnějších biologických orgánů, je i jedním z nejzranitelnějších.

Aby mohl správně pracovat, musí mít alespoň minimální množství kyslíku a cukru. Jestliže tyto složky postrádá, pak nevyhnutelně umírá. Osm minut bez přítomnosti kyslíku vede k nevratnému poškození mozkových buněk.


Spící koala. Foto: Craig Ruaux

Jednou z nejdůležitějších mozkových funkcí je schopnost odpovídat správně na podněty, schopnost „uvědomování si“. Díky tomu můžeme uspokojit své základní potřeby (například žízeň, hlad...). Můžeme se správně vyjadřovat či provádět nějakou tvůrčí činnost. „Vědomí“ nám dodává zvláštní identitu, schopnost správně se rozhodovat.


Elektřina a chemie v našem mozku


Zprávy z mozku jsou přenášeny nervovými buňkami pomocí elektrického proudu. V bodě, kde se stýká nervová buňka s jinou, je drobná štěrbina, zvaná synapse. Elektrický proud přes ni nemůže přeskočit, signál se zde přenáší pomocí chemických látek – poslů, zvaných neurotransmitery neboli mediátory. Když takový posel dojde k membráně další buňky, chemický signál se přemění v elektrický.

Řádné fungování tohoto mechanismu je nezbytné pro duševní zdraví. Mediátory mají vztah k mechanismu spánku. Mohou totiž stav vědomí tlumit nebo povzbuzovat. Mediátor acetylcholin nás udržuje při vědomí, povzbuzuje určité hormony, které podporují paměť a funkci vědomí. Naopak mediátor serotonin tlumí vnímání a pomáhá při usnutí.


Fáze spánku


V roce 1953 studovali lékaři spánek dětí. Pozorovali periodické, přerývané pohyby v očích spících a při následném pozorování dospělých zjistili, že tyto oční pohyby měly během lehkého spánku periodu 10 – 12 minut. Na konci této doby pohyby zmizely, z čehož usoudili, že spánek vstoupil do hlubokého stádia.


Foto: Ridvan Sekercioglu

Tito lékaři dále odhalili, že lidé spí v cyklech. Přecházejí do lehkého ke tvrdému spaní a naopak – čtyřikrát nebo pětkrát v osmihodinové periodě. Na základě těchto pozorování byl spánek rozdělen do dvou hlavních kategorií – REM (rychlé oční pohyby) a NON – REM (bez rychlých očních pohybů). Někdy se dává přednost rozdělení na synchronizovaný a nesynchronizovaný spánek.


Jídlo před spaním je zárukou ranní únavy


Jestliže jdeme do postele s plným žaludkem, budeme se ráno probouzet unaveni, i kdybychom spali jedenáct a více hodin. Plný žaludek zasahuje do spánku a spánek zase do našeho zažívání. Je to oboustranná cesta k únavě. Těžce stravitelné jídlo před ulehnutím zvyšuje zátěž pro srdce. Zvyšuje se i množství tuku v krevním oběhu, tedy pravděpodobnost srdečního infarktu během spánku. Toto je jedna z příčin, proč polovina všech srdečních záchvatů nastává v noci, právě během spánku.

Ani nejzdravější z nás by neměli přidávat další rizikové faktory ohrožující naše tělesné funkce. Nejlepší pro nás je se najíst zhruba čtyři hodiny předtím, než si půjdeme lehnout. Jestliže jdeme spát s prázdným žaludkem, budeme se po sedmi či osmi hodinách spánku cítit mnohem svěžeji. Lidé, kteří mají problémy s nadváhou, by měli postupně večerní jídlo vynechat úplně, nebo je nahradit ovocem či zeleninou.

Příště se dozvíte, kolik hodin spánku potřebuje naše tělo a jak se vyvarovat jeho poruchám.

Titulní foto: Olga Shelego
reklama
Nejnovější články
Vztahová koučka: jaké je seznamování v době koronaviru? Vztahová koučka: jaké je seznamování v době koronaviru?
Podle psychologů může být samota nebezpečná, ale to nám asi dochází všem. Člověk je vztahová bytost. Pandemie může naše vztahy ale paradoxně dokonce posílit a pomoci nám najít životního partnera.
13.4.2021, článek, Pavlína Uhrinová6 komentářů
Všeho s mírou: fitness trackery mohou negativně ovlivnit psychiku Všeho s mírou: fitness trackery mohou negativně ovlivnit psychiku
I mnoho dobrého škodí. To je všeobecně dobře známá věc a znovu ji potvrdila i studie od Digital Health Generation. Ta zjistila, že zejména mladiství jsou náchylní na obsedantní chování v důsledku používání fitness trackerů.
29.9.2020, článek, Milan Šurkala3 komentáře
Aerobním cvičením proti Alzheimerovi, potvrzují vědci Aerobním cvičením proti Alzheimerovi, potvrzují vědci
S vyšším věkem přichází i různé neduhy a člověk by se měl snažit proti nim bojovat. Jedním z problémů je zhoršující se výkon paměti a v horším případě i Alzheimerova nemoc. Dá se proti ní ale bojovat aerobním cvičením.
8.6.2020, článek, Milan Šurkala
Západní Austrálie: hraniční kontrola a první kilometry na opačné straně Západní Austrálie: hraniční kontrola a první kilometry na opačné straně
Po přesednutí v Dubaji konečně míříme na australský kontinent. Abychom to neměli tak jednoduché, čeká nás hraniční kontrola. Na zádrhely v ní se podíváme v dnešním díle, kdy si povíme i o prvních australských kilometrech na silnici.
1.6.2020, článek, Milan Šurkala
Západní Austrálie: s leteckou zastávkou v Dubaji Západní Austrálie: s leteckou zastávkou v Dubaji
Vydali jsme se na další velkou cestu, se kterou se s vámi podělíme a přidáváme ji jako tip i pro vaši dovolenou. Tentokrát to bude opomíjený západ Austrálie. Cesta tam je ale dlouhá, a tak si uděláme několikahodinovou leteckou přestávku v Dubaji.
7.8.2019, článek, Milan Šurkala