Proč je Český ráj rájem

Průchodem přes Hruboskalsko jsme se nakonec dostaly do malebného objektu Sedmihorek, o němž jsme dříve neměli moc velké ponětí. A hle, ony to byly kouzelné maličké lázničky. Až později jsem zjistila, že v na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřily mezi nejoblíbenější v České republice vůbec. Orea Hotels, její nynější vlastník, se postupně snaží navrátit její lesk z dávno ztracené slávy, avšak bohužel se již nejedná o lázně v pravém slova smyslu. Myslím si však, že pobyt zde každého pohladí na duši i na srdci a domů se vrátí s plným kufrem vzpomínek a úchvatných zážitků.

Kdo hledá, ten najde

V nádherné krajině Českého ráje s majestátními skalním městem, s řadou hradů i zámků, jejíž duši dokresluje nespočet vyhlídek, na úplném kraji obce Karlovice, objevíte lázeňský komplex v čistém lesoparku pod hruboskalským městem, s nímž jejich historie úzce souvisí.

Bez minulosti by nebylo dneška

Kdyby nebylo Dr. Antonína Šlechty, nebyly by se v 1841 staly Sedmihorky nejstarším vodoléčebným ústavem v Čechách. Doktor Šlechta byl nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze a již delší dobu se zamýšlel nad založením lázeňského ústavu v turnovském okolí. Podnětem k těmto úvahám byla romantická krajina bohatá na velké množství studené pramenité vody, o jejíž využití v léčbě uvažoval. Obrátil se proto na tehdejšího majitele hruboskalského panství Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, kterému se nápad líbil a dal doktorovi Šlechtovi možnost vybrat si některé z jeho nejkrásnějších míst v panství. Volba padla na Waterberské polesí pod Hrubou skálou, v níž je nespočet pramenů se studenou vodou s průměrnou teplotou osm a půl stupně Celsia. S pomocí majitele se wartenberské polesí postupně měnilo na lázeňské domy. První lázeňský host zde zavítal koncem července roku 1841, avšak k oficiálnímu otevření došlo až o rok později. Zpočátku nesly jméno Bad Wartenberg. Koncem století, v průběhu českého uvědomování však název změnily v české libozvučné pojmenování Sedmihorky (podle sedmi vršků z pod nichž vytékaly léčivé prameny).

Lázně mnoha významných jmen

Lázeňské počátky byly zpočátku velmi skromné pro nedostatek provozních i ubytovacích prostorů. Návštěvnost však postupně stoupala s šířením jejich dobré pověsti. Těšily se přízní nejen rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí (z Ruska, Německa, Turecka i Švédska), mezi časté hosty patřili přátelé rodiny Aehrentalu. Krom německy mluvících hostů zde pobývala významná část vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval (Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenárová-Malá, Marie Hübnerová, J. Bittner s Marií Bittnerovou, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Josefa Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíř Hanuš Schweiger a spisovatel Gustav Pflegr – Moravský).

Čeští lázeňští klienti nadšení okolní krásou kraje počaly oblast nazývat v devatenáctém století Českým rájem. Pojmenování Český ráj se rychle vžil, a to nejen jako označení Hruboskalska, ale pro rozsáhlé území od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Léčily se zde nemoci pohybového aparátu, srdeční onemocnění, chudokrevnost, blednička, hysterie, trudnomyslnost, morfinismus, alkoholismus, otylost, astma, syfilis, nervové onemocnění a nemoci močových cest.
Nejdůležitější terapií byla bezpochyby vodoléčba, kromě ní se zde poskytovaly i jiné procedury, jako napříkald parní terapie, různé koupele, elektroléčba, baleno terapie, léčebný tělocvik, pěší chůze, dieta, popíjení vody z místních pramenů, vegetariánská strava či popíjení kozího mléka.

Posledním jejich lékařem byl dr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace v roce 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě, což znamenal definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. Nicméně objekt se nadále využíval k ubytovávání letních hostů, jen označení se změnilo z vodoléčebných lázní na klimatické. Po roce 1945 došlo ke znárodnění a převedeny do správy Ústřední rady odboru, která zde zřídila zotavovnu Revolučního odborového hnutí (ROH), k výběrové rekreaci pracujících. V současné době celý komplex funguje jako hotel s nabídkou baleno centra a s dostatkem společenských a kongresových prostor. Nejedná se tedy o klasický lázeňský provoz.

Zpod sedmi vršků vytéká deset pramenů

Mezi nejstarší a velmi silný patří pramen Sedmihorka, nazývaný také Aloisův (po majiteli panství). Na tomto místě je dnes vybudováno prameniště napájející vodojem veřejného vodovodu pro osadu Sedmihorky a autokempink. Naproti němu byl Hermínin pramen, později přejmenován na Husův, který se bohužel nezachoval. Po cestě dále je Barbořin pramen, nazvaný podle manželky dr. Šlechty. Blízko něj najdeme i Antonínův pramen, pojmenovaný po zakladateli lázní. Je památný tím, že se u něj v roce 1839 dohodli dr. Šlechta s rytířem Aehrentalu na založení lázní. Dále pak pokračují prameny Josefův, Felixův, který je prameništěm pro areál lázní Sedmihorky s kaskádovou úpravou z roku 1996 a Vilém Vojtěchův, jež v roce 1928 přejmenovali na pramen Kořenského, při příležitosti osmdesátých narozenin slavného cestovatele častého hosta Josefa Kořenského. Přímo v kolonádě uprostřed pomníčku tryská Jánský pramen pojmenovaný podle majitele panství. U silnice pod starým lázeňským domem, nyní ubytovna Pramen, byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, takzvaná Elizabetina studna (pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství). Voda je bohatá na železo.

Lázeňský areál pod drobnohledem

Hotel tvoří pět samostatných objektů umístěné v lesoparku. Pokoje jsou dvou kategorií (se sociálním zařízením nebo společným, na chodbě). V areálu je velké parkoviště, nová kolonáda, selská jizba s vinárnou a hospodářské zázemí. Gastronomické umění má zde dlouholetou tradici a její věhlas je znám více než sto let. Na kulinářském umění si zakládají a okusil je dokonce i prezident Tomáš Garyk Masaryk. V lázeňském komplexu je nově otevřená kavárna Café Kolonáda se zahradou z níž je krásný výhled na kolonádu na níž se konají pravidelné hudební večery s letním kulturním programem.

Lázně Sedmihorky nabízejí možnosti pořádání banketů rautů, svateb, konferencí či strávení dovolené. Můžete zde přijet záměrně za účelem využití jednoho z několika programů. Nabízejí pobyty pro seniory, wellnes pobyt, romantické víkendy, relaxační týden anebo program nazvaný Barevný podzim, který samozřejmě probíhá mimo letní sezónu. Absolvovat zde můžete spoustu ozdravných a relaxačních procedur jako je například: tělové peelingy, masáže mořskými řasami, koupel z mořských řas, ale i perličkové a jiné koupele, či masáže, dále pak rašelinový zábal a poradenství i prodej relaxační kosmetiky.

Sportovní vyžití

Pěší turistika, mototuristika, cykloturistika ( je zde jedna z nejlépe značených cyklostezek), koupání, horolezectví, projížďka na koni, rybaření, letecké výlety nad Českým rájem, solárium, fitness, sauna.

Turistické zajímavosti v okolí Sedmihorek

Modré a žluté značení vede přímo do lázeňského areálu, červená je krásná dobře schůdná, dle mne nenáročná a také nejvíc frekventovaná Zlatá stezka Českým rájem. Ona modrá je takzvaná Angrova turistická trasa spojující cestu mezi hradem Valdštejn a Sedmihorkami, její spodní část u Pramenů je přírodovědně naučná a děti si u ní přijdou na své. Prochází skalními roklemi i vyhlídkami, seznámí vás s prameny, které můžete i ochutnat a ukáže vám i překrásný hrad Valdštejn.

Návštěvou můžete poctít nedaleký Bažantník, což je rezervace s lipovým zárostem stejnojmenným rybníkem. Patří k ní i vlhké louky, mohutné duby, přestárlé stromy a vzácná květena.

Hruboskalsko je přírodní rezervace, jež zahrnuje jádrové území Hruboskalského skalního města s výraznými skalními skupinami, je nejcennější a nejlépe vyvinutým skalním městem charakteristickým pro prostředí Českého ráje. Krom toho je významná i z botanického a zoologického hlediska.
Adamovo lože - vytesaný reliéf do pískovce, jež symbolizuje tři Adamy (Adam –člověk, Adam Valdštejn-majitel panství a František Adam pokračovatel rodné větve). Natáčela se zde i pohádka o Bajajovi.

Arboretum Bukovina je původně zámeckým parkem.

Hlavatice – osamocená pískovcová skála 300m.n.m. Stojící na severozápadním okraji Hruboskalské plošiny, z níž je rozhled na Turnovsko, Ještěd i Jizerské hory.

Hrubá Skála, zámek na pískovcových skalách, postavený na místě původního hradu. Dnes hotel. Přístupné je nádvoří a věž s úchvatným výhledem do dalekého širokého okolí.

Kopicův statek s basreliéfy výjevů českých dějin jejíž autorem je majitel statku V. Kopic.

Mariánská vyhlídka je nejproslulejší vyhlídkou v Českém ráji. Nabízí známé pohlednicové výjevy Hrubé Skály, Trosek a Kozákova.

Na nalezišti drahokamů – Kozákově můžete vystoupat na rozhlednu z níž je překrásný pohled do dalekého kraje. Vidíte celý Český ráj a dokonce i Krkonoše. Myšší dírou se můžete nejkratší cestou dostat z Hrubé Skály do Sedmihorek a naopak. Myší díra svůj název nemá jen tak pro nic za nic, jelikož se jedná o úzkou rozsedlinu ve skalách.

Již několikrát zmiňované skalní město, je jedno z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších oblastí Českého ráje. Málokde na světě naleznete podobně romantické, bizardní a rozmanité útvary jako zde. Podle jejich podob také nesou různé názvy: Sfinga, Kapelník, Maják, čarodějnice, Lebka, Mnich a jiné.

Rovensko pod Troskami je obec ležící pod Troskami v níž naleznete dřevěnou zvonici s obrácenými takzvaně rebelantskými zvony. Symbolický hřbitov horolezců byl založen pod Nekonečnou skalou. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška vešla v naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru v roce 1970, kde paradoxně zahynul i nositel tohoto nápadu.
Valdštejn - podle všech průvodců se jedná o zříceninu hradu, nicméně si myslím, že příliš toho se zříceninou nemá. Část hradu je zříceninou, ale ten zbytek je překrásným hradním komplexem, jež stojí za shlédnutí. V kapli můžete shlédnout i údajnou jedinou podobiznu Karla Hynka Máchy.
Nedaleký Turnov je městem drahých kamenů. Vyrábí se zde český granát. Naleznete zde Okresní muzeum, zámek Hrubý rohovec a také dlaskův statek.

Místa ležící trochu dál stojící za shlédnutí se zmíním o Kosti, Jičínu, Prachově, Dětěnicích, Mnichovu Hradišti, Humprechtu a Jinonických rybnících.

Český ráj – romantika pro všechny

Rekreace v Sedmihorkách je ideální jak pro seniory, tak pro mladé páry. Dobře značené stezky s různou variabilností obtížnosti a schůdnosti jsou vhodné i pro mladé rodiny s kočárky. Sedmihorky si již dávno oblíbili pejskaři, novomanželé či manželé, jež zde přijíždějí za romantikou. Pobyt v Sedmihorkách doporučují všem, kteří potřebují vypadnout z každodenního kolotoče, touží po klidu a romantice a nenásilné relaxaci, kterou chtějí prožít aktivně či jen tak trochu relaxačně s procházkami. Byť toto místo ztratilo glejt lázeňského města, myslím si, že blahodárně na lidské zdraví působí dodnes, inu posuďte sami.

Titulní foto: www.dreamstime.com