Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Na co (ne)jít do kina? Na Rozchod!

31.8.2006, Jana Kalousová, článek
Každý ho někdy zažil a pokud ještě ne, tak žádný strach, jednou to přijde. Nový film Rozchod!, který má premiéru právě dnes, a v němž ústřední dvojici hrají Vince Vaughn a Jennifer Aniston, odhaluje průběh jednoho takového ztroskotání lodi lásky.

Smíchu si moc neužijete


Děj filmu je v mnoha směrech podobný průběhu skutečných rozchodů – někomu přeteče pohár trpělivosti a ten druhý dostane kopačky. Je to úsek života, na který se přece jen raději zapomíná než vzpomíná. Pokud vám přišel na mysl výborný snímek Dannyho DeVita, Válka Roseových, rychle na něj zapomeňte. Nevím, co přimělo režiséra Peytona Reeda (Kašlu na lásku) obsadit do hlavní ženské role Jennifer Aniston, ale její čerstvě nabrané zkušenosti s rozvodem ji k lepšímu a přesvědčivějšímu hereckému výkonu rozhodně nepomohly. Naopak protřelý herec, scenáristický spolutvůrce a autor námětu Vince Vaughn, umírnil své obvyklé komediální umění natolik, že z něj bohužel téměř nic nezůstalo.


Brooke a Gary jsou jako dort Pejska a Kočičky. Foto: Bontonfilm


Chlap je jen chlap a ženská zase jen ženská


Debutujícím scénáristům se podařilo vystihnout celkem trefně několik okamžiků ze společného života Brooke a Garyho. Bohužel množstvím příliš zobecňujících pravd o vztahu z nich udělali takřka stereotypní postavy svých pohlaví. Ano, sice je to tak, že každý chlap chce po příchodu z práce svých deset minut klidu a každá ženská má dojem, že její pocity a touhy se dají pochopit jen z náznaků, jenže každý člověk je originál. Brooke a Gary jsou jako dort Pejska a Kočičky.


Humor zůstal nepochopen


Jednotlivé scénky i slovní humor samy o sobě občas i fungují, ale jako celek film drhne a místy znatelně ztrácí spád. V některých místech je silně znát, že režisér takzvaně „tlačí na pilu“. Je škoda, že všechny vedlejší postavy působí jen jako kulisy, a to i přes to, že v nich šlo najít obsáhlý komediální potenciál.


Konec chutná trpce


Občas se budete bavit tím, jaké triky jedno i druhé pohlaví na sebe vymyslí a jak se vyrovnávají s prohranou bitvou. Než se ale dostane děj k „válce“ samotné, vystřídá ho melancholický podtón, lítost a vzpomínky na spoluprožité štěstí. Najednou se příběh začne točit kolem něčeho úplně jiného, co vtipné není vůbec. S vytracením absurdních situací zmizí i režisérův nadhled a z úsměvného filmu zůstane jen trpká pachuť v ústech.