Příčiny přejídání

Vrozené faktory mají částečný vliv na přejídání

Problém přejídání se často chápe jako čistě fyziologický problém, avšak my se můžeme pokusit vysvětlit jej i pomocí psychologických vlivů. Není těžké si položit otázku: „Z jakého důvodu se člověk přejídá?“ Většinou se tvrdí, že abnormální chuť k jídlu je buď geneticky daná, nebo je vinou člověka, který je nenasytný. Samozřejmě z nemalé míry může být přejídání ovlivněno právě geneticky či již zmíněnou nenasytností a neschopností sebekontroly, existují však i jiná vysvětlení tohoto chování. Například MUDr. Šárka Poupětová uvádí, že vrozené faktory, jako je zvýšený počet tukových buněk, poruchy regulačních mechanismů metabolismu a podobně, ovlivňují nadváhu přibližně asi jen o dvacet procent.

Proč se člověk přejídá?

My se zaměříme na původní zdroj přejídání a budeme přemýšlet o tom, co člověka skutečně nutí, aby se stále přejídal. Proč má člověk neustálou potřebu jíst a nemůže se spokojit s obyčejnou porcí jídla jako ostatní a musí vždy sáhnout k nějaké dobrotě, která se časem projeví nadváhou či obezitou?

Neuspokojená potřeba lásky či uznání

Člověka může nutit k přejídání vlastní neuspokojená potřeba. Ta může pramenit z více zdrojů. Může jít například o neopětovanou lásku, které se člověku nikdy nedostalo. Může jít také o jeho nevyslyšené potřeby uznání, porozumění a soucitu. Zde se jedná o takzvanou „Teorii neuspokojeného afektu“, která říká, že „Nadměrný příjem jídla je podvědomě spojen s neuspokojenými potřebami a tužbami, z nichž mnohé pocházejí z raného mládí daného člověka.“ (Křivohlavý)

Jídlo jako náplast na naše zranění

Takovéto potřeby, o které člověk usiloval již v raném dětství a které mu nebyly v důsledku nedostatečné péče ze strany rodičů poskytnuty, se stále snaží instinktivně, avšak neúspěšně, najít u jiných. Neboť je však již najít nemůže, protože se jedná o pocity lásky a uznání, o které byl v dětství oloupen, a nyní již mu je nikdo není schopen poskytnout, přenáší tyto potřeby někam jinam, v tomto případě na jídlo. Jeho potřeba po uspokojování vlastních potřeb je tak silná, že si nemůže pomoci. Vždy do sebe nacpe ještě kousek jídla, jen aby tuto svoji potřebu zahnal. Alespoň prostřednictvím jídla se člověku dostává kýžené (i když nikde ne zcela uspokojené) slasti, a může tak uspokojovat své nikým nepochopené a nevyslyšené potřeby. Jídlo se pro něj tedy může stát jistou náhražkou, díky které zcela nevědomě prožívá své uspokojování potřeb. Jídlo mu takové touhy poskytne.

Společenská dimenze přejídání

Své zkreslené nahlížení na svět může takový člověk promítat nejen do uspokojení z jídla, ale může je přenášet i do sociální roviny. Potřebu nevyslyšené lásky může muž hledat například u dívky, na kterou bude nevědomě tuto svoji potřebu přenášet. Bude potom toužit po lásce, která však nikdy nedojde úplného naplnění.

Příčiny přejídání mohou vzniknout již v ranném věku

Problém přejídání může vzniknout již v období po porodu. Novorozenec totiž neumí rozlišit potřebu jídla od ostatních potřeb. To se učí díky zkušenosti podle reakce okolí. Pokud matka, která má na dítě největší vliv, používá jako univerzální tišící prostředek jídlo (když dítě brečí, dostane něco dobrého, aby se uklidnilo), na dítě to má špatný vliv, neboť se nenaučí rozlišovat mezi pocitem hladu a ostatními pocity, jako je úzkost, zlost či strach. Při těchto prožitcích se bude v budoucnu dovolávat jídla, neboť se to tak v minulosti naučil.

Problémy mohou nastat v pubertě

Tyto děti používají jídlo k utišení jakýchkoli nepříjemných pocitů. V případě, že matka dítě nepřekrmuje, nemusí být dítě obézní, problémy s váhou však nastávají v období puberty, kdy dítě není schopno kontrolovat kalorický příjem potravy. Kromě obezity se může u těchto dětí vyvinout i opačný pól, kterým je mentální anorexie. Nadváha dává dítěti také možnost vyhnout se potížím spojeným s dospíváním, jako je přijetí nových rolí či osamostatnění od rodiny. Řešení těchto problémů tak dospívající nalezne v jídle, které mu poskytne dočasnou úlevu, skutečné problémy však odsune do pozadí.

Vliv rodičů na vnímání svého těla

Na tom, jak se kdo vyrovnává s nadváhou, mají vliv naši rodiče. Pokud rodiče dítě akceptují a podporují v nezávislém vývoji, vytvoří si správný vztah ke svému tělu a neužírá se pocity nejistoty o tom, jak vypadá. Nadváha takového člověka nebývá velká a není pro něj tak obtížné zhubnout. V případě, že rodiče dítě peskují, obviňují a vyčítají mu, že je silnější než ostatní děti, vede to u dítěte k pocitům viny a depresi. Tyto pocity dítě (či později dospělý) může kompenzovat přejídáním, a tím se dostává do bludného kruhu, ze kterého je obtížné se vymotat.

Vztah k fyzické aktivitě

Důležitý je rovněž postoj rodiny k fyzické aktivitě. Při sportovním vyžití vznikají v mozku látky zvané endorfiny, které způsobují příjemnou náladu, tělesná aktivita má také vliv na metabolismus, rozvoj vůle a schopností. Pokud rodiče dítěte zanedbávají tuto oblast, dítě je k obezitě náchylnější.

Rodinné mýty

Nadváhu podporují rovněž různé mýty, které se v rodině vyskytují. Jedná se například o hesla typu „v naší rodině jsme všichni obézní“ nebo „po porodu se už nedá zhubnout“. Tyto mýty mohou mít na dítě negativní vliv, neboť to se často vzdá kontroly nad svojí vahou a zodpovědností s ní spojené.

Další teorie přejídání

Existuje ještě mnoho teorií na vysvětlení fenoménu přejídání či obezity, vždy závisí na každém individuálním jedinci. Pro bližší informace čtenáři doporučuji knihu od prof. Jara Křivohlavého: Psychologie zdraví.

Problémy se často vrací v těžkých obdobích

Přejídání je dlouhodobý problém. V různých obdobích může člověk jíst střídmě, než se opět vrátí ke svému „zlozvyku“. To se stává většinou tehdy, když člověk podstupuje nějaké emočně náročné období (například stres v zaměstnání, rodinné problémy, těhotenství a podobně) Pokud člověk nezvládá tyto stavy sám ovlivňovat, může se obrátit na odborníka, aby mu s problémem pomohl. Může se jednat o dietologa, ale i psychoterapeuta, pokud má přejídání zjevnou (či utajenou) příčinu v psychické nerovnováze.

Jak může pomoci odborník

Odborník může pomoci člověku uvědomit si vlastní bolavá místa v duši a pomoci je zahojit, nalézt spouštěče přejídání, posilovat sebevědomí, rozlišit hlad či chuť od jiných potřeb a dostat pod kontrolu příjem potravy, rozvíjet náhradní formy emočního uspokojení, jako jsou koníčky, relaxace, tvořivá činnost a další. Psychoterapeut nám také může poskytnout lásku a přijetí, které jsme nemuseli v rodině zažít, a napomůže nám vyléčit se z problému, který není vždy závažný, ale často velice nepříjemný.

Zdroje: Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví, Poupětová, Š.: Bludný kruh přejídání, Poupětová, Š.: O nadbytečných kilogramech, hladu po lásce a výchově

Titulní foto: Vgstudio