Móda za babku nebo tisíce?
20.10.2008, Vladimíra Bohatová, článek
Každá žena bez rozdílu věku se cítí dobře v pěkném oblečení, chceme být -in- , ale zároveň bychom nerady zruinovaly peněženku. Dobře nakoupit je pro nás relax i zábava, kterou naše drahé polovičky vůbec nechápou. Pochopili to ale obchodníci a výkladní skříně nás lákají na neuvěřitelné slevy.
Ještě v horkém létě jsem seděla na terase příjemné kavárny a chladila se zmrzlinou a mraženou kávou. Krátila jsem si tam čas před obchodní schůzkou. Ovšem, co čert nechtěl, čokoládová zmrzlina se mi rozpleskla na bílé tričko. Naštěstí, ihned naproti kavárničky se skvěl právě onen přitažlivý pouták na slevy. Za sto osmdesát korun jsem si tam zakoupila rovnou tři moderní trička, na toaletě se převlékla, a před příchodem partnera už jsem zase byla za dámu. Nevěříte? Ani se nedivím, protože ona zmíněná kavárna se nacházela na obchodní ulici v italské Neapoli a všechna módní tílka tam prodávali po třech euro. V tu dobu platil kurz zhruba dvacet korun za jedno euro – řekněte, odolaly byste? A jaké bylo moje překvapení, když jsem posléze v Praze téměř stejné kousky oblečení objevila v butikách „jako novinku“ za cenu desetkrát vyšší.
Mějte na paměti, že při výprodejích sice něco ušetříte, ale vydělá vždy prodejce. I po slevách totiž obchodníci prodávají dráž, než nakoupili ve velkoobchodě. Podívejme se, jaké triky si na nás vymýšlejí: v předražených značkových butikách často nabízejí za slevu maximálně dvacet procent zboží, které leželo ve skladu i dva roky. Koženou dámskou bundu (po slevě za 7900 korun) si pojedu koupit raději do Drážďan. Vlakem z Prahy jsem tam za tři hodiny, stejnou bundu najdu v outletu, a i se zpáteční jízdenkou ušetřím polovinu z „výhodné“ pražské ceny.
Fíglem je i přelepování visaček. Než si vyberete, zkontrolujte si, zda je na originální visačce uvedena původní cena a nová cena. Když ne, nechte ležet, stejně jako je-li stará cena napsána ručně. Jde většinou o nadsazenou cenu. Je-li na regálu uvedena sleva třicet či sedmdesát procent, prověřte si na kalkulačce, zda nová cena odpovídá realitě. Původní cena, za kterou se zboží prodávalo například před dvěma dny, je navýšena, aby prodávající vzbudil zdání, že sleva je vyšší.
Když se ozvete, že slibovaná částka na cenovce byla nižší, než ta na účtence, dostane se vám většinou následující odpovědi: „Jo, paní, cena tam zůstala omylem z předchozí akce, která již skončila. A prodavač trvá na tom, že platí ta, která je uvedena v jejich počítačovém systému. Než zaplatíte, zeptejte se u pokladny na skutečnou cenu. Někdy obchodníci schválně míchají dohromady zlevněné a nezlevněné zboží. „Slevou“, vskutku povedenou, jsou tak zvané slevy na vybrané zboží. U nich totiž původní cenu nenajdete vůbec.
Mnozí prodejci nás považují za negramotné. Bohužel, nalítla jsem jim taky. V obchodním řetězci jsem si koupila kalhotový kostým za tři tisíce devět set devadesát korun. Teprve doma jsem si na visačce našla vedle ceny v korunách, cenu v euro. Bylo to sto dvacet devět. Nažhavila jsem kalkulačku a vyšlo mi, že jsem se nechala ošidit o sedm set sedmdesát tři koruny, a to jsem ještě vycházela z kurzu jedno euro – rovná se dvacet pět korun!
Nakoupily jste, pokud možno vás moc neošidili, ale po čase zjistíte, že drahý kabát se po odborném vyčištění jaksi o dvě čísla zmenšil. Jdete reklamovat, ale prodavač vás odmítne s tvrzením, že na zlevněné zboží platí pouze šestiměsíční, nebo roční záruka. Chcete kabát vyměnit? Smůla, prý měli jen jeden model. O vrácení peněz nechtěl ani slyšet. Na výprodeje se údajně sleva nevztahuje.
Kamarádka, která si ve značkovém butiku koupila tričko, zlevněné ze sedmi set devadesáti korun o dvě stovky, doma zjistila, že tričko má rozpáraný rukáv. Když ji prodavači vypoklonkovali, chtěla mluvit s vedoucím prodejny. Ten, jakoby náhodou, byl na dovolené. Rázná Eva se nevzdala a poslala stížnost na Sdružení obrany spotřebitele. Dostalo se jí následující rady: To je další z mnoha používaných triků prodavačů a nejčastěji se tím ohánějí u reklamací textilu a obuvi. Nemají pravdu. Záruka, tedy odpovědnost prodávajícího za vady výrobku, se týká výrobku celého a ze záruky nelze vyjmout žádnou součást výrobku (tedy například onen rozpáraný rukáv). Navíc, neplatí tu výmluva, že zlevněné zboží nelze vracet. Když se na výrobku objeví vada, jedná se o rozpor s kupní smlouvou, a v takovém případě máte právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu uvedl výrobek do stavu, který odpovídá kupní smlouvě, to znamená, aby byl bez vad. Pokud výrobek nelze opravit, nebo pokud není možná výměna, protože už není v prodeji, máte právo odstoupit od kupní smlouvy, tedy chtít zpět své peníze nebo se obrátit na soud. Vida, slovíčko soud zabralo, a kamarádka dostala peníze zpátky.
Vyhazovat zbytečně peníze za oblečení dokáže každá, ale koupit si kvalitu za dobrý peníz je kumšt. U nás máte většinou omezený výběr a neskutečně vysoké ceny. Často, co se neprodá v zahraničí, dovezou další sezónu k nám a kvalita bývá odstrašující. V zahraničí nakoupíte v pohodě o třicet až padesát procent levněji a často i za více (při výprodejích, v outletech atd.). Už při nákupu okolo deseti tisíc korun se vám vyplatí udělat si výlet do Vídně, Mnichova, Londýna nebo dokonce FoxTownu ve Švýcarsku. To je mega mega outlet na hranicích Švýcarska a Itálie. Protože jste mimo Evropskou unii, ještě můžete doma požádat o vrácení DPH. Ceny jsou tam neskutečně nízké.
Pamatuji si, jak jsem se tam přehrabovala ve značkových džínách. Neodolala jsem a koupila si hned dvoje – Diesel a Replay, každé zhruba za tisícovku. V Praze si nekoupíte starý model za méně než tři tisíce. Jestliže mně teď podezíráte ze zavádějící reklamy, počítejte se mnou. Do Vídně či Mnichova se dostanete autem za tři hodiny, ujedete tam a zpět kolem tři sta kilometrů, za benzin dáte zhruba třináct stovek, a když vyrazíte s kamarádkami, podělíte se o náklady, ušetříte. Do Londýna je to sice trochu z ruky, stačí si však koupit s předstihem levnou letenku u nízkonákladové letecké společnosti a budete-li mít štěstí, postačí vám necelé dvě tisícikoruny. A Švýcarsko? Proč nespojit nakupování s krátkou rodinnou dovolenou?
Titulní foto: Kurhan
Do obchodu s kalkulačkou
Mějte na paměti, že při výprodejích sice něco ušetříte, ale vydělá vždy prodejce. I po slevách totiž obchodníci prodávají dráž, než nakoupili ve velkoobchodě. Podívejme se, jaké triky si na nás vymýšlejí: v předražených značkových butikách často nabízejí za slevu maximálně dvacet procent zboží, které leželo ve skladu i dva roky. Koženou dámskou bundu (po slevě za 7900 korun) si pojedu koupit raději do Drážďan. Vlakem z Prahy jsem tam za tři hodiny, stejnou bundu najdu v outletu, a i se zpáteční jízdenkou ušetřím polovinu z „výhodné“ pražské ceny.
Fíglem je i přelepování visaček. Než si vyberete, zkontrolujte si, zda je na originální visačce uvedena původní cena a nová cena. Když ne, nechte ležet, stejně jako je-li stará cena napsána ručně. Jde většinou o nadsazenou cenu. Je-li na regálu uvedena sleva třicet či sedmdesát procent, prověřte si na kalkulačce, zda nová cena odpovídá realitě. Původní cena, za kterou se zboží prodávalo například před dvěma dny, je navýšena, aby prodávající vzbudil zdání, že sleva je vyšší.
Když se ozvete, že slibovaná částka na cenovce byla nižší, než ta na účtence, dostane se vám většinou následující odpovědi: „Jo, paní, cena tam zůstala omylem z předchozí akce, která již skončila. A prodavač trvá na tom, že platí ta, která je uvedena v jejich počítačovém systému. Než zaplatíte, zeptejte se u pokladny na skutečnou cenu. Někdy obchodníci schválně míchají dohromady zlevněné a nezlevněné zboží. „Slevou“, vskutku povedenou, jsou tak zvané slevy na vybrané zboží. U nich totiž původní cenu nenajdete vůbec.
Mnozí prodejci nás považují za negramotné. Bohužel, nalítla jsem jim taky. V obchodním řetězci jsem si koupila kalhotový kostým za tři tisíce devět set devadesát korun. Teprve doma jsem si na visačce našla vedle ceny v korunách, cenu v euro. Bylo to sto dvacet devět. Nažhavila jsem kalkulačku a vyšlo mi, že jsem se nechala ošidit o sedm set sedmdesát tři koruny, a to jsem ještě vycházela z kurzu jedno euro – rovná se dvacet pět korun!
Ještě nemáte vyhráno
Nakoupily jste, pokud možno vás moc neošidili, ale po čase zjistíte, že drahý kabát se po odborném vyčištění jaksi o dvě čísla zmenšil. Jdete reklamovat, ale prodavač vás odmítne s tvrzením, že na zlevněné zboží platí pouze šestiměsíční, nebo roční záruka. Chcete kabát vyměnit? Smůla, prý měli jen jeden model. O vrácení peněz nechtěl ani slyšet. Na výprodeje se údajně sleva nevztahuje.
Kamarádka, která si ve značkovém butiku koupila tričko, zlevněné ze sedmi set devadesáti korun o dvě stovky, doma zjistila, že tričko má rozpáraný rukáv. Když ji prodavači vypoklonkovali, chtěla mluvit s vedoucím prodejny. Ten, jakoby náhodou, byl na dovolené. Rázná Eva se nevzdala a poslala stížnost na Sdružení obrany spotřebitele. Dostalo se jí následující rady: To je další z mnoha používaných triků prodavačů a nejčastěji se tím ohánějí u reklamací textilu a obuvi. Nemají pravdu. Záruka, tedy odpovědnost prodávajícího za vady výrobku, se týká výrobku celého a ze záruky nelze vyjmout žádnou součást výrobku (tedy například onen rozpáraný rukáv). Navíc, neplatí tu výmluva, že zlevněné zboží nelze vracet. Když se na výrobku objeví vada, jedná se o rozpor s kupní smlouvou, a v takovém případě máte právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu uvedl výrobek do stavu, který odpovídá kupní smlouvě, to znamená, aby byl bez vad. Pokud výrobek nelze opravit, nebo pokud není možná výměna, protože už není v prodeji, máte právo odstoupit od kupní smlouvy, tedy chtít zpět své peníze nebo se obrátit na soud. Vida, slovíčko soud zabralo, a kamarádka dostala peníze zpátky.
Nakupovat módu v Česku?
Vyhazovat zbytečně peníze za oblečení dokáže každá, ale koupit si kvalitu za dobrý peníz je kumšt. U nás máte většinou omezený výběr a neskutečně vysoké ceny. Často, co se neprodá v zahraničí, dovezou další sezónu k nám a kvalita bývá odstrašující. V zahraničí nakoupíte v pohodě o třicet až padesát procent levněji a často i za více (při výprodejích, v outletech atd.). Už při nákupu okolo deseti tisíc korun se vám vyplatí udělat si výlet do Vídně, Mnichova, Londýna nebo dokonce FoxTownu ve Švýcarsku. To je mega mega outlet na hranicích Švýcarska a Itálie. Protože jste mimo Evropskou unii, ještě můžete doma požádat o vrácení DPH. Ceny jsou tam neskutečně nízké.
Pamatuji si, jak jsem se tam přehrabovala ve značkových džínách. Neodolala jsem a koupila si hned dvoje – Diesel a Replay, každé zhruba za tisícovku. V Praze si nekoupíte starý model za méně než tři tisíce. Jestliže mně teď podezíráte ze zavádějící reklamy, počítejte se mnou. Do Vídně či Mnichova se dostanete autem za tři hodiny, ujedete tam a zpět kolem tři sta kilometrů, za benzin dáte zhruba třináct stovek, a když vyrazíte s kamarádkami, podělíte se o náklady, ušetříte. Do Londýna je to sice trochu z ruky, stačí si však koupit s předstihem levnou letenku u nízkonákladové letecké společnosti a budete-li mít štěstí, postačí vám necelé dvě tisícikoruny. A Švýcarsko? Proč nespojit nakupování s krátkou rodinnou dovolenou?
Titulní foto: Kurhan
