Sauna: příjemná relaxace duše i těla

V některých návodech k saunování ve veřejných saunách se můžeme dočíst, že se má zpočátku prohřívání usednout na dolní pryčny a po několika minutách si sednout na vyšší stupeň. Naproti tomu v jednom anglickém časopise uveřejnili tento návod: Začněte na nejvyšší lavici a sestupujte stupeň po stupni dolů. Na podlaze budete za osm minut. - Tak kam si máme vlastně sednout či lehnout?

Pro každého saunujícího se člověka je důležité, aby do saunové prohřívárny vstupoval s vědomím, že teplota vzduchu, který jej horce objal, je v duchu fyzikálních zákonů rozložena do tak zvaných izotermických pásem a že v uzavřeném prostoru je tento fenomén zvláště výrazný.

Teplota těchto pásem se zvyšuje od podlahy: 45 °C, čili pod stropem je nejvyšší: 100°C .Na druhém stupni pryčny se teplota pohybuje kolem 60 až 70 °C. Ve srovnání s teplotou letního dne je tato hodnota jistě neobvyklá. Snažíme se tedy zabránit tomu, že se nás stane horko nepříjemné a prudce se nám zvýšila vnitřní teplota. První krok k tomu je vybrat si teplotní pásmo, v němž se chceme prohřívat a polohu, v níž nám bude příjemné relaxovat.

Je pochopitelné, že v pásmu o vyšší teplotě dochází k prohřátí rychleji. V nižším pásmu je teplota naopak nižší, takže k dosažení potřebného efektu prohřívání se musíme horku vystavit déle. Přeskakování ze stupně na stupeň není tedy nutné, ani účelné. Avšak vyhledat vyšší teplotní pásmo se doporučuje až po příchodu z ochlazovny.

Každý saunující se má výhodu nejen svobodného výběru pásma, ale také tělesné polohy, kterou chce při prohřívání zaujmout. Zpočátku prohřívání je lepší si lehnout v tom teplotním pásmu, které si saunující sám vybral. V této poloze je tělo vystaveno stejnoměrné teplotě zóny, v níž leží.

Uvolňující poloha vleže je velmi důležitá. Existují různé polohy: naznak, podložení si bederní části páteře stočeným froté ručníkem, na břiše nebo na boku, podložení hlavy či zvednutí paží a nastavení dlaní do zóny o vyšší teplotě.

Poloha vleže však vyžaduje hodně prostoru, proto je vhodná v rodinných saunách, ve veřejných se obvykle sedí. Prohřívání vsedě je ovšem nerovnoměrné, termoregulační děje se však i s touto situací vypořádají, ale prohřívání trvá někomu déle než vleže. Také při sezení lze relaxovat. Saunující se zapře rukama o stehna a tím uvolní napětí hrudníku a dech je volnější.

Obě polohy těla při prohřívání jsou vyhovující, nicméně poloha vleže o něco lepší.

Jakmile se ke konci prohřívání objeví pocit značného horka (pálení kůže je ovšem již známkou přehnaně dlouhého pobytu v horku, případně nesprávných hodnot saunové lázně!), přichází čas si sednout. Změna z polohy vleže do sedu a pak do stoje musí být pozvolná, a proto je nutné nejprve si sednout.

Sedneme si na "vajíčko" - a to tak, že přitáhneme pokrčené dolní končetiny k hrudníku, obejmeme se pažemi a hlavu skloníme ke kolenům. Vytvoří se tím jakási "pružina" cévního systému, která zajišťuje, že nedojde k prudkému poklesu krevního tlaku při náhlém a rychlém postavení se.

Mnozí lidé již zažili pěkné zamotání hlavy při rychlé změně polohy. Někdy může dojít až k mdlobě, vedoucí k pádu na zem. Tento kolaps je vcelku neškodný, protože odkrvení mozku se po pádu na zem rychle obnoví. Nicméně, je lepší tomu zamezit.

Je doporučována automasáž, zejména na dolních končetinách, která také zamezí kolapsu. Není ovšem vhodné masírovat se příliš úsilovně. Znamená to zvýšení zátěže organismu v horku a snad i obtěžování ostatních.