www.relaxuj.cz
>

Čajový obřad - rituál, relaxace a chvíle pro setkání bližních

Čajový obřad - rituál, relaxace a chvíle pro setkání bližních
, , článek
Pití čaje můžeme pojmout jako chvíli zklidnění, koncentrace a odpočinku, stejně jako jej berou Japonci. Zajímá vás, jak vypadá tradiční japonský čajový obřad, se kterým se dnes můžete setkat i v našich čajovnách?



reklama
Japonský čajový obřad se nazývá ča-no-ju. V překladu tato slova znamenají „horká voda na čaj“. Hostů, kteří se k tomuto obřadu sejdou, nebývá víc jak pět. Shromáždí se v zahradě před chýší, která je k tomuto účelu speciálně postavena. Úchvatné květiny, o něž hostitel pečuje s největší péčí, oslňují návštěvníky už při příchodu. Vybudovaná studánka vydává líbivý zvuk, neboť do ní vede systém kladek z bambusu, po kterých stékají pramínky vody. Hosté si za pas zasunou složený vějíř, jenž má symbolizovat samurajský meč, a posléze ho umístí na podlahu místnosti v dané poloze.


Jak se na chvíli se odloučit od okolního světa


Ale nejprve mlčky vyrazí po cestičce vyskládané z oblázků směrem k chýši. Ticho a cesta mají sloužit k odtržení mysli od všedních věcí i od okolního světa. U brány na ně čeká hostitel a  vítá je poklonou. U pramene, který je situován u vchodu, si hosté omyjí ruce a vypláchnou ústa. Pak se vyzují a po kolenou vstoupí, neboť dvířka jsou nízká, a hádejte proč... Japonci takto vyjadřují myšlenku, že hosté si jsou při vstupu rovni...


Čajový obřad. Foto: Tomáš Hájek


Čajová chýše


Samotná chýše určená k tomuto obřadu bývá vystavěna z nákladných materiálů s velkou precizností, ale měla by působit velice prostě, po vzoru chýší původních, ze 16. století. Uvnitř chýše spatříte zavěšený kaligrafický nápis - může jím být nějaké osobní motto hostitele nebo citát některého z velkých myslitelů asijské filosofie. V místnosti nikdy nechybí květina, neboť obřad je spojen s vizí krásy. A protože tím hlavním je při obřadu čaj, vévodí místnosti kotlík určený k jeho přípravě.


Příprava čaje


Hosté zůstanou po vstupu vkleče, aby vyjádřili svůj obdiv a úctu k celému rituálu, hostiteli i chýši samotné. Po příslušném pokynu se přesunou na dané místo a pak vstoupí i hostitel. První věc, která se hostům servíruje, je syté cukroví, v originále nazývané omogaši. Dalo by se přirovnat k našemu želé. Hostitel začne s přípravou hustého čaje (koiča), vyčistí nádobí a nahřeje šálky, aby byly připraveny k absorpci tekutiny. Pak vsype práškovou směs zeleného čaje a promíchá ji bambusovou tyčkou (časen). Po chvíli začíná i příprava řídkého čaje (usuča), který je vyšlehán až do zelené pěny. K němu se podává suché cukroví (higaši).

Zajímavostí (i když nepříliš překvapující vzhledem k japonské zdvořilosti) je to, že se hosté musí optat svého souseda, zda se smí napít, a po přikývnutí dodají větu: „S vděčností přijímám tento čaj, který jste ráčil připravit.“ Když host dopije, otře místo, kterého se rty dotýkal, a začíná závěrečná část rituálu. Po konzumaci si hosté prohlíží čajové nádobí a ptají se hosta, kde tak výjimečný kousek získal a podobně. Celý rituál trvá tři až čtyři hodiny. Po jeho průběhu odchází účastník s pocitem nově nabité energie a doufá, že jej hostitel znovu pozve.


Čajový obřad. Foto: Tomáš Hájek


Rituál jako forma meditace


Jak jste nyní zjistili, celý rituál je zcela odlišný od našeho evropského stylu pití čaje... Také se vám stává, že si během práce vaříte čaj tím stylem, že v poledne objevíte vedle konvice řádně vyluhovaný čaj, který jste si ráno uvařili, a pak na něj zapomněli?:-) Ovšem ruku na srdce - Japonci jsou velmi zaneprázdněný národ ovšem jednou za čas se o podobný rituál nenechají připravit. A jistě vědí proč. Rituál se totiž v ledasčem podobá meditaci. Chováte se podle daných pravidel, soustředíte se jen na jednu činnost a vaše mysl se pozvolna zklidní, navíc účinky zeleného čaje podpoří koncentraci. Na pár hodin zapomenete na vše ostatní, věnujete se svým přátelům a odcházíte domů příjemně relaxovaní.

U nás jsou samozřejmě ztížené podmínky pro vykonávání této činnosti, ale třeba vás to inspiruje ke klidnému posezení s přáteli nebo si vytvoříte nějaký vlastní podobný rituál. A pokud jste ještě nikdy nepili čaj připravený tímto způsobem, tedy ze směsi prášku zeleného čaje míchaného bambusovou hůlkou, zajděte do čajovny, kde vám tento rituál předvedou přímo před vašimi zraky. Ovšem dejte pozor, tento zelený čaj je maximálně koncentrovaný, takže jeho účinky se rovnají několika šálkům silné kávy. Věřte, že je to něco úplně jiného než čaj, který jste dosud pili ...

Fotografie byly nafoceny v Dobré čajovně v Brně na Františkánské ulici. Jejím zaměstnancům za předvedení obřadu děkujeme!

Titulní foto: Tomáš Hájek
Nejnovější články
Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci Cestování po Šanghaji: čínská víza a trampoty první noci
Další cesta nás zavede do Číny. Konkrétně navštívíme nejlidnatější město tohoto státu, Šanghaj. A proč zrovna Šanghaj? Věřte nebo ne, kamarád se zde ženil. Svatba v Číně, to si člověk nemůže nechat ujít.
10.7.2017,  článek, Milan Šurkala
Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi Cestování po Indii a Nepálu: výšlap na Champa Devi
Cestování po Indii a Nepálu jsme zakončili pokusem o horský výšlap na Champa Devi. Poněvadž Nepálci rozhodně nejsou takoví turisti jako Češi, nelze počítat s turistickým značením. A to dělalo naši cestu trochu nejistou.
27.1.2017,  článek, Milan Šurkala
5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu 5 způsobů, jak si užít jaro za každou cenu
Jaro je krásné období. Konečně se můžete vydat na procházku, poslouchat zpěv ptáků a relaxovat při pohledu na kvetoucí stromy. Bohužel je ale jaro i obdobím alergií a jarní únavy. Pokud zrovna vás tohle trápí, i tak si můžete jaro užít. Přečtěte si, jak na to.
13.4.2016,  inzerce, PR článek
Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán Cestování po Indii a Nepálu: Boudha, Pashupatinath, Patán
Naší předposlední zastávkou v Nepálu byla buddhistická stúpa v Boudha (Boudhanath), která se nachází nedaleko Káthmándú. Navštívili jsme i Pashupatinath, kde se spalují mrtvoly u řeky Bagmati a Patán.
7.4.2016,  článek, Milan Šurkala
Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování
Pohled středověké gastronomii na zub, nebo lépe řečeno pod pokličku, ukáže, že byla spíše než sbírkou receptů společenskou hrou, obřadem i symbolickou obnovou světa. A zároveň byla prostoupena všudypřítomnou bídou.
9.3.2016,  článek, Michal Spáčil