Příště už to „rozdýcháte“
2.2.2006, Kamila Tichá, článek
Zajímá vás, jestli má relaxace okamžité účinky? Nebo vás děsí představa, že výsledky pocítíte až po letech praxe a odříkání? Prozraďme si pointu stylově hned na začátku - pozitivní účinky relaxace se dostavují bezprostředně.
Relaxačních metod existuje celá řada a my si je představíme postupně, v sérii několika článků. Dnešním tématem bude seznámení s principem meditace obecně a jednoduchou meditací dechem konkrétně.
Možná ve vás slovo meditace vyvolává nedůvěru a nevíte, co si pod ním přesně představit. Třeba se vám vybaví sousedka z vedlejšího bytu, v pestrých volných šatech s přírodními motivy, která cvičí jógu a občas vede řeči o energii a auře, čemuž nerozumíte. Ano, i tak to jde. Ale pokud to není váš styl, nic se neděje, protože podstata meditace je v něčem jiném.
Meditovat znamená pouze a jedině soustředit se specifickým způsobem. Specifičnost soustředění spočívá ve způsobu ovládání mysli - co tato slova popisují, pochopíte v momentu, kdy si tento stav - třeba s pomocí našeho návodu - prožijete. A jestli stále váháte, třeba vás přesvědčí fakt, že meditace je činností, které jsme schopni všichni - nepotřebujete k ní žádné výjimečné schopnosti.
Meditace je relaxací na duševní úrovni. Je to praktická technika péče o mysl a ocení ji všichni, kteří mají rádi své duševní zdraví v dobrém stavu. Mít rád své duševní zdraví... Váháte, zda to je věta typu „myslete pozitivně“ nebo usilovná snaha neskončit v ústavu pro duševně choré?
Pod toto bezbarvě znějící slovní spojení spadá třeba už i pocit, že vám to právě „zapaluje“ a myslí, že vám jdou na jazyk ta správná slova, a daří se vám nezapomenout pět věcí z deseti. Že se vám nehrnou do očí slzy nebo do úst nadávky ve chvíli, kdy se vám něco nepovede, ale naopak, že si lze i v této chvíli udržet klid, objevit radost v drobném detailu nebo najít sílu usmát se... A právě pravidelnou meditací se dokážete lépe přizpůsobit stresovým i jiným negativním situacím, neboť na ně budete schopni reagovat dynamičtěji, a tak je zneškodníte hned v jejich počátku.
Meditace je vědomé úsilí soustředit mysl intuitivním způsobem a vyhnout se tak myšlení analytickému. Řečeno příkladem - přijít na něco, aniž byste si lámali hlavu složitými výpočty nebo třeba logickými konstrukcemi. Určitě si vybavíte pocit, kdy vás náhle cosi osvítí, s výkřikem „Bingo!“ vstáváte od stolu a běžíte se někomu pochlubit s geniálně jednoduchým řešením dosud neřešitelného, a třeba i toho, na co jste ve chvíli „zasažení intuicí“ vůbec nemysleli...
Ve vlastním nácviku meditace (podrobně se mu budeme věnovat v dalších článcích), se „prostě“ soustředíte se na předmět meditace. (Uvozovky proto, že je za tím ukryto velké úsilí - zkuste třeba na chvíli zavřít oči a soustředit se jen na nádech a výdech - poznáte, že myšlenky se umí rozběhnout na dlouhou a klikatou trať tak, že najít potom start se podobá cestě bludištěm...) Ale nyní je čas vrátit se k předmětu meditace, kterým bude v dnešním článku dýchání.
Meditace dechem patří mezi ty jednodušší. Vysvětlení je nasnadě - dýchání je naší přirozenou součástí a koncentrovat se na dech není tak složité jako třeba na sugerované pocity v případě složitějších technik. Ovšem ovládnutí této metody je výborným předpokladem pro zvládnutí metod dalších, náročnějších.
To jsem nevydýchal. Řekneme o situaci, kterou jsme nezvládli, jelikož nás zaskočila, dostala, překvapila, vyvedla z míry, případně dovedla na pokraj šílenství. Co má tedy člověk udělat, aby situaci „vydýchal“? Odpovědí je: začít dýchat pořádně a zhluboka.
Jako příklad uveďme situaci z knihy; nehraje roli, že určené dětem. Babička (jakožto ztělesnění moudrosti získané životními zkušenostmi) klade svému cholerickému vnoučkovi na srdce: „...když máš zlost, nejdřív si napočítej do deseti, zhluboka se nadechni, a pak mluv...“
Cíl je prostý: zabránit tomu, že z vás ve vzteku vyletí pár ostrých slov, jichž budete vzápětí litovat, a dát si prostě čas a „srovnat se“ ve chvíli, kdy se kupříkladu nedokážete soustředit, ale také když vás přepadne úzkost, neklid, zlost nebo jiný nepříjemný stav doprovázený zrychleným tepem nebo třeba sevřeným žaludkem. Z tohoto důvodu je dobré dovést techniku dýchání k dokonalosti - pokud tak učiníte, budete nepříjemné situace zvládat lépe, neboli - vydýcháte je.
Aby toho pro dnešek nebylo moc, rozloučíme se jednoduchým nácvikem meditace dechem, který lze provést kdykoli a kdekoli.
Uvolněně se posaďte, (turecký sed není nutností), položte si ruce na kolena, narovnejte záda. Nadechněte se zhluboka, ale tak, aby vám to bylo příjemné. Na chvíli dech zadržte a vydechněte. Toto opakujte desetkrát i vícekrát. Soustřeďte se na každý nádech a výdech - na nic jiného. Pomůže vám v duchu si počítat od jedné do desíti. Samozřejmě, že myšlenky vám budou kolovat hlavou - nechejte je ale proudit, aniž byste je hodnotili, rozvíjeli a zabývali se jimi.
Jinými slovy řečeno, několik vteřin či minut dýchejte zhluboka a důkladně. To už je meditace. Zrychlený tep se zpomalí a strnulé svaly se uvolní. Na negativní myšlenky a emoce nebude v těle pro samý kyslík místo.
Když se vám to alespoň na chvíli podaří, můžete zažít jeden z těchto pocitů:
Možná se nestane nic z toho, ale až skončíte, budete se cítit živější, energičtější nebo soustředěnější, a to jen z důvodu lepšího okysličení a tedy i lepšího prokrvení organismu. Počítejte s tím, že je to u každého individuální, a bez ohledu na úspěch či neúspěch zkuste toto cvičení provést třeba dvakrát denně.
V příštím článku se dozvíte, jak se naučit dýchat opravdu dokonale, zhluboka, a tím prohloubit účinky relaxace. Také si podrobně předvedeme složitější nácvik meditace dechem.
Meditace bez legrace
Možná ve vás slovo meditace vyvolává nedůvěru a nevíte, co si pod ním přesně představit. Třeba se vám vybaví sousedka z vedlejšího bytu, v pestrých volných šatech s přírodními motivy, která cvičí jógu a občas vede řeči o energii a auře, čemuž nerozumíte. Ano, i tak to jde. Ale pokud to není váš styl, nic se neděje, protože podstata meditace je v něčem jiném.
Meditace bez mytizace
Meditovat znamená pouze a jedině soustředit se specifickým způsobem. Specifičnost soustředění spočívá ve způsobu ovládání mysli - co tato slova popisují, pochopíte v momentu, kdy si tento stav - třeba s pomocí našeho návodu - prožijete. A jestli stále váháte, třeba vás přesvědčí fakt, že meditace je činností, které jsme schopni všichni - nepotřebujete k ní žádné výjimečné schopnosti.
Krátká úvaha nad pojmem „duševní zdraví“
Meditace je relaxací na duševní úrovni. Je to praktická technika péče o mysl a ocení ji všichni, kteří mají rádi své duševní zdraví v dobrém stavu. Mít rád své duševní zdraví... Váháte, zda to je věta typu „myslete pozitivně“ nebo usilovná snaha neskončit v ústavu pro duševně choré?
Pod toto bezbarvě znějící slovní spojení spadá třeba už i pocit, že vám to právě „zapaluje“ a myslí, že vám jdou na jazyk ta správná slova, a daří se vám nezapomenout pět věcí z deseti. Že se vám nehrnou do očí slzy nebo do úst nadávky ve chvíli, kdy se vám něco nepovede, ale naopak, že si lze i v této chvíli udržet klid, objevit radost v drobném detailu nebo najít sílu usmát se... A právě pravidelnou meditací se dokážete lépe přizpůsobit stresovým i jiným negativním situacím, neboť na ně budete schopni reagovat dynamičtěji, a tak je zneškodníte hned v jejich počátku.
V čem je kouzlo meditace?
Meditace je vědomé úsilí soustředit mysl intuitivním způsobem a vyhnout se tak myšlení analytickému. Řečeno příkladem - přijít na něco, aniž byste si lámali hlavu složitými výpočty nebo třeba logickými konstrukcemi. Určitě si vybavíte pocit, kdy vás náhle cosi osvítí, s výkřikem „Bingo!“ vstáváte od stolu a běžíte se někomu pochlubit s geniálně jednoduchým řešením dosud neřešitelného, a třeba i toho, na co jste ve chvíli „zasažení intuicí“ vůbec nemysleli...
Myšlenky jsou dobří běžci
Ve vlastním nácviku meditace (podrobně se mu budeme věnovat v dalších článcích), se „prostě“ soustředíte se na předmět meditace. (Uvozovky proto, že je za tím ukryto velké úsilí - zkuste třeba na chvíli zavřít oči a soustředit se jen na nádech a výdech - poznáte, že myšlenky se umí rozběhnout na dlouhou a klikatou trať tak, že najít potom start se podobá cestě bludištěm...) Ale nyní je čas vrátit se k předmětu meditace, kterým bude v dnešním článku dýchání.
Dýchat by nám snad šlo
Meditace dechem patří mezi ty jednodušší. Vysvětlení je nasnadě - dýchání je naší přirozenou součástí a koncentrovat se na dech není tak složité jako třeba na sugerované pocity v případě složitějších technik. Ovšem ovládnutí této metody je výborným předpokladem pro zvládnutí metod dalších, náročnějších.
Nevydýchali jste to?
To jsem nevydýchal. Řekneme o situaci, kterou jsme nezvládli, jelikož nás zaskočila, dostala, překvapila, vyvedla z míry, případně dovedla na pokraj šílenství. Co má tedy člověk udělat, aby situaci „vydýchal“? Odpovědí je: začít dýchat pořádně a zhluboka.
Jako příklad uveďme situaci z knihy; nehraje roli, že určené dětem. Babička (jakožto ztělesnění moudrosti získané životními zkušenostmi) klade svému cholerickému vnoučkovi na srdce: „...když máš zlost, nejdřív si napočítej do deseti, zhluboka se nadechni, a pak mluv...“
Cíl je prostý: zabránit tomu, že z vás ve vzteku vyletí pár ostrých slov, jichž budete vzápětí litovat, a dát si prostě čas a „srovnat se“ ve chvíli, kdy se kupříkladu nedokážete soustředit, ale také když vás přepadne úzkost, neklid, zlost nebo jiný nepříjemný stav doprovázený zrychleným tepem nebo třeba sevřeným žaludkem. Z tohoto důvodu je dobré dovést techniku dýchání k dokonalosti - pokud tak učiníte, budete nepříjemné situace zvládat lépe, neboli - vydýcháte je.
Jednoduchá a praktická relaxace pro začátek
Aby toho pro dnešek nebylo moc, rozloučíme se jednoduchým nácvikem meditace dechem, který lze provést kdykoli a kdekoli.
Uvolněně se posaďte, (turecký sed není nutností), položte si ruce na kolena, narovnejte záda. Nadechněte se zhluboka, ale tak, aby vám to bylo příjemné. Na chvíli dech zadržte a vydechněte. Toto opakujte desetkrát i vícekrát. Soustřeďte se na každý nádech a výdech - na nic jiného. Pomůže vám v duchu si počítat od jedné do desíti. Samozřejmě, že myšlenky vám budou kolovat hlavou - nechejte je ale proudit, aniž byste je hodnotili, rozvíjeli a zabývali se jimi.
Jinými slovy řečeno, několik vteřin či minut dýchejte zhluboka a důkladně. To už je meditace. Zrychlený tep se zpomalí a strnulé svaly se uvolní. Na negativní myšlenky a emoce nebude v těle pro samý kyslík místo.
Okamžité účinky
Když se vám to alespoň na chvíli podaří, můžete zažít jeden z těchto pocitů:
- Třeba vám v hlavě vytane řešení problému.
- Nebo přijde inspirace, která tak dlouho nepřicházela.
- Můžete pocítit jistotu, že jste se v daný moment rozhodli dobře nebo se dostaví pocit klidu a smíření se situací.
Okysličení organismu nikdy neuškodí
Možná se nestane nic z toho, ale až skončíte, budete se cítit živější, energičtější nebo soustředěnější, a to jen z důvodu lepšího okysličení a tedy i lepšího prokrvení organismu. Počítejte s tím, že je to u každého individuální, a bez ohledu na úspěch či neúspěch zkuste toto cvičení provést třeba dvakrát denně.
V příštím článku se dozvíte, jak se naučit dýchat opravdu dokonale, zhluboka, a tím prohloubit účinky relaxace. Také si podrobně předvedeme složitější nácvik meditace dechem.
