Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Podzim s literaturou

6.10.2006, Tereza Semotamová, článek
Co si budeme namlouvat, léto je pryč. Večery se prodlužují, televize občas nudí, do divadla nebo do kina se každý den chodit nedá: tak co takhle trávit volný čas s knihou?

Coelhovy fejetony, články a glosy: Jako řeka, jež plyne


Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“ Že vám tahle věta něco říká? Že je vám povědomá? Že se jí dokonce řídíte? Potom nejspíš také víte, kdo je jejím autorem. Ano, narážím na Paola Coelha. Ačkoli Coelhovy knihy bývají kritikou přijímány rozporuplně, každá jeho nová kniha patří mezi bestsellery a v anketách na téma oblíbené knihy se to jeho knihami jenom hemží.

Tomuto brazilskému autorovi bude příštího roku šedesát let. Po bujarém mládí, pobytech v blázinci a dalších dobrodružstvích prý Coelho na návštěvě Evropy dostal vnuknutí a znovu nalezl svoji víru. Jeho hvězdnou spisovatelskou kariéru zahájil Alchymista, který vyšel ve více než padesáti jazycích, a Coelho se tak stal jedním z nejčtenějších latinskoamerických spisovatelů.

Následovaly romány Pátá hora, Rukověť bojovníka světla, Na břehu řeky Piedra seděla a plakala, Veronika se rozhodla zemřít či naposledy Záhir. Nedávno vyšla sbírka fejetonů, článků a glos z let 1998 až 2005 pod názvem Jako řeka, jež plyne (Argo).

Coelhův první román Poutník – Mágův deník zpopularizoval poutní cestu do Santiaga de Compostella. Sám Coelho tuto poutní cestu podstoupil, neboť ve Španělsku pět let pobýval v mnišském řádu, a dostal zde také nápad na knihu Alchymista, kterou pak napsal během deseti dní. V současné době bývá Coelho zván na zasedání Světového hospodářského fóra a je zvláštním poradcem Unesca pro interkulturní dialog.

Kniha Jako řeka, jež plyne by neměla chybět v knihovničce žádného Coelhova fanouška. Tentokrát bez příběhu a postav, ale s mnoha podnětnými myšlenkami na téma existence člověka.


Pro ženy a dívky: Džungle rtěnek neboli pro ty, kterým se stýská po Sexu ve městě


Candace Bushnellové už v Česku vyšly dvě knihy: Sex ve městě (2001) s příběhem ze stejnojmenného seriálu a Krása na prodej (2006) ze světa newyorské módy. V českém překladu nyní vychází její třetí kniha, Džungle rtěnek (BB art).

Pokud jste donedávna každý sobotní večer odmítal/a vytáhnout paty z domu, protože před půlnocí se vysílal váš oblíbený Sex ve městě, tak tahle kniha je určena právě pro vás. Celý seriál vzniknul právě na motivy knihy americké autorky Candace Bushnellové, která po Sexu ve městě nelenila a píše dál jako o život. Není to jen pouhá sladkobolná červená knihovna, Bushnellová píše s humorem, ironií a nadsázkou.
Džungle rtěnek je příběhem několika žen. Jedna z nich je ambiciózní šéfredaktorkou časopisu (dodejme, že sama autorka je bývalou redaktorkou Vogue a přispěvatelkou New York Observer, takže dílu nelze upřít autobiografické rysy). Ambice samotné však ke štěstí nestačí a kde brát energii, když kdysi jiskřivý vztah s manželem už dávno vyhasnul? Jak jinak než v náruči mladšího muže…

Další hrdinka zaujímá vysokou pozici ve filmovém průmyslu a v podstatě živí svého manžela, který se stará o jejich tři děti. Tato situace jí v podstatě vyhovuje, když v tom manžel požádá o rozvod! A do třetice všeho dobrého newyorská módní návrhářka po třicítce, která neví, zda se rozhodnout pro kariéru či rodinu. Jenže je otázkou, s kým tu rodinu vlastně založit?

Pokud i vy nebo vaši blízcí řešíte podobné problémy, neváhejte a pronikněte do džungle rtěnek..!


Staronová poezie


Emily Dickinsonová (1830 – 1886) a Walt Whitman jsou považováni za zakladatele moderní americké poezie, která se vyvíjí již nezávisle na evropské básnické tradici. Zatímco básně Whitmana nejsou pro českého čtenáře příslovečnou španělskou vesnicí, s dílem Dickinsonové je situace složitější - během jejího života došlo ke zveřejnění něco kolem sedmi básní, její dílo bylo objeveno a došlo uznání až po smrti, když tyto básně našla Emilina sestra. Mohly tak být vydány a ovlivnit americké básnictví dvacátého století. Emily trpěla depresemi, proto většinu času trávila ve svém pokoji. Tento jednotvárný život však ostře kontrastuje s enormní šíří jejího básnictví.
V českém kontextu se básním Dickinsonové mimo jiné kontinuálně věnuje překladatel Jiří Šlédr, který neúnavně louská básnické překladatelské oříšky této geniální básnířky. Po sbírce Neumím tančit po špičkách (1999) přichází sbírka básní pozdějších, navazujících na sbírku s názvem A básníkem být nechci (nakladatelství Argo).


Foto: http://www.pdasoft.cz


Jak nepatrný zdá se pláč,
tak kraťounký je vzdech –
a pro takové věcičky
nám – lidem – selže dech!

Tak šťastně se čas rozpouští,
nezanechává stop –
muka však křídla nemají
a sílu ulétnout.


TIP pro hudební nadšence: Vzpomínky na Johna Lennona


V nakladatelství Pragma nedávno vyšla kniha vzpomínek na Johna Lennona (Vzpomínky John Lennon). Zpěvák a skladatel legendárních Beatles, který se po rozpuštění této skupiny vydal na sólovou dráhu, byl před pětadvaceti lety zavražděn fanatickým fanouškem.
Předmluvu k této knize napsala Yoko Ono, vdova po Johnu Lennonovi, která bývá považována za hlavní příčinu rozpadu skupiny. Na Johna Lennona v této knize vzpomínají Bono z U2, Peter Gabriel, Dennis Hopper, Elton John, Alicia Keys, Iggy Pop, Carlos Santana a jiní. Každý beatlesácký nadšenec by si tuto knihu měl přečíst.


Očekávané: Haruki Murakami


Tento měsíc vyjde další román současného nejznámějšího japonského spisovatele, Harukiho Murakamiho, Kafka na pobřeží.

Murakamiho proslavil román Norské dřevo, který byl v Japonku tak oblíbený, že jeho autor před publicitou musel utéct až do Řecka a posléze do USA. Hlavní postava knihy, Tóru Watanebe, lehce připomíná Salingerova Holdena Caufielda z románu Kdo chytá v žitě. Murakamiho k návratu do rodné země přimělo až zemětřesení v Kóbe a plynový útok v metru. V Česku vyšel také román Na jih od hranic, na západ od slunce.

Novinka v českém překladu, Kafka na pobřeží, je pak avizován jakožto další verze oidipovského příběhu, jehož základem je vztah otce a syna. Oidipem je tentokrát Kafka Tamura, žijící se svým otcem - v románu oba řeší nutnost zařadit se do společnosti v centru Tokia.

Titulní foto: Juan Lobo