www.relaxuj.cz
>
>

Na MFDF v Jihlavě "nikdy nebylo líp"...

Na MFDF v Jihlavě "nikdy nebylo líp"...
, , článek
...aneb 10. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jihlava 2006. O co jste přišli, pokud jste nebyli přitom.
K oblíbeným
reklama
Jihlava je město, které se pyšní jedním z největších náměstí u nás, rozsáhlými podzemními katakombami, miniaturní zoologickou zahradou a také tím, že se tam sjíždějí mraky lidí na mezinárodní festival dokumentárních filmů. Ten se každoročně koná v posledních dnech podzimu. Tento rok to bylo 24.-29. řijna. Již nyní je stanoveno datum 11. ročníku, a to na 23.-28. října 2007.

Jednou z předností tohoto festivalu je jeho otevřenost. Málokterý festival má do takové míry otevřenou dramaturgii, která by se nebála předvést téměř jakoukoli podobu dokumentární kinematografie. Lze si také povšimnout, že festival je hodně otevřený divákům a to v tom smyslu, že kdokoliv má možnost komunikovat a zeptat se na cokoliv jakéhokoliv tvůrce.

Po každé projekci jsou vedeny diskuze, v nichž, pokud v sobě máte dostatek exhibicionismu, máte možnost veřejně sdělit svůj názor na snímek nebo se přímo konfrontovat s jeho autorem. Časté je i podání vysvětlení, jak co bylo zamýšleno a uvedení snímku do kontextu.


Foto: MFDF Jihlava


Filmy, filmy, filmy


Je vidět, že Jihlava si festivalu a jeho organizátorů skutečně váží, protože festivalovému dění vychází maximálně vstříc. Ať už byste jeli vlakem, autobusem a nebo autem, rozhodně nemusíte mít strach, že zabloudíte, neb Jihlava není až tak velké město.

Abyste se úplně nezbláznili a v těch stovkách filmů se přece jen trochu vyznali, jsou zařazeny do několika soutěžních kategorií. První kategorie má název Dobré dílo a jde o soutěž světových dokumentárních filmů. Středoevropské dokumentární filmy jsou zařazeny v kategorii Mezi moři a soutěži českých dokumentárních filmů se říká Česká radost.

Dle pořadatelů, jimiž bylo sdružení JSAF a ředitele festivalu Marka Hovorky, překonal letošní ročník ty předchozí, jak v počtech účastníků, tak v hladkosti průběhu. Jihlavský festival je dnes největším festivalem, který se komplexně věnuje autorské dokumentární tvorbě ve střední Evropě a zároveň se snaží soustavně překračovat její hranice.


"Nikdy nebylo líp"


Letošní festival měl motto "Nikdy nebylo líp", což je název dokumentu, natočený režisérkou Ivanou Miloševič, která se vypravila do své rodné země, aby natočila portrét Bosny a Hercegoviny, deset let po válce. Respondenty i natočené okamžiky vybírala intuitivně, takže se jí povedlo vytvořit, zajímavou subjektivní výpověď.

Film sice nezískal žádnou cenu, ale jeho název se stal námětem k úvahám některých známých osobností, které na festival přijeli. Vesměs skeptické odpovědi byly uveřejněny ve festivalovém DOK Revue a nad větou „Nikdy nebylo líp“ přemýšleli i takové osobnosti, jako Ivan Vyskočil, Karel Steigerwald nebo Karel Vachek.


Foto: MFDF Jihlava


Perly festivalu


Festivalová znělka byla ve znamení vlaků a dlouhých řad přepravních kontejnerů. Vlaky, stejně jako kinematografie, někam ubíhají a zároveň něco přivážejí, nebo přinášejí. Stejně jako vlaky i dokumenty dokáží rozvířit prach a donutit nás k reakci – nastoupit, nebo vystoupit.

Výraznou a neobvyklou osobností letošního festivalu byl filipínský režisér Khavn de la Cruz, který byl jednočlenným porotcem v soutěži Dobré dílo(nejlepší světový dokumentární film), a který přivezl na festival několik svých filmů. On sám, byl pozváním k účasti na festivalu velice překvapen, protože jeho filmy se za dokumenty dají považovat jen se zavřením obou očí.

Z pozice jednočlenného porotce udělil cenu dokumentu s názvem Úplně osobní, který natočil Nedžad Begović, a jenž je osobní výpovědí a vzpomínání režiséra na dětství a rodinu v Bosně a Hercegovině. Khavn de la Cruz vybral tento dokument snad také proto, že i on uvedl na festivalu vzdáleně podobný dokument: deníkový portrét s názvem Kamias: Paměť zapomínání.

Rozdílnost ve vnímání dokumentu se dala pozorovat ve všech jeho dokumentech v nichž často užívá expresivních prvků, jako je výrazná hudby, barevné titulky, fikci i několika minutový průběh zabíjení prasete, při němž z kina odešla více než polovina diváků.


"Vari, vari, vari, já jsem kokot starý!"


Jedním z výrazných filmů uvedených na Jihlavském festivalu byl dokument Karla Vachka s dlouhým názvem Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1928 – 1992).

Film, kterým autor bojuje proti zblbnutí světa a poukazuje na soubor bizarních postaviček, jejich komické konání dává do nezvyklých souvislostí trvá pouhých 147 minut. Rozvleklým exkurzem do Vachkova světa, písněmi provází obscénní písničkář Záviš, který sám sebe tituluje knížetem pornofolku.
Několik silných scén filmu, bohužel nestačí na to aby zamaskovali neskutečné množství slovní vaty: Vachkova přednáška, filosofická témata rozhovorů, pohádka o Eduardu Benešovi atd. Navíc, jak je u Vachkových filmu běžné, je velice složité sledovat obsah a rozklíčovávat jednotlivé narážky a teze.

Mladá režisérka a absolventka FAMU, Linda Jablonská, natáčela film Kupředu levá, kupředu pravá, od 17. listopadu 2005 do června tohoto roku zpovídala mladé lidi, kteří se aktivně hlásí k levicovému či pravicovému politickému smýšlení. Sledovala dění kolem Komunistického svazu mládeže a Mladých konzervativců. Podařilo se jí zachytit jejich aktivity v politickém dění v předvolebním i povolebním období a navíc na příkladech několika konkrétních hrdinů z obou organizací přinesla informace o jejich způsobu života a vidění světa. Dokument je svěží, vtipný a pro diváka zhnuseného současnou politickou situací jako dělaný! Film získal cenu diváků, což mluví samo za sebe.

K dalším perlám festivalu patřil tragikomický dokument Eriky Hníkové Sejdeme se v Eurokempu. Hníková v něm líčí život české vesnice Běšiny, kde se nacházejí tři místní spolky. Z každého z nich vybrala jednoho zástupce a učinila z nich “hrdiny“ svého dokumentu.


Někteří z oceněných


Cenu za nejlepší český dokumentární film za rok 2006 získal Nízký let režiséra Jana Šikla, který vypráví příběh Táni a Václava od konce padesátých let do začátku normalizace. Václav byl stíhacím pilotem československé armády a jeho žena postupně přijala roli důstojnické paničky. Po čase jej celá rodina následovala do Sovětského svazu.

Další zajímavý a poměrně vtipný dokument, který získal cenu pro nejlepší středoevropský dokumentární film roku 2006, se jmenuje Celý den spolu režiséra Marcina Koszałky. Původním záměrem bylo natočit jeden den v životě japonské ženy, ale výsledkem je po komické vyprávění a neschopnosti komunikace.

Hrdinkou tohoto snímku nakonec není neustále zaneprázdněná paní Otake, ale filmaři sami, kterým se hroutí jejich koncepce pod rukama. Autoři se sami stávají postavami dokumentu, kteří hodiny a hodiny čekají na svoji hostitelku.
Jihlavský festival vždy nabízí zajímavý program, sice náročný, ale od běžné produkce českých a hollywoodských autorů hraných filmů, tak odlišný, že je radost si z něj vybírat. Dokumentární film totiž téměř vždy vyvolává jakýsi dialog, na který je divák nucen reagovat. Pokud byste se rádi dozvěděli více, aktuální i jiné informace o festivalu naleznete na stránkách www.dokument-festival.cz.

Ti z vás, kteří litují, že nemohli být v Jihlavě u toho, neklesejte na mysli. Za rok se můžete účastnit a nebo využijte ve dnech 6. – 8. listopadu se v obou sálech brněnského kina Art uskuteční Ozvěny mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2006. Akci ve spolupráci s organizátory jihlavského festivalu pořádá občanské sdružení Studio FK a během tří dnů bude uvedeno celkem osm titulů. Více informací a program najdete na www.kinoartbrno.cz.

Titulní foto: MFDF Jihlava
Nejnovější články
Finsko nabízí cestu ke štěstí: soutěž o 3denní dovolenou Finsko nabízí cestu ke štěstí: soutěž o 3denní dovolenou
Finsko bylo opět vyhlášeno nejšťastnějším národem na světě i díky své nádherné přírodě. Země se chce o svou cestu ke štěstí podělit, a tak spustila soutěž o 8 třídenních dovolených s finskými průvodci.
1.4.2019, článek, Milan Šurkala
Vztahová koučka: úchylný fotograf se nekonal Vztahová koučka: úchylný fotograf se nekonal
Pamatujete si na server libimseti? To byl hit! Bodování kluků, vzkazy, první lásky. To napětí a vzrušení, když mi ve schránce blikla zpráva. Že by to byl jeden z těch sympaťáků, kterého jsem anonymně obodovala nejnižší možnou známkou? Nebyl…
26.3.2019, článek, Pavlína Uhrinová
Infrasauna v bytě: relax, který si můžete dovolit Infrasauna v bytě: relax, který si můžete dovolit
Po celodenní aktivitě si zasloužíte chvíle odpočinku. Skvělým způsobem, jak relaxovat, je saunování. Pozitivní účinky termoterapie jsou totiž všeobecně známy. A takovou relaxaci si můžete dovolit díky infrasauně i v pohodlí svého domova.
21.3.2019, inzerce, PR článek
Milujete potápění? Polsko otevře nejhlubší bazén na světě Milujete potápění? Polsko otevře nejhlubší bazén na světě
Chcete se potápět, ale exotické destinace jsou pro vás příliš daleko? Pak pro vás mohou mít v Polsku řešení. Otevřou zde totiž nejhlubší bazén na světě. Jmenuje se Deep Spot a nabídne rekordní hloubku až 45 metrů.
18.3.2019, článek, Milan Šurkala
Měsíc na Bali: Vánoce v Padangbai Měsíc na Bali: Vánoce v Padangbai
Po necelých pěti dnech jsme opustili Canggu, kde se nám zkrátka nelíbilo, a přesunuli jsme se na jihovýchod ostrova do přístavu Padangbai. Ten je vyhlášený především krásnými potápěčskými lokalitami.
11.3.2019, článek, Jana Bártová