Jak nemoc vzniká
Infekci nejčastěji způsobuje prochladnutí, bakterie Escherichia coli, nesprávná hygiena, nebo naopak úzkostlivá hygiena. Záněty trpí více kuřačky, ženy po menopauze či promiskuitní ženy. Díky své fyziognomii jsme k urologickým potížím dokonce desetkrát náchylnější než muži, a právě nyní probíhá nejvíce rizikové období.
Na léčbu nemocí močového ústrojí existují kvalitní léky a urologické čaje, ale v posledních letech vědci došli k dalšímu překvapivému zjištění, jež potvrdilo již staletí známou věc: brusinky jsou unikátním lékem proti zánětům močových cest. Nedávno jsem se o pravdivosti tohoto výzkumu přesvědčila sama na sobě. Jejich účinek mne natolik učaroval, že jsem se rozhodla o těchto zázračných skákajících bobulích dozvědět něco víc. Panečku, brusinky jsou velmi zázračným ovocem, nejen nezbytnou součástí svíčkové.
Jak člověk k brusinkám přišel
Brusinky známe snad odnepaměti. V kuchyni a k léčitelství je využívali již staří Řekové. Stará indiánská legenda praví, že jsou darem velkého ducha, jež na zem seslal holubici s kytičkou brusinek v zobáku. Ta ji pak upustila ve vřesovištích na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky, kde ji Indiáni z oblasti Cape Cod pojmenovali podle její nahořklé chuti Ibimi. O sto let později se o Ibimi dozvěděli i Evropané. Tehdy brusinky přišly ke svému současnému pojmenování: crane berry (podle toho, že osadníkům kulatý plod brusinky připomínal hlavu jeřába). Časem crane berry, splynulo v craneberry.
Některé indiánské kmeny z rozdrcených brusinek dělaly trvanlivé placky zvané pemmican. Tyto placky vyráběly smícháním brusinek se srnčím masem a tukem, které pak následně sušily na slunci. Jiné kmeny si pochutnávaly na sušených brusinkách zalévaných javorovým sirupem. Indiáni brusinky kromě kuchyně využívali i v jiných oblastech, barvili jimi látky, koberce a přikrývky, rozdrcené brusinky pak přikládali na rány způsobené otrávenými šípy.
Amerika, Evropa i Asie
Možná i vy máte brusinky spojené se Severní Amerikou, která je jejich největším pěstitelem. Právě z Kanady pochází její nejznámější odrůda: brusinka velkoplodá. Tyto příbuzné borůvek však nalezneme ve volné přírodě všude, kde jsou borové lesy s rašelinovým podkladem. Třiceti centimetrové keříčky rostou spíše severních částech světa. Jejich domovem je Severní Amerika, severní část Asie a severní část Evropy. Vyrůstají až ve výšce tří tisíc metrů nad mořem. Není ani nic výjimečný její výskyt za Polárním kruhem.
Pěstování brusinek je celkem snadné a populární, i když zrovna u nás mu holdují spíše jen zahrádkáři. Zato v Německu jich roste víc než hojně. Z keříčků brusinek se využívají jak plody, tak i lístky, které se suší a užívají se jako čaj.
Velká vitamínová bomba v malém balení
Plody brusinek obsahují až z devadesáti procent tekutiny. Jsou nejsilnějším antioxidantem, vitamínovou bombou a bohatým zdrojem minerálů. Brusinky obsahují velké množství vitamínu C, provitamínu A, vápníku, hořčíku, manganu, draslíku, železa, bohužel i více sodíku (ne zrovna ideální pro vysoký tlak) a další stopové prvky. Skládá se i z cukrů, bioflavonoidů, organických kyselin (jako jablečná, askorbová, ellagiková, šťavelová), z taninů, tříslovin, glykosidů a barviva.
Její pojídání je vhodné jak pro děti, tak i těhotné. Pozor by si měli dávat jen lidé s ledvinovou dietou, jelikož brusinky obsahují velké množství kyseliny šťavelové. Nejlepší účinky mají brusinky čerstvé a sušené, pak se drží v těsném závěsu brusinková marmeláda a po dlouhém odstupu šťávy a další výrobky z těchto červených plodů.
Ovoce, po němž neskáčou jen pohádkoví Gumídci
Již v sedmnáctém století osadníci brusinky užívali při žaludečních potížích, jaterních problémech a onemocněních krevního oběhu. Dnes však víme, že brusinky jsou největším přírodním antibiotikem. Mnohaleté studie a výzkumy objevily neuvěřitelný rozsah pozitivních účinků brusinek na lidský organismus.
Díky svému vysokému obsahu vitamínu C (dvacet miligramů na sto gramů brusinek) jsou skvělým bojovníkem nejen proti kurdějím, ale i chřipce a zimním nachlazením. Harvardské studie v roce 1994 potvrdily jejich protizánětlivý účinek na močové ústrojí. O čtyři roky později na Rutgers Univerzitě objevili specifické účinky brusinek na Escherichiu coli, která je hlavním viníkem urologických infekcí. Na Mount School of Medicínám v New Yorku v roce 2000 zjistili, že brusinky kromě svého baktericidního účinku likvidují i některé kmeny virů. Odborníci tvrdí, že brusinky mají velmi silný efekt v boji proti herpes viru typu 2, jednomu z nejčastějších virů lidského těla, způsobujícího opary. Scantonská univerzita v roce 2001 zveřejnila výsledky studie účinků brusinky na karcinom, infarkt a onemocnění srdce, přičemž se ukázalo, že brusinky jsou mnohem účinnější než brokolice.
Pojídání brusinek navíc pomáhá i při průjmech, snižují LDL – cholesterol (takzvaně špatný cholesterol), působí antiskleroticky, léčí jaterní potíže, působí močopudně, zvyšují imunitu, zpomalují rozklad moči, čímž eliminují její zápach, podporují krvetvorbu, napomáhají hubnutí, ničí zubní kaz (mění tvar a funkci bakterie a zabraňují jí přilnout na sklovinu, obdobný efekt mají na baktérie v žaludku a v močovém ústrojí), léčí zánět žaludku, zabraňují rozšiřování infekce do celého organismu, navozují správné vnitřní prostředí, které zabraňuje přežití infekcí, využívají se i jako podporná léčba při eliminaci ledvinových kamínků, má pozitivní účinek na zvětšenou prostatu a doporučuje se její užívání i při léčbě antibiotiky.
Brusinky mají široké využití
Využívají se ve farmacii, kdy se z jejich extraktů vyrábějí léky. Dále je přidávají do zubních past a dalších přípravků k ústní hygieně, jelikož brusinky zamezují i zápachu z úst a povlakům na sklovině. Přidávají se i do žvýkaček. Z brusinek se připravují různé šťávy, džusy, sirupy, marmelády, kompoty. Jsou výborné ke zvěřině. Jelikož brusinkový extrakt působí proti stárnutí, vyrábí se z nich i kosmetika. Čaj z listů mají v oblibě obzvlášť diabetici, jelikož snižuje hladinu cukru v krvi.
Doporučení na konec
Dříve než se s plnou vervou pustíte do jejich konzumace, měli byste vědět, že i zde platí pravidlo: všeho s mírou, čerstvé ovoce je totiž příliš těžké na žaludek (díky taninům a kyseliny šťavelové), takže snězení příliš velkého množství vám může způsobit zažívací potíže. U sušených, či jinak upravených brusinek se podobných následků již bát nemusíte. Výborných šťáv by se měli vyvarovat diabetici, jelikož jsou příliš sladké. Přestože mnozí lékaři pojídání brusinek v průběhu onemocnění doporučují (či jako prevenci), neznamená to, že máte vysadit předepsané léky!
Titulní foto: Showface
.jpg)
