reklama
Články  |  Doporučení  |  Diskuze
Cestování  |  Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování  |  Lázně
Styl a vzhled
Gurmán  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Globalizace i ženy v ohrožení: zneklidňující televizní program

17.7.2006, Jan Motal, článek
Že je léto časem pohody a lehkomyslnosti? Kdo se tento týden rozhodne pro televizní obrazovku, určitě v klidu nezůstane: Večer na téma globalizace, kontroverzní dokument Český sen, ale třeba i slavné Plynové lampy bezstarostnosti rozhodně nepřejí.

Český sen: I bez růžových brýlí můžeš vidět, co chceš!


V roce 2003 se studenti pražské FAMU Vít Klusák a Filip Remunda rozhodli zkusit, jak těžké nebo naopak lehké je nalákat co nejvíce Čechů do nově otevřeného supermarketu. To by nebylo nic zvláštního, masové reklamní kampaně rozličných obchodních domů nám plní každý den schránky tunami a tunami barvotiskového papíru, který má jen jediný účel: přesvědčit nás o tom, že nákup zlevněné šunky či bombasticky výhodného toaletního papíru je tím jediným cílem, za kterým stojí jít. Co odlišuje ambiciózní reklamní projekt mladých dokumentaristů od běžného marketingu obchodních řetězců nejsou ani kamery, jež celý proces lákání zákazníků provázely, ale hořká pointa, která v otvírací den čekala na několik tisíc lidí na louce v Letňanech. Za na první pohled věrohodnou branou nového hypermarketu se totiž skrývala jen prázdnota a sen o výhodném nákupu se rozplynul spolu s poznáním, že Český sen, jak autoři svůj obchodní dům nazvali, je jen velmi dobře nastražená past.


Foto: Daniela Matějková

Český sen vznikl ve stejné době jako Ženy pro měny Eriky Hníkové a oba snímky patří mezí ta nejsilnější díla mladé generace českých filmařů. Jejich výrazně aktivistické ladění není samoúčelné, autoři nepodávají svým divákům lehkomyslně nahozenou propagandu, ale mnohovrstevnatý, dobře postavený filmový tvar, který v sobě skrývá i silný společensko-kritický náboj.

Povahou svého projektu Remunda s Klusákem překročili hranice běžného filmového dokumentu a namísto toho, aby pouze zobrazovali realitu, jak je tomu v žánru dnes běžné, do ní pronikli a formou jakéhosi přátelsky krutého žertu, happeningu, bezprostředně ukázali nebezpečí reklamní manipulace. Autoři nemoralizují, nepředestírají dalekosáhlé teorie; jejich snímek není postavený na výpovědích odborníků ani na těžkých sociologických diskusích. Zábavný, ale zároveň i znepokojivý film zblízka pozoruje reklamní profesionály, režiséry, psychology, analytiky, české celebrity, ředitele hypermarketu i zákazníky, svůdný kolotoč konzumentství, který se roztáčí kolem falešného hypermarketu. Jejich svědectví je tak velmi civilní, neteoretizující, a o to silnější a provokativnější.

Kontroverzní filmový dokument Český sen, který na jedné straně vzbudil veřejné pohoršení a vedl k žalobám i útokům, a na straně druhé získal mnohá ocenění, jako je např. hlavní cena dánského festivalu AARHUS FILMFESTIVAL 2004 či cena pro nejlepší dokumentární film na festivalu MICHAELA MOORA v Traverse City, uvede Česká televize 20. 7. ve 20. 00 na ČT2.


Ženy v ohrožení: Plynové lampy


Z docela jiného soudku je mysteriózní thriller Plynové lampy z roku 1944. Podle úspěšné divadelní hry Patricka Hamiltona natočil americký režisér George Cukor temnou sondu do hlubin mužské a ženské duše, převážně konverzační snímek velmi ponurého ladění, odehrávající se na rozhraní lidské paranoie a skutečnosti. Podivná síť tajemných událostí a jevů, která obetkává hlavní hrdinku Paulu v jejím manželství s milujícím a pozorným Georgem, je zaplétána silným režijním vedením, jež buduje napětí kousek po kousku, ale i hereckou akcí, v níž doslova září Ingrid Bergmanová (Casablanca, Stromboli, Pod obratníkem kozoroha) v hlavní roli emocionálně labilní Pauly.



Zatímco realita a neskutečnost je v Českém snu podávána s humorem a vtipem, Plynové lampy se dostávají na samou hranici psychózy, a i když jsou svým filmovým výrazem na hony vzdálené expresivitě filmů noir (jakou předvedl například O. Welles ve svém Doteku zla) nebo francouzskému černému filmu (Carného snímky Nábřeží mlh či Den začíná s Jeanem Gabinem jsou na ponuré snové atmosféře doslova postaveny), jejich svět je neskutečný, fantaskní a stává se tak bezútěšným výrazem neurotické duše. Okolnosti Paulina manželství i její minulost jsou stupňujícím se tlakem na naivní a důvěřivou ženu, jejíž jedinou touhou je láska a štěstí. Oskarové Plynové lampy chystá ČT2 na 17. 25 hodin 22. 7. a v dalších rolích se objeví např. oblíbený představitel milovníků a seladónů, francouzský herec Charles Boyer.


Pozvánka do globální vesnice


Fakt, že se svět díky informační a mediální revoluci konce 20. století smrsknul na jakousi globální vesnici, už není jen tezí postmoderních filosofů, ale realitou, kterou každodenně prožíváme, často aniž bychom si to uvědomovali: ve svých skříních máme trička nezřídkakdy vyrobená v Číně, magnetofony japonské provenience stojí hned vedle francouzských váz, mnoho z nás nepohrdne svačinou z fastfoodu, jehož pobočku lze nalézt i v Bangladéši či Izraeli. Televizní zpravodajství přináší záběry z Východního Timoru i Náhorního Karabachu, stejně čerstvé, jako to z neklidných losangelských ulic či ropných polí jihoamerického Texasu. To vše je globalizace, stejně jako africké banány ve vaší oblíbené samoobsluze nebo mezinárodní kreditní karta.


Příjemné pohodlí, které přináší podobné výdobytky civilizace člověku, je ale provázeno negativními společenskými, kulturními i ekologickými jevy, které si jen málokdy uvědomujeme. Otázku globalizace má značná část veřejnosti spojenou s aktivistickými protesty anarchistů a levicových radikálů a její hrozba se tak často přesouvá do nereálné roviny strašáka, kterého si na nás vymyslela neklidná mládež, aby měla proti čemu protestovat. Na to, že negativní průvodní jevy procesu globalizace nejsou jen chiméra, ale jsou skutečné, a že je potřeba se nad nimi zamyslet a pokusit se s nimi něco dělat, se snaží upozornit Česká televize svým Večerem ne téma globalizace, který si na tuto neděli připravila.

Pásmo pořadů startuje 23. 7. ve 20. 00 na ČT2 snímkem Vybydlená planeta? E. Hauserové a J. Stropkové, zamyšlením nad tím, jaké přírodní i společenské otřesy nám hrozí a jak se nebezpečí negativních dopadů globalizace může promítnout do našich životů. Na stejném programu pak ve 20. 55 odhalí Příroda pro zítřek ekologickou minulost Beskyd.

Týdenní nabídka pořadů tak končí tématem ryze aktuálním a za zneklidňujícím televizním programem dělá více než výstražný vykřičník.

Foto: Česká televize
reklama