Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Nejlepší lék na dobré zdraví? Pozitivní emoce!

21.3.2006, Martina Augustinská, článek
Dobrá zpráva na začátek: Veskrze příjemné věci jako optimismus, smysl pro humor, smysluplnost života, sebedůvěra, okruh dobrých přátel - to vše vaše zdraví jedině podpoří! A proto se pozitivním emocím nebraňte!
Propojenost psychiky (duše) a těla je věcí zřejmou. Viz přísloví – ve zdravém těle zdravý duch, aneb tělo v dobré kondici předpokládá i dobrou duševní pohodu. Tato rovnice však platí i obráceně...


Za co vše můžeme „poděkovat“ genům?


Naše zdraví je výsledkem mnoha vlivů. Základem je samozřejmě zděděná genová výbava, s níž souvisí předpoklady pro rozvinutí nějaké nemoci či fyzické nesnáze: geny určují také vlastnosti naší nervové soustavy – její odolnost i schopnost zvládat náročné situace jako stres. Může se to zdát divné, ale geny se podílejí i na tom, zda-li v našem prožívání převažují pozitivní nebo negativní emoce, psychické stavy apod.

Dalšími důležitými faktory je okolí – prostředí, v kterém žijeme, a jeho ekologické aspekty, dále výživa a stravovací návyky, životní styl (dostatek/nedostatek spánku, pracovní zatížení, fyzický pohyb), psychologické vlivy a další skutečnosti.


Vliv emocí a psychických stavů


Každá emoce nebo nálada je doprovázena jistými fyziologickými a chemickými reakcemi. Například při úzkosti se nám zvýší svalové napětí, jež se objeví taky při prožívání stresu. V hněvu se zpomaluje srdeční činnost, stoupne krevní tlak, poklesne teplota rukou. U různých stavů můžeme zažít změny rychlosti dýchaní, tělesné teploty, různé úrovně napětí nebo uvolnění.


Imunitní systém, zdraví a psychologické jevy


Mnohými psychologicko-medicínskými výzkumy byla prokázána úzká spojitost mezi imunitním systémem a nervovou činností. A tedy i stavem naší psychiky. Stres, zátěžové situace, prožívaní osamocenosti a opuštěnosti naši imunitu prokazatelně snižují. Například u studentů ve zkouškovém období byla vlivem stresu naměřena nižší hladina látky, která je zodpovědná za dobrý stav imunitního systému, než v klidném období po prázdninách.


Ilustrační foto: Rudolf Kotulán


Za dobrou imunitu patří dík i vašim přátelům


Také vlivem déletrvajícího a hromadícího se stresu se snižuje naše imunitní odolnost a komplikuje léčbu nemocí. Jestli máme kolem sebe okruh dobrých přátel, na které se v tíživé situaci můžeme obrátit, máme to štěstí, že se kvalita našeho imunitního systému ani v krizi pravděpodobně výrazně nezmění – tedy zůstane dobrá.


Pesimismus vám na zdraví samozřejmě nepřidá


Ale nejen stres či nepříznivé životní události (rozchod, náhlá nežádoucí životní změna apod.) se mohou odrazit na našem zdraví. Setrvávání ve špatných náladách může podle výzkumů člověku přinést snížení jeho imunitní schopnosti, více infekčních onemocnění a celkovou vyšší zdravotní citlivost. Lidé, kteří se na svět dívají přes brýle pesimismu, si rovněž ke zdraví nepřidávají. Protože vidí nedostatky a příčinu těžkostí převážně v sobě, ve své osobnosti a všechno je pro ně pořád „špatné“ a beznadějné, je i jejich zdraví obecně v horším stavu.


Jaké prožívaní posiluje naše zdraví?


Sklon k pozitivním náladám, optimismus a důvěra, že věci dopadnou dobře, radování se z maličkostí běžného dne, smysl pro humor a schopnost povznést se nad věci a také prosociální chování (jako přátelství, aktivity ve prospěch druhých) – tím vším děláme hodně nejen pro své fyzické, ale také duševní zdraví.

Stejnou důležitost má vztah k sobě samému – důvěra ve vlastní schopnost zvládat situace, ať už jsou jakkoliv těžké, a kladné hodnocení sebe samého. Máme-li „pro co žít“, ať už je to povolání, rodina, víra nebo jakýkoliv jiný pro nás smysluplný cíl, pak podle výzkumů patříme mezi ty, jež jsou se svým životem spokojenější a jsou i šťastnější. A pravděpodobně taky lépe zvládáme problematické životné zkušenosti.


Ilustrační foto: Rudolf Kotulán


Pozitivnímu prožívání se dá naučit


I když jsme uvedli, že poměr prožívání pozitivních a negativních emocí je převážně dědictvím od našich genetických předchůdců a také následkem emocionálních návyků v průběhu dlouhých let, nic není ztraceno.

Pozitivnímu emocionálnímu prožívání se dá naučit, ovšem není to jednoduchý úkol. Nejde samozřejmě o to, abychom zcela odstranili negativní emoce (jsou užitečným signálem v jistých situacích, třeba když hrozí nebezpečí). Měli bychom se spíše snažit změnit jejich poměr v našem životě a v pohledu na svět.

Pozitivní emoce jsou jednoduše pro život užitečnější. Člověk, který se dobře cítí (je dobře naladěn), vidí v problematické situaci víc možností jejího řešení, je tvořivější a flexibilnější. Rychleji se zotaví ze stresu, zátěže nebo nepříjemné situace, a ty pak nemají ani na jeho fyzické zdraví výrazný dopad.


Jak měnit pohled na svět a rozvíjet kladné emocionální prožívání?


  • radujme se z maličkostí všedního dne – hledejme něco pozitivního i tam, kde to obyčejně přehlížíme.
  • pravidelná relaxace nebo meditace – ať jednou nebo druhou skupinou osvědčených metod získáme postupně částečný odstup od svých problémů, od své situace. Obě metody přináší uvolnění a navozují mírné pozitivně laděné emocionální stavy, jež přetrvávají i samotné cvičení. Po jisté praxi je možné si relaxovaný nebo meditační stav přivolat i v situacích běžného (náročného) dne.
  • připomenutí si příjemné situace (reálné nebo smyšlené) - vzpomínka na kladnou emoci tuto emoci opakovaně vyvolá. A kde je pozitivní emoce, není místo pro tu negativní.
  • buďme aktivní – emoce jsou spojené spíše s činností než s myšlením. Věnujme se proto aktivitě, jež nám dělá radost a přináší zadostiučinění – svému hobby, společné aktivitě s přáteli nebo rodinou, aktivitě pro druhé atd.
  • smysluplnost jednání – smysluplný cíl jakékoliv naší aktivity nám pomůže překonat nesnáze, které nás na cestě k němu potkají (dočasný neúspěch apod.). Rychle se s nimi vyrovnáme a budeme mít sílu pokračovat. Negativní emoce nebude mít takovou šanci se u nás zabydlet. Tím budujeme i svoji psychickou odolnost pro další situace.
  • svět je takový, jaký ho vidíme – zkusme vidět situace, do nichž se dostáváme, jako pozitivní (schopné vyvolat pozitivní emoce). Jsme naučeni některé situace automaticky označovat jako špatné, nepříjemné nebo neutrální a nezajímavé. Ve skutečnosti je nám opačné vnímání mnohem užitečnější.

Tak hodně zdaru a pozitivního emocionálního ladění!

Použité zdroje:
J. Křivohlavý: Pozitivní psychologie. Praha: Portál 2004.
J. Křivohlavý: Psychologie zdraví. Praha: Portál 2001.