Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Maďarsko jako na dlani: Zadunají

3.12.2007, Jana Schmiedtová, článek
Že lázně nejsou pro vás? Každý by měl vedle pracovního vypětí myslet i na odreagování spojené s ozdravením a posílením tělesné schránky. A v lázních je zdraví. To už před mnoha stovkami let tvrdili staří Římané. Tak proč se nepoučit?
Maďarsko je bezesporu – se svými více než tisíci léčivými horkými prameny – velmoc lázeňství – a leží od České republiky jen pár hodin cesty. A že jste v Budapešti už byli? Nevadí, dnes zabloudíme mimo ni, mimo hlavní město.


Krátce z historie lázeňství


Jsou známé nevyvratitelné důkazy, které jasně ukazující, že již před čtyřmi tisíci lety existovala na světě lázeňská kultura. Nevěříte? Ale ano! Ve Starém Egyptě je dokázána existence lázní s pravidelným provozem. Ty umožňovaly budovatelům pyramid dodržovat jejich hygienické zvyklosti. Ve staré Číně vznikaly lázně s bazény na toku řek při velkých městech a v letech 1100 až 300 před naším letopočtem zde došlo k nejmarkantnějšímu rozšíření lázeňské kultury za dynastie Čou. V Japonsku se začaly veřejné lázně budovat – původně společné pro obě pohlaví – s rozvojem buddhismu. Teplota vody tehdy mimochodem dosahovala až padesáti stupňů Celsia, a proto bylo nutné – kvůli postupnému přivyknutí těla – navštěvovat lázně již od útlého dětství. Později se začaly budovat v Japonsku lázně oddělené, pro muže a ženy zvlášť, a to proto, aby hlubokou relaxaci nenarušovalo vzrušení z přítomnosti druhého pohlaví. Ovšem pokušení málokdo odolá a důkazy o tom podávají historické japonské dřevořezy, které ukazují, že už tenkrát bylo ve zvyku svůdně nahá ženská těla pozorovat skrze dírky v papírových mezistěnách.


Zadunají…


…neboli Panomie zahrnuje celou západní část Maďarska po pravém břehu řeky Dunaj. Svůj název tato oblast dostala před dvěma tisíci lety, když byly podél břehu Dunaje umístěny posádky římské legie. Pro mnohé české turisty je právě zmíněná část země známá především díky Blatenskému jezeru neboli Balatonu. To je se svými 596 kilometry čtverečnými největší jezero ve střední Evropě. Dnes je společně se svým okolím státem uznaná chráněná krajinná oblast.

Charakter zdejší krajiny zformovaly před více než dvěma a půl miliony let vulkanické síly. Jejich pro zdraví blahodárný účinek je znát i dnes, kdy podél celého jezera vyvěrá na desítky sirných pramenů.


Největší jezero s horkou vodou v Evropě


Jedním z nejznámějších léčivých pramenů je na jihozápadním cípu Balatonu gejzír Hévíz. Vyvěrá na úpatí pohoří Keszthely a jeho přírodní kráterové jezero nabízí koupání pod širým nebem ve vodě o teplotě 38 °C. Pramen poskytuje neuvěřitelných 86 miliónů litrů vody denně. Právě proto se veškerá voda vymění jednou za dvacet osm hodin a je v neustálém pomalém pohybu, který způsobuje proud studenější vody při hladině a zůstávání teplejší vody v hloubce. V jezeře je proto možno koupat se po celý rok.


Foto: madarsko.cz

Sirná mírně radioaktivní voda a bahno ze dna jezera, bohaté zejména na jód a estrogen, je vhodné k léčbě nemocí pohybového ústrojí (bahenní zábaly). Malebné gejzírové jezero, nad kterým je neustále přítomný oblak jemné páry, obklopují mnohé léčebné domy a sanatoria. Léčí se zde nejenom poruchy pohybového ústrojí, ale také stavy naprosté vyčerpanosti organismu a chronické gynekologické problémy. Pitná kúra zde pomáhá při nemocích zažívacího systému a onemocnění dásní (zejména pokles dásní).

Více informací (v anglickém, německém a maďarském jazyce) můžete získat na www.heviz.hu.


Balatonská riviéra


Dalšími ze známých balatonských léčivých pramenů jsou kysličníko-uhličité v Balatonfüred. Provoz specializovaný na léčbu žaludečních chorob byl na tomto místě zahájen již v osmnáctém století. V devatenáctém století tu byl vybudován historicky první lázeňský dům na Balatonu. Místo situované na severu jezera dnes patří se svými osmi prameny k předním lázeňským destinacím pro pacienty se srdečními nemocemi, zejména kardiaky.

Voda zde dosahuje teploty okolo čtrnácti stupňů Celsia a přivádí na povrch země charakteristickou mírně radioaktivní uhličito-železitou vodu s kyselou chutí a vysokým obsahem minerálních látek. Zdraví prospěšný účinek této provzdušněné minerální vody se dosahuje už jen pouhou absorpcí kůží a dýcháním. Dále je tato voda účinná při léčbě srdečních nemocí, nemocí oběhového systému a léčení vyčerpání organismu. Místní koupelová kúra je výjimečně účinná pro léčení vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních potíží a léčení poinfarktových stavů. Pitná kúra je vhodná při žaludečnímu kataru, potížích se žlučníkem, střevních potížích a při cukrovce.


Osada na úpatí Alp


V blízkosti Neziderského jezera (Fertő) se nacházejí svou rozlohou malé lázně Balf. Toto místo bylo známé svou léčivou vodou už v antických dobách. Římský vojevůdce Marcus Aurelius sem posílal své veterány na zotavení a odpočinek. Z osmi pramenů tryská každou minutu neskutečných 490 litrů léčivé vody dosahující teploty zhruba šestnáct stupňů Celsia. Prameny jsou vyhledávané zejména pro svou sirnou, slanou, vápenitou a kyselou minerální vodou.

Koupelová kúra je vhodná k léčení kloubových chorob (především revmatické potíže), poruch pohybového ústrojí, chronických gynekologických potíží a potíží s páteří. Pitná kúra se doporučuje při chronických potížích zažívacího ústrojí. Zdraví prospěšné subalpinské klima spolu s téměř nedotčeným přírodním prostředím, nezničenými lesy a malebnou krajinou nabízí možnost relaxace daleko od rušných velkoměst.


Léčivé koupele Bük


V blízkosti rakouských hranic, v nadmořské výšce 150 m.n.m., se nachází nejnovější lázeňské centrum Maďarsku: Bükfürdő. Léčivý pramen byl v této oblasti nalezen před pouhými dvaceti pěti lety, když na něj omylem narazili hledači ropy. Zemito-vápenitá léčivá voda má vysoký obsah železa, vápníku, hořčíku a hydrogenuhličitanů. Je vhodná k léčbě nemocí pohybového ústrojí a chronických problémů zažívacích orgánů. V blízkosti tohoto lázeňského místa je středisko Velem známé svým osvěžujícím vzduchem. Místní koupelová kůra je vhodná k léčení pohybového ústrojí, léčení nemocí páteře a pro poúrazovou terapii. Pitná kúra se doporučuje při zažívacích potížích a překyselení žaludku.

Ve zdejších hotelech jsou návštěvníkům k dispozici termální bazény (všechny prošly nedávno rekonstrukcí). Celkem jde o jedenáct venkovních bazénů, jedenáct vnitřních a čtyři bazény se stínící střechou do poloviny své velikosti. Místo disponuje „termálním léčivým kempem“ s kapacitou 150 autokarů.


Závěrem


Nejlepším zdrojem informací o Maďarsku (v českým jazyce) je často aktualizovaná stránka www.madarsko.cz. Máte-li jakoukoliv otázku týkající se této země, její kultury, turistických lokací, měst nebo podnebí – téměř vše zde najdete! Je tu také možné zdarma stáhnout informační prospekty a praktické průvodce.

Jestli jsem vás zlákala k návštěvě Maďarska, doufám, že budete spokojeni, jestli ještě stále váháte, nechte si vše dobře projít hlavou a prozatím třeba zkuste další z tradičních receptů maďarské kuchyně. Ten dnešní je – pravda – v porovnání s minulými, o dost složitější.


Plněné zelí (recept pro 4 osoby)


Ingredience:
  • 350 g vepřového masa (můžeme koupit už mleté nebo sami umlít – pak se nejlépe hodí tučnější bůček)
  • 50 g rýže
  • olej
  • cibule
  • česnek
  • sladká červená paprika (dle chuti)
  • mletý pepř (dle chuti)
  • sůl
  • jedno vejce
  • cca 8 kusů zelných listů
  • 1200 g kysaného zelí
  • 100 g slaniny
  • kmín
  • bobkový list
  • pepř celý
  • 200 g uzeného masa
  • 30 g kopru
  • 2 dl kysané smetany
  • 30 g mouky

Vepřové maso umeleme, rýži uvaříme do poloměka a necháme stranou vychladnout. Na pánvi nahřejeme trochu oleje, osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku a přidáme prolisovaný česnek. Mleté maso si připravíme do mísy, kde k němu přidáme rýži a osmaženou cibulku s česnekem. Okořeníme dle vlastní chuti sladkou paprikou, mletým pepřem, osolíme a nakonec přidáme vejce. Vše dobře smícháme, prohněteme. Očistíme zelné listy a rovnoměrně je naplníme námi právě připravenou masovou směsí. Listy srolujeme tak, aby byly přibližně stejně velké.

V pekáči rozehřejeme olej, přidáme na kostičky nakrájenou slaninu, kterou za častého míchání orestujeme. Přidáme nakrájenou cibuli, okořeníme kmínem, bobkovým listem, celým pepřem a jemně pokrájeným česnekem. Posypeme sladkou paprikou, přilijeme trochu vody a dobře promícháme. Na směs položíme dobře propláchnuté kysané zelí, na plátky pokrájené uzené maso a vedle sebe poskládáme zelné závitky. Do pekáče přilijeme tolik vody, aby bylo zelí ponořené. Dusíme při mírné teplotě, dáváme pozor, aby se zelí nepřichytilo (stačí mírně pohnout pekáčem). Po zhruba hodině až hodině a půl závitky vyndáme a odložíme na teplé místo. Zelí v pekáči posypeme jemně nakrájeným koprem a promícháme. Přes sítko do zelí přelijeme smíchanou smetanu s moukou, dobře promícháme a vaříme ještě zhruba pět minut.
Závitky je nejlépe servírovat horké, přelité kyselou smetanou a obložené zelím a uzeným masem.

Bon apetit!

Titulní foto: www.madarsko.cz