Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Přičinlivé ženy, neumíte říkat NE? Naučte se to! II.

23.10.2006, Tereza Semotamová, článek
Problém je v přemýšlení na základě principu „zasloužím si to X nezasloužím si to“. Tento princip myšlení opusťte, protože s ním daleko nedojdete. Snažte se přejít od nezdravé viny ke zdravé nevinnosti. Cílem je zdravá sebeúcta.
V prvním článku na toto téma jsme charakterizovali tzv. přičinlivou ženu: kdo to je, jaké jsou její typické vlastnosti a čím trpí. V druhém díle se dostáváme k jádru věci: JAK na to vymanit ze spárů přičinlivosti neboli jak říkat sama sobě NE a nedělat dál to, co NEchci.


Umění říci NE a umění říci ANO


Musím podotknout, že jsem se při psaní tohoto článku zamýšlela sama nad sebou a uvědomila si, že sama s přičinlivými ženami několik vlastností sdílím. Na určitých frontách svých činností a života jsem v podstatě téměř vykořisťována, mnoha lidem bych měla říci NE a nebýt nadále jejich obětí, otrokem či obojím. Bojovala jsem dokonce s myšlenkou, že bych se měla naučit říkat NE i v souvislosti s tímto článkem a NEnapsat další díl tohoto seriálu. Ale kromě umění říci NE, existuje také umění říci ANO nebo umění splnit to, co jsem slíbila, že…


Sebeúcta


Je třeba si uvědomit, že schopnost říci NE v mnohém souvisí se sebeúctou. Bez sebeúcty člověk daleko nedojde, možná ani na roh do samoobsluhy pro kus chleba. Někteří lidé si sami sebe příliš neváží a ten kus chleba si tedy vlastně vůbec nezaslouží. Problém je právě v přemýšlení na základě principu „zasloužím si to X nezasloužím si to“. Tento princip myšlení opusťte, protože s ním daleko nedojdete.


Louise L. Hayová a láska k sobě samému


Louise L. Hayová je světoznámá autorka celosvětového bestselleru „Miluj svůj život“ (You Can Heal Your Life), duchovní učitelka a mezinárodně uznávaná představitelka hnutí New Age. Navzdory tomu, jak banálně vám její rady a „filosofie“ mohou znít, jsou založené právě na principu zdravé sebelásky a sebeúcty. (Každý je jedinečný, miluj sama sebe, miluj svůj život, právě takový, jaký jsi, jsi dokonalý a tak dále a tak podobně.) Může to znít jednoduše a hloupě, ale sebeláska není nic jednoduchého.

V životě člověka není nic složitějšího než láska k sobě samému a láska k druhému. Zaostřeme tentokrát na lásku k sobě samému. Často to bývá tak, že člověk sám se sebou buď nemá vůbec žádný vztah, tedy sám sebe si v podstatě vůbec neuvědomuje, nebo si sám sebe uvědomuje až moc a jeho ego je na tolik velké, že se nevejde ani do místnosti, ve které se nachází. Anebo ego člověka bývá velmi malé, zná sice své vlastní schopnosti a dovednosti, ale považuje je za celkem zanedbatelné. Lidí s přiměřenou sebeláskou je málo - ovšem přiměřená sebeláska podstatně ovlivňuje naše chování.


Nejste zodpovědní za chování druhých, ale za to své


Důležitým krokem k zdravé sebeúctě je zamyslet se nad vlastním chováním. Chování ostatních bývá taky v mnohých případech vhodným materiálem k poučné analýze, ale VY tu nejste od toho, abyste cizí chování měnili a už vůbec ne od toho, abyste museli být jeho OBĚTÍ.

„Každý svého štěstí strůjce“ neboli „jaký si to uděláš, takový to máš“ (často i „jaký sis to uvařil, takový si to i sníš“). Přestaňte si tedy konečně hrát na spasitele světa à la matka Tereza a zamyslete se nad tím, jak se chováte. Není to náhodou tak, že se často za účelem velké dávky štěstí pro druhé spokojíte s velmi malou dávkou štěstí sám/sama pro sebe? Je to spravedlivé?


© Foto: Michael Germann | Agency: Dreamstime.com

Není. Stejně jako v minulém díle i tentokrát podotýkám, že cílem našeho seriálu není nabádat k egoismu a sobectví. Cílem je zdravá sebeúcta a sebeláska a zamyšlení nad tím, zdali nejste přičinlivá žena s unaveným úsměvem na tváři, věčně nucená spokojit se pouze se střípky pozornosti svých blízkých.

Je hloupost spokojit s málem. VY přece už tak dlouho sníte o změně svého života, nemýlím-li se… Dumat o tom, jaké by to bylo, kdyby všechno bylo JINAK, je přece vaše nejoblíbenější téma k přemýšlení...

Stává se vám často, že od VÁS někdo šťastně přijímá vaši lásku, pozornost, dary, ale sám VÁM poskytuje pouze bolest či trápení okořeněné lhostejností a posypané neúctou a zanedbáváním? Pak VÁM musím oznámit, že sedíte ve špatném vlaku. Radila bych VÁM vystoupit a zvážit KUDY A JAK DÁL.


Zkuste následující:


  • Materialismus stranou - věřte ideálům! Zamyslete se nad duchovní stránkou svého života (věříte v Boha nebo obecně něco, co přesahuje existenci člověka, nějakou vyšší sílu?, proč?; pokud nevěříte, tak proč nevěříte?).
  • Myslete pozitivně: přestaňte si neustále stěžovat a zkuste někdy někoho a nebo něco pochválit. Sundejte ty černé brýle, kterými si díváte na svět; když se zamyslíte, určitě vás napadne pár dobrých věcí, které se VÁM ve vašem životě přihodily nebo lidí, které jste potkali.
  • Přestaňte se srovnávat s ostatními: buďte sama sebou, pevná ve svých myšlenkách a kramflecích.
  • Uvědomte si, co vám ve vaší současné životní situaci opravdu hodně vadí a vyhoďte to do povětří, to znamená: něco změňte. Rada nezní koupit kilo dynamitu a poslat ho na adresu toho, kdo vám znepříjemňuje život v úhledně zabaleném balíčku, ale: zvážit, co a jak KONKRÉTNĚ můžete změnit, abyste se cítila lépe.


Přičinlivá žena se řídí pravidly druhých a svá vlastní přehlíží


Jednou z dalších vlastností přičinlivých žen bývá to, že si za vinu kladou téměř všechno, co se okolo nich děje, aniž by s tím často měli něco společného. Často je to proto, že mají špatné pocity z minulých chyb, které mnohdy sahají až do dětství. Dalším háčkem je to, že se přizpůsobují podle očekávání ostatních a nikoli podle těch vlastních, tedy nemají vlastní měřítko toho, co je špatné a dobré, ale vždycky převezmou měřítko toho kterého člověka, kterému zrovna nutně musí pomoci.

Tím, že vládnou pravidla druhých a jejich myšlenky a plány jsou často nejasné či nevyslovené, dochází k nedorozuměním, za která je ovšem viněna přičinlivá žena, tedy VY. Snažte se přejít od nezdravé viny ke zdravé nevinnosti.


Rady:


  • Nikdo není dokonalý, ani vy ne. Snižte svoje nároky na míru, která je dosažitelná. Časem tuto laťku můžete pomalu zase zvedat. Perfekcionismus je hlavní příčinou vašeho pocitu viny.
  • Přestaňte žít podle očekávání a pravidel a plánů druhých, ale uvědomte si, jaká jsou vaše vlastní.
  • Přestaňte se týrat vinami z minulostmi. Co bylo, to bylo a život jde dál.
  • Identifikujte své „nové já“ a „staré já“ a v problémové situaci si uvědomujte, jak by se které z nich zachovalo. Přemýšlejte, neboť rozhodnutí co a jak dál je důležité!


Dokonalá nedokonalost


Nakonec z celého druhého dílu našeho seriálu je nejdůležitější právě uvědomění si sama sebe. Přijměte své chyby a nedostatky a žijte s nimi. Každý nějaké má a čekat na to, že váš opravdový život začne, až budete konečně dokonalá, je utopie. Buďte taková, jaká jste.


Použitá literatura: Dr. Kevin Leman: Jak se naučit říkat ne (jak vybudovat zdravou sebeúctu), Návrat domů, Praha 2005.

Dr. Kevin Leman je psychologem a manželským poradcem, také rozhlasovým a televizním moderátorem, prezident Couples of Promise. Autor řady jiných knih z oblasti manželského a rodičovského poradenství (Sex začíná v kuchyni – o problémech se sexem, Sourozenecké konstelace – o sourozeneckých vztazích, Jak vštípit dětem rozum a sami ho neztratit – rádce na téma výchova dětí).

© Foto: Cristian Ardelean | Agency: Dreamstime.com