Pojmy
JANG a JIN PRINCIP Učení o jinu a jangu představuje pilíř taoistického světonázoru, z něhož vychází většina filozofických trendů Dálného Východu (buddhismus, konfucianismus aj.). Vše v kosmu, přírodě i člověku v sobě podle této představy obsahuje dva spolupůsobící, protikladné a přesto kooperující principy – jinový a jangový.
Jang: představuje dynamickou, hybnou sílu, dětství a mládí, pohyb, neklid, směřování vzhůru, oheň, povrch, rychlost, nebe, léto, horko, odstředivost, aktivitu, cvičení.
Jin: představuje statiku, výživu, klid, uchovávání, zralost a stáří, směřování dolů, vodu, zemi, nitro, zimu, chlad, dostředivost, nečinnost, kontemplaci, meditaci.
Harmonie a zdraví spočívá v udržování dynamické rovnováhy mezi oběma principy. Každý člověk by tudíž v zájmu zachování svého zdraví měl rozvíjet oba typy chování a neměl by dopustit přílišné vyčerpání jednoho z principů, i když dnešní doba jednostranně upřednostňuje jangový princip (pohyb, mládí, horečnou aktivitu apod.) na úkor složky jinové (zklidnění, rozjímání, umožnění organismu, aby správně vybudoval výživnou energii apod.).