Pět prvků (neboli elementů) představuje pět jakýchsi „pralátek“, ze kterých je složen Vesmír, Země, člověk, zvířata, rostliny… Jestli učení o jinu a jangu je pro Evropana obtížně pochopitelné, pak teorie pěti prvků vyvolává na tvářích mnoha vědců a vědkyň pouze pohrdavý úsměšek.
Pravda je však taková, že staří Číňané dobře věděli, jak funguje příroda, se zájmem a úctou sledovali střídání čtvera ročních dob, pohyb Slunce, Měsíce a hvězd na obloze, pozorovali podrobně vývoj lidského mláděte od miminka přes dospělost až ke smrti, sledovali, jak vzniká, propuká, léčí se nemoc a podobně. Na základě všech těchto svých bedlivých pozorování objevili, že vlastně spousta jevů spolu navzájem souvisí, a rozdělili proto události v lidském životě, hodiny dne, roční období, emoce, tóny či barvy do různých skupin. Přišli na to, že každá vlastnost hmoty či funkce se dá přiřadit k určitému životnímu údobí člověka, k určitým orgánům a prvkům.
Tato zdánlivě odvážná a na první pohled možná nepřijatelná představa je ale neskutečně moudrá a objevná. Každý, kdo se s učením o pěti prvcích blíže seznámí, musí nakonec uznat, že „na tom něco je“. Základem zdraví je podle tohoto učení dbát neustále (každý den, každou hodinu) na to, aby v našem jídelníčku, oblečení, věcech, kterými jsme obklopeni, v našich citech a podobně byla neustále (kromě již zmíněné rovnováhy mezi jinem a jangem) rovnováha přítomnosti všech pěti prvků.
Pro názornost si můžeme neustálou přítomnost pěti elementů v našem žití promítnout do běhu lidského života. Rodíme se z Vody (přítomné v pralátkách spermie a vajíčka) a přicházíme na svět do období Dřeva. To je nejsilnější, nejaktivnější, nejdynamičtěji se rozvíjející síla jangu v našem životě: miminko roste, sílí, křičí, rozpíná se, vyžaduje pozornost – a malé dítě běhá, neustále se chce něčím zaměstnávat, srší energií.
Letokruhy. Foto: Dreamstime
V této době má své maximum orgán jater, který patří k Větru, a z emocí převládá náchylnost ke vzteku (odtud tedy vysvětlení pro různá „období vzdoru“ našich drobečků. Podle TCM oni ani tak moc nevzdorují, jako spíš dávají průchod vzteku, který je pro toto životní údobí naprosto normální a pochopitelný. Normální však už není, vzteká-li se jako malé dítě člověk třeba padesátiletý. Tím si „zadělává“ na vážnou nemoc, nejspíše jater.)
V přírodě je toto období charakterizováno jarem, pučením, růstem, vším zeleným, kyselým. Co se děje dál? Člověk dospívá, svou vládu přebírá prvek Ohně. Však mladí lidé jsou leckdy řádně „ohniví“ – ve svých citech, představách, činech. Rádi sportují, pohybují se, projevují se navenek. S Ohněm souvisí emoce Radosti a je proto pochopitelné a zdůvodnitelné, když se mladý člověk někdy bez důvodu směje. Normální to však není u šedesátníka, který si nadměrnou emocí radosti může přivodit srdeční infarkt – odtud například vysvětlení pro náhlou smrt staršího muže při příliš bujarém milování nebo po výhře v loterii. Vida, ony i příjemné emoce – jsou-li v nadbytku – mohou zapříčinit nemoc!
V přírodě je Oheň zastoupen v létě. Stejně jako léto přechází postupně do podzimu (tomuto období říkáme „babí léto“), tak zraje a moudří i člověk, aby, podobně jako příroda na podzim vydává své plody (jablka, hrušky…), přinesl i on plody své práce. Přichází „střední věk“, doba mezi čtyřicítkou a padesátkou, období zmoudření, odhození bezstarostnosti mládí, starost a péče o rodinu a blízké, tvůrčí zralost v zaměstnání. To je období Země, čas Vlhkosti, starostí a péče, období orgánů slezina, slinivka a žaludek.
Žije-li člověk harmonicky, může v této době naplnit svou kariéru i rodinu štěstím, harmonií, mírem, úspěchem. Nežije-li však střídmě, tato doba mu to dvojnásob „vrátí“. Objeví se nepříjemné otoky (rukou, nohou, „pytlíky“ pod očima….) – což vlastně odpovídá masivnímu nahromadění Vlhkosti nejčastěji v důsledku nezdravé životosprávy – přemíra sladkého, mléčných výrobků, živočišných bílkovin, alkoholu… toto vše může způsobit kromě otoků i bolesti až zánět kloubů (revma, artróza), ráda propukává cukrovka.
Podle TCM je pro všechny tyto stavy jediná diagnóza, a tou je „nadbytek prvku Země“. Nepodlehne-li člověk některé ze zmíněných nemocí, přechází ve svém životním cyklu do období Kovu. Je to doba stahování, analyzování dosažených met v životě, zbavování se nepotřebného, přemítání o smyslu života. Při přemíře dumání se může dostavit chorobný smutek až deprese, převažuje sklon k onemocnění plic a tlustého střeva, z chutí převládá pikantní a roční období odpovídá podzimním plískanicím.
Větrná bouře. Foto: Leonid Nyshko.
Posledním z životních období je doba Chladu neboli Vody – čas po šedesátce, kdy se má člověku „rozjasnit“, má se smířit se smrtí, které se nemá bát, naopak, vyrovnaná moudrost mu při správném využití potenciálu tohoto věku může poskytnout zase jinou formu radosti ze života.
Doba však příliš nepřeje ledvinám (orgánu s Vodou spojenému), může při neharmonickém životě vést k dominanci emoce strachu (například ze smrti), vadí nadbytek soli. V přírodě se tato doba projevuje jako zima. Projde-li člověk všemi těmito životními etapami a žije dál, celý cyklus se opakuje znovu (proto se někteří staří lidé mohou jevit jako dětinští – je to prostě proto, že u nich nastává znovu „dětské“ období Dřeva čili Větru.). V ideálním případě má celý cyklus proběhnout v životě člověka dvakrát, to znamená, že bychom se měli dožít sto dvaceti let.
Přehled příslušnosti orgánů, emocí, barev a dalších jevů k jednotlivým prvkům:
Dřevo – jaro, východ, růst, rašení, vítr, ráno, dětství, hněv, křik, originalita, kreativita, ale na druhou stranu roztěkanost a neschopnost dotáhnout věci do konce, sklon k nepořádnosti a chaotickému způsobu života, barva zelená, chuť kyselá, šlachy, bérce, chůze, játra a žlučník, z poživatin pickles (mléčným kvašením prošlá zelenina), pšenice, žito, ředkvičky, rozmarýn, světlík, jmelí. Stav orgánů Dřeva se pozná podle vzhledu nehtů a zraku.
Oheň – léto, jih, horko, horečka, mladost, otevřenost, extrovertnost, láska, radost, smích, při přemíře radostných emocí až bláznění, barva červená a oranžová, chuť nahořklá, poledne, cévy a srdce, tenké střevo, jazyk, z poživatin zelí, šalotka, česnek, vlašský ořech, tymián, heřmánek, pampeliška. Stav orgánů Ohně se pozná podle prokrvení obličeje a jazyka.
Země – babí léto, střed, dospělost, vyrovnanost a sklon k vytváření míru a pokoje ve svém okolí, starosti, ukázněnost, zodpovědnost, barva žlutá, chuť sladká, svaly, zpěv, slezina, slinivka a žaludek. Z poživatin přirozená sladká chuť obilí, pšenice, rýže, kmín, olivy, anýz, fenykl. Stav orgánů Země se pozná podle stavu tukové tkáně těla a podle úst.
Kov – podzim, západ, pozdní odpoledne až podvečer, analyzování, stárnutí, obrácení se do svého nitra, smutek, pláč, zbavování se zbytečného, oddělování důležitého od nedůležitého, sklon k pedantnosti a pořádku, barva bílá, chuť pikantní, suchost, kůže, tlusté střevo a plíce. Z poživatin cibule, česnek, zázvor, rýže, pepř, čili, ženšen. Stav orgánů Kovu se pozná podle stavu pleti a nosu.
Voda – večer a noc, chlad, sever, zmoudření, smrt, ale i zrození, zima, dosažení klidu a vyrovnanosti, stáří a příprava na smrt, barva černá, chuť slaná, močový měchýř a ledviny, kosti, kvílení a nářek. Z poživatin ječmen, žito, okurky, mák, kozlík, bříza. Stav orgánů Vody se pozná podle stavu vlasů a zubů.
V příštím článku se budeme věnovat využití teorie pěti prvků v praktickém životě.
Foto: Dreamstime.com
Pravda je však taková, že staří Číňané dobře věděli, jak funguje příroda, se zájmem a úctou sledovali střídání čtvera ročních dob, pohyb Slunce, Měsíce a hvězd na obloze, pozorovali podrobně vývoj lidského mláděte od miminka přes dospělost až ke smrti, sledovali, jak vzniká, propuká, léčí se nemoc a podobně. Na základě všech těchto svých bedlivých pozorování objevili, že vlastně spousta jevů spolu navzájem souvisí, a rozdělili proto události v lidském životě, hodiny dne, roční období, emoce, tóny či barvy do různých skupin. Přišli na to, že každá vlastnost hmoty či funkce se dá přiřadit k určitému životnímu údobí člověka, k určitým orgánům a prvkům.
Základem zdraví je harmonie
Tato zdánlivě odvážná a na první pohled možná nepřijatelná představa je ale neskutečně moudrá a objevná. Každý, kdo se s učením o pěti prvcích blíže seznámí, musí nakonec uznat, že „na tom něco je“. Základem zdraví je podle tohoto učení dbát neustále (každý den, každou hodinu) na to, aby v našem jídelníčku, oblečení, věcech, kterými jsme obklopeni, v našich citech a podobně byla neustále (kromě již zmíněné rovnováhy mezi jinem a jangem) rovnováha přítomnosti všech pěti prvků.
Rodíme se z Vody do Dřeva
Pro názornost si můžeme neustálou přítomnost pěti elementů v našem žití promítnout do běhu lidského života. Rodíme se z Vody (přítomné v pralátkách spermie a vajíčka) a přicházíme na svět do období Dřeva. To je nejsilnější, nejaktivnější, nejdynamičtěji se rozvíjející síla jangu v našem životě: miminko roste, sílí, křičí, rozpíná se, vyžaduje pozornost – a malé dítě běhá, neustále se chce něčím zaměstnávat, srší energií.
Letokruhy. Foto: Dreamstime
Prvek Vítr - symbol jara a dětství
V této době má své maximum orgán jater, který patří k Větru, a z emocí převládá náchylnost ke vzteku (odtud tedy vysvětlení pro různá „období vzdoru“ našich drobečků. Podle TCM oni ani tak moc nevzdorují, jako spíš dávají průchod vzteku, který je pro toto životní údobí naprosto normální a pochopitelný. Normální však už není, vzteká-li se jako malé dítě člověk třeba padesátiletý. Tím si „zadělává“ na vážnou nemoc, nejspíše jater.)
Oheň patří k období dospívání i k létu
V přírodě je toto období charakterizováno jarem, pučením, růstem, vším zeleným, kyselým. Co se děje dál? Člověk dospívá, svou vládu přebírá prvek Ohně. Však mladí lidé jsou leckdy řádně „ohniví“ – ve svých citech, představách, činech. Rádi sportují, pohybují se, projevují se navenek. S Ohněm souvisí emoce Radosti a je proto pochopitelné a zdůvodnitelné, když se mladý člověk někdy bez důvodu směje. Normální to však není u šedesátníka, který si nadměrnou emocí radosti může přivodit srdeční infarkt – odtud například vysvětlení pro náhlou smrt staršího muže při příliš bujarém milování nebo po výhře v loterii. Vida, ony i příjemné emoce – jsou-li v nadbytku – mohou zapříčinit nemoc!
V období Země přichází zmoudření
V přírodě je Oheň zastoupen v létě. Stejně jako léto přechází postupně do podzimu (tomuto období říkáme „babí léto“), tak zraje a moudří i člověk, aby, podobně jako příroda na podzim vydává své plody (jablka, hrušky…), přinesl i on plody své práce. Přichází „střední věk“, doba mezi čtyřicítkou a padesátkou, období zmoudření, odhození bezstarostnosti mládí, starost a péče o rodinu a blízké, tvůrčí zralost v zaměstnání. To je období Země, čas Vlhkosti, starostí a péče, období orgánů slezina, slinivka a žaludek.
Ve středním věku se zúročí důsledky naší životosprávy
Žije-li člověk harmonicky, může v této době naplnit svou kariéru i rodinu štěstím, harmonií, mírem, úspěchem. Nežije-li však střídmě, tato doba mu to dvojnásob „vrátí“. Objeví se nepříjemné otoky (rukou, nohou, „pytlíky“ pod očima….) – což vlastně odpovídá masivnímu nahromadění Vlhkosti nejčastěji v důsledku nezdravé životosprávy – přemíra sladkého, mléčných výrobků, živočišných bílkovin, alkoholu… toto vše může způsobit kromě otoků i bolesti až zánět kloubů (revma, artróza), ráda propukává cukrovka.
Období Kovu
Podle TCM je pro všechny tyto stavy jediná diagnóza, a tou je „nadbytek prvku Země“. Nepodlehne-li člověk některé ze zmíněných nemocí, přechází ve svém životním cyklu do období Kovu. Je to doba stahování, analyzování dosažených met v životě, zbavování se nepotřebného, přemítání o smyslu života. Při přemíře dumání se může dostavit chorobný smutek až deprese, převažuje sklon k onemocnění plic a tlustého střeva, z chutí převládá pikantní a roční období odpovídá podzimním plískanicím.
Větrná bouře. Foto: Leonid Nyshko.
O posledních věcech člověka
Posledním z životních období je doba Chladu neboli Vody – čas po šedesátce, kdy se má člověku „rozjasnit“, má se smířit se smrtí, které se nemá bát, naopak, vyrovnaná moudrost mu při správném využití potenciálu tohoto věku může poskytnout zase jinou formu radosti ze života.
Doba však příliš nepřeje ledvinám (orgánu s Vodou spojenému), může při neharmonickém životě vést k dominanci emoce strachu (například ze smrti), vadí nadbytek soli. V přírodě se tato doba projevuje jako zima. Projde-li člověk všemi těmito životními etapami a žije dál, celý cyklus se opakuje znovu (proto se někteří staří lidé mohou jevit jako dětinští – je to prostě proto, že u nich nastává znovu „dětské“ období Dřeva čili Větru.). V ideálním případě má celý cyklus proběhnout v životě člověka dvakrát, to znamená, že bychom se měli dožít sto dvaceti let.
Přehled příslušnosti orgánů, emocí, barev a dalších jevů k jednotlivým prvkům:
Dřevo – jaro, východ, růst, rašení, vítr, ráno, dětství, hněv, křik, originalita, kreativita, ale na druhou stranu roztěkanost a neschopnost dotáhnout věci do konce, sklon k nepořádnosti a chaotickému způsobu života, barva zelená, chuť kyselá, šlachy, bérce, chůze, játra a žlučník, z poživatin pickles (mléčným kvašením prošlá zelenina), pšenice, žito, ředkvičky, rozmarýn, světlík, jmelí. Stav orgánů Dřeva se pozná podle vzhledu nehtů a zraku. Oheň – léto, jih, horko, horečka, mladost, otevřenost, extrovertnost, láska, radost, smích, při přemíře radostných emocí až bláznění, barva červená a oranžová, chuť nahořklá, poledne, cévy a srdce, tenké střevo, jazyk, z poživatin zelí, šalotka, česnek, vlašský ořech, tymián, heřmánek, pampeliška. Stav orgánů Ohně se pozná podle prokrvení obličeje a jazyka. Země – babí léto, střed, dospělost, vyrovnanost a sklon k vytváření míru a pokoje ve svém okolí, starosti, ukázněnost, zodpovědnost, barva žlutá, chuť sladká, svaly, zpěv, slezina, slinivka a žaludek. Z poživatin přirozená sladká chuť obilí, pšenice, rýže, kmín, olivy, anýz, fenykl. Stav orgánů Země se pozná podle stavu tukové tkáně těla a podle úst. Kov – podzim, západ, pozdní odpoledne až podvečer, analyzování, stárnutí, obrácení se do svého nitra, smutek, pláč, zbavování se zbytečného, oddělování důležitého od nedůležitého, sklon k pedantnosti a pořádku, barva bílá, chuť pikantní, suchost, kůže, tlusté střevo a plíce. Z poživatin cibule, česnek, zázvor, rýže, pepř, čili, ženšen. Stav orgánů Kovu se pozná podle stavu pleti a nosu. Voda – večer a noc, chlad, sever, zmoudření, smrt, ale i zrození, zima, dosažení klidu a vyrovnanosti, stáří a příprava na smrt, barva černá, chuť slaná, močový měchýř a ledviny, kosti, kvílení a nářek. Z poživatin ječmen, žito, okurky, mák, kozlík, bříza. Stav orgánů Vody se pozná podle stavu vlasů a zubů. V příštím článku se budeme věnovat využití teorie pěti prvků v praktickém životě.
Foto: Dreamstime.com
