www.relaxuj.cz
>
>

Lázně Luhačovice: záruka kvality

Lázně Luhačovice: záruka kvality
, , článek
Luhačovice jsou čtvrté největší lázeňské město v ČR (a největší na Moravě) a jsou i oblíbeným turistickým centrem. Byť jsou v nížinné oblasti, díky okolním vrchům Bílých Karpat je klima v údolí podhorské a přímo nabádá k léčebným a relaxačním činnostem.
K oblíbeným
reklama

Perla Moravy


Miluji příjezd do Luhačovic, jako byste vjížděli do rajské zahrady obklopené ze všech stran lesy. Luhačovice naleznete na jihovýchodě naší země, asi dvanáct kilometrů od Zlína. Městečko se rozprostírá v údolí v nadmořské výšce dvě stě padesáti metrů, lemovaného kopci. Všechny kopece jsou součástí Vizovické Vrchoviny nebo Bílých Karpat, z čehož jihovýchodní část je součástí Chráněné krajinné oblasti. Údolím protéká říčka Horní Olšava, známá však i jako Šťávnica, na jejímž toku v roce devatenáct set dvacet osm byla vybudována Luhačovická přehrada, která má za úkol chránit obec před přívaly vod, působící v dřívějších časech časté záplavy.

Luhačovice nejsou pouze čtvrtým největším lázeňským městem v zemi (a největším na Moravě), ale i oblíbeným turistickým centrem. Byť se nalézají v nížinné oblasti, díky okolním vrchům je klima v údolí podhorské. Velmi příznivému počasí vděčí okolním kopcům, jelikož ty tvoří přirozenou bariéru před pronikáním studených a silných větrů. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo devíti stupňů Celsia, během roku tady naprší okolo sedmi set dvaceti milimetrů a průměrná vlhkost se pohybuje poblíž sedmasedmdesáti procent.


Od doby kamenné po totalitu


Území Luhačovicka bylo již osídleno před třiceti tisíci lety pravěkými lovci, což dokazují i archeologické nálezy. V lese Obora můžete shlédnout pozůstatky prvního trvalejšího osídlení v průběhu osmého století našeho letopočtu. Jedná se o nález padesáti čtyř do kruhu postavených mohyl. Osidlování oblasti Luhačovic bylo svízelné, jelikož jsou pohraniční oblastí, často sužovanou nájezdy Tatarů a Kumánů. První písemná zmínka o takzvaných Luhaczowiczích pochází z roku 1412, kdy podléhali panství světlovskému.

Až v roce 1590 se Luhačovice konečně úplně odtrhly od světlovského panství, kdy si je koupil Vít Barotdějský z Bartoděj, avšak jeho majetek za účast povstání na Bílé Hoře byl zkonfiskován. O pár let později si pozemky odkoupil šlechtic Gabriel Serényi, v jehož rodě Luhačovice zůstaly až do skončení druhé světové války. V roce 1902 se lázně staly akciovou společností pod vedením doktora Františka Veselého, za něhož došlo k největšímu rozmachu lázeňství v Luhačovicích. V těchto letech se Luhačovice rozrostly o spoustu velmi zajímavých architektonických staveb. Nejznámější jsou ty od Dušana Samo Jurkoviče, který vytvořil jedinečný styl smíšením secese, modernizmu a moderní dekorace folklóru. Rozmachu také dopomohla železnice vybudovaná v druhé polovině devatenáctého století, čímž se otevřely přímé spoje z Brna, Olomouce i Prahy. Luhačovice však stále byly pouhou vesnicí, na městem bylo povýšeno, až v roce 1936. Konec druhé světové války neznamenal nic dobrého, nastal konec jedné velké éry, jelikož veškerý majetek byl zkonfiskován a údržby lázní a památek se ujal stát.


Bič na usazeniny


Vůbec první zmínka o léčivosti minerálek v Luhačovicích je v Tartaro – mastix Moraviae (moravský bič na usazeniny) z roku 1669, napsaný latinsky fyzikem doktorem Janem Hertodem z Todtenfeldu. Významné pro Luhačovice bylo i zanesení do lexikonu lázní habsburské monarchie J.N. Cranzem, což motivovalo Serényie k dalším úpravám pramenů a vybudování prvních ubytovacích zařízení.


Voda má rozprostřené vlasy


V Luhačovicích momentálně můžete nalézt šestnáct pramenů. Všechny jsou studené hypotonické hydrogenuhličito-chloridosodné jodové silně až velmi silně mineralizované kyselky, notně proplyněné oxidem uhličitým. Mají vysoký obsah lithia, barya, fluoridů, kyseliny borité, sodíku, vápníku, železa, hořčíku, draslíku, chloridů, bromidů, jodidů, síranů, hydrogenuhličitanů a kyseliny křemičité.


Šestnáct blahodárných pramenů


  • Elektra I. je nejkoncentrovanějším minerálním pramenem, její sestra Elektra II. vyvěrá z vrtu těsně sousedícího s Elektrou I..
  • Pramen doktora Šťastného, dříve známý také jako Gejzír je nejzajímavější luhačovický pramen. Vyvěrá v blízkosti Lázeňského divadla. Na počátku dvacátého století zde byla vykopána studna Janovka, kdy se do jejího dna zkušebně vrtalo, z hloubky třiceti sedmi metrů vyrazil ze země mohutný proud vody, prýštící až do výše dvaceti metrů, čímž se stal Evropskou raritou, které vděčí i za pojmenování Gejzír. Brzy se však zjistilo, že toto tryskání snižuje hladinu i vydatnost ostatních pramenů, a proto jej byli nuceni utlumit, což se přes velké peripetie nakonec vydařilo. Přes veškeré utěsnění nakonec došlo k několika výbuchům vody, kdy bylo nutno vázy na kyselku vyměnit, až nakonec v roce devatenáct set šedesát tři vrt utěsnili úplně, aby jej o několik let později navrtali lépe. Od té doby slouží v letních měsících pramen veřejnosti.
  • Aloiska patří k nejstarším pramenům dříve známým také pod jménem Lesní. Nalezneme jej nad Bílou čtvrtí. Jako jediný z šestnácti pramenů vytéká o třicet metrů výše než všechny ostatní minerálky. Je sice znám již od roku 1770, avšak k pitné léčbě je užíván až od počátku devatenáctého století.
  • Ottovka je třetím nejznámějším luhačovickým pramenem. Nedaleko vývěru nechali luhačovičtí vystavět kruhový pavilon, který je dnes symbolem lázní.
  • Vincentka je vůbec nejznámější luhačovický pramen zároveň jediný místní pramen, který se plní do láhví a rozváží se do celého světa. Je znám od nepaměti a již v sedmnáctém století o něm psali jako o Hlavním pramenu. Koncem devatenáctého století se dočkal obezdění, zastřešení a nově vybudovaný pavilon měl tvar kaple. V léčbě dýchacích cest je nenahraditelný.
  • Nejmladší pramen Svatý Josef byl vysvěcen teprve v roce dva tisíce, naleznete jej v centru města v těsné blízkosti kostela a slouží k pitné kúře široké veřejnosti.
  • Další prameny: Amandka, Nová Janovka, Nová Čítárna, Jubilejní, Nový Jubilejní, Antonínka, Vladimír, Jaroslava a Nová Vincentka.


Léčím, léčíš, léčíte


Pacienti si sem přicházejí léčit nemoci oběhové (onemocnění periferních cév), poruchy trávení, jako je nechutenství, žaludeční a dvanácterníkové vředy, stavy po operacích žaludku, cukrovku, obezitu, bolestivé syndromy páteře, mimokloubní revmatizmus, onemocnění šlach a onkologická onemocnění (rekonvalescence po úspěšné předchozí léčbě). Hlavně jsou však známé svou skvělou léčbou cest dýchacích (astma, chroničtí bronchitici, alergie, chrapot, poruchy hlasu, alergické rýmy a pooperační stavy dýchacích cest).

Luhačovice se specializují i na léčbu dětských onemocnění: poruchy látkové výměny, obezitu, psychiatrické onemocnění, nemoci pohybového aparátu a dýchacích cest. Krom léčby na lékařskou indikaci se věnují i relaxačním pobytům, wellness pobytům, rekondici a dalším každoročně nově zpestřovaným léčebným programům.


Procedury


Mezi stěžejní procedury patří pitná kúra a inhalace. Pít se doporučuje nalačno mezi šestou a osmou ranní a pak mezi šestnáctou a osmnáctou večer. Pít by se mělo pomalu, doporučuje se u popíjení procházet a mezi druhým kalíškem se doporučuje asi deseti minutová pauza. Po kúře by jste neměli půlhodiny nic pít, ani jíst a rozhodně nic nežvýkat.
  • Vodoléčba – koupele – perlička, podvodní masáž, aromatická lázeň, Hubbardova koupel, vířivka, horkovzdušná střídavá lázeň, skotské střiky, parní a uhličitá koupel
  • Masáže – reflexní, celkové, podvodní.
  • Elektroléčba – galvanické léčba, čtyřkomorová elektroléčba, krátkovlnná nebo mikrovlnná diatermie, diadynamik, Träbertovy proudy, ultrazvuk, solux, horské sluníčko.
  • Další procedury – plynové injekce, parafínový zábal, vasotrain, magnetoterapie, sauna, plavání, oxygenoterapie a aromaterapie.
  • Léčba pohybem – individuální a skupinový tělocvik, cvičení v bazénu, terénní léčba.
  • Léčba hudbou a tancem.


Kulturní vyžití


V průběhu celého roku se zde koná nepřeberné množství různých kulturních akcí. Nebylo by den bez koncertu. Lázeňské divadlo i kino nabízí také pestrý program. K dispozici je i místní knihovna. Kulturní dům Elektra pořádá taneční večery, tak jako mnoho dalších míst v Luhačovicích (Domino). Každý rok se zde koná slavnostní otevírání lázeňské sezóny, Hudební festival Leoše Janáčka, přehlídky dechových a folklórních souborů. Luhačovice má v oblibě velká řádka umělců, kteří sem rádi zavítají a spojí příjemné s užitečným. Na kolonádě se konají Kolonádní koncerty. Město se neobejde ani bez Divadelních Luhačovic a Literárních Luhačovic. Na jednotlivých hotelích se připravují bohaté kulturní programy. Nezapomenutelná je i galérie přímo na kolonádě hned vedle pavilónu Vincentky.


Kam za sportem?


K dispozici jsou krásné tenisové kurty, minigolf, kuželky, biliard, kulečník, sauna, fitness, squash, golf, cyklistika, koupání na místní plovárně, spinning, čtyřkolky, lanové centrum, paintball, turistika, projížďky na koních nebo rybolov. V zimě je zde možné lyžování a běžkaření. Dvakrát do roka se zde koná velká rybářská soutěž na Luhačovické přehradě.


Výlety


Místní infocentrum, ale i jednotlivé hotely nabírají širokou nabídku fakultativních výletů po okolí, ale i do vzdálenějších koutů. Mezi velmi oblíbené patří výlety do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, výlet do Zoologické zahrady a zámku v Lešné, výlet do Vizovic, Baťův kanál či návštěva dalších lázní jako jsou Trenčianské Teplice a Piešťany či výlety po okolních hradech a zámcích (Nový Světlov, Buchlov, Buchlovice).

Nemusíte však jezdit nikam, i samotné Luhačovice poskytují dostatek možností: prohlídky místních pamětihodností, zámku, muzea, prohlídka architektonických krás či uměleckých děl je vskutku zajímavá a inspirativní. Výlety do okolních luhů a hájů jsou plné romantiky. Můžete se vydat na Starý Světlov, k Jezírku lásky, do Pozlovic, ale i někam jinam po dobře vyznačených turistických trasách.


A co na ně já?


Luhačovice znám osobně velice dobře, jelikož i já zde absolvovala dva lázeňské pobyty a mohu tedy říct z vlastní zkušenosti, že pobyt v Luhačovicích je krásný, léčivý a nezapomenutelný. Za celou tu dobu jsem sice nevyužila žádného fakultativního výletu, přesto nemůžu říct, že bych se nudila. Lázně jsou tak překrásné, rušné, zároveň však s dostatkem možností k nalezení klidných míst. Léčí Vás procedury, léčí i hudba a tanec, léčí všechno to pěkné kolem, léčí voda plná látek, jež zaručují dobrou náladu (lithium a baryum), léčíte se sami, pokud se uvolníte a necháte se unášet tou úžasnou atmosférou jaká tu panuje.

Pokud sem zavítáte jistě nezapomeňte navštívit hned u kruhového objezdu pekárnu s cukrárnou, nejlépe po desáté v noci, kdy pečou noční pečivo. A také musíte během svého pobytu okusit z každého druhu oplatků, kterých tu dělají neuvěřitelné množství.

Titulní foto: adobrovolny.net
Nejnovější články
Infrasauna v bytě: relax, který si můžete dovolit Infrasauna v bytě: relax, který si můžete dovolit
Po celodenní aktivitě si zasloužíte chvíle odpočinku. Skvělým způsobem, jak relaxovat, je saunování. Pozitivní účinky termoterapie jsou totiž všeobecně známy. A takovou relaxaci si můžete dovolit díky infrasauně i v pohodlí svého domova.
Včera, inzerce, PR článek
Milujete potápění? Polsko otevře nejhlubší bazén na světě Milujete potápění? Polsko otevře nejhlubší bazén na světě
Chcete se potápět, ale exotické destinace jsou pro vás příliš daleko? Pak pro vás mohou mít v Polsku řešení. Otevřou zde totiž nejhlubší bazén na světě. Jmenuje se Deep Spot a nabídne rekordní hloubku až 45 metrů.
18.3.2019, článek, Milan Šurkala
Měsíc na Bali: Vánoce v Padangbai Měsíc na Bali: Vánoce v Padangbai
Po necelých pěti dnech jsme opustili Canggu, kde se nám zkrátka nelíbilo, a přesunuli jsme se na jihovýchod ostrova do přístavu Padangbai. Ten je vyhlášený především krásnými potápěčskými lokalitami.
11.3.2019, článek, Jana Bártová
Být při práci kreativní? Údajně byste neměli poslouchat hudbu Být při práci kreativní? Údajně byste neměli poslouchat hudbu
Pokud při práci rádi posloucháte hudbu a jde o práci kreativní, možná byste měli zvážit, zda při ní poslouchat hudbu nebo nikoli. Vědci z několika univerzit totiž nově tvrdí, že poslouchání hudby negativně ovlivňuje verbální kreativní výkony.
5.3.2019, článek, Milan Šurkala
Vědci potvrdili svalovou paměť. "Use it or lose it" neplatí Vědci potvrdili svalovou paměť. "Use it or lose it" neplatí
Posilujete a bojíte se toho, že když na chvíli přestanete, veškerá snaha přijde vniveč? Vědci tvrdí, že známé pořekadlo "use it or lose it" zas tak úplně neplatí a opětovné posilování bude jednodušší, než by se mohlo zdát.
27.2.2019, článek, Milan Šurkala