Články
Doporučení  |  Diskuze
Cestování
Gurmán
Lázně
Pohyb a zdraví
Psychologie
Relax a odpočinek
Saunování
Styl a vzhled
Ostatní
O nás
Napište nám
Relaxuj na Facebooku
Relaxuj na Twitteru
reklama

A D I T I V A, ÉČKA

, , článek
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Chemicky vyrobená aditiva se objevila koncem devatenáctého století, více se ale začala používat až v padesátých letech minulého století. Zajímavý příběh provází vynález dusitanů. Za první světové války prý velení armád nevědělo, jak pro vojáky skladovat zásoby masa na jatkách. Posloužily k tomu nitráty (tedy dusitany), které se začaly průmyslově vyrábět a užívat v trhavinách. Nitrátová sůl však je vysoce toxická. Stejně s tím, jak byl oslabován protivník trhavinami, tenčily se údajně i řady vlastních vojáků, protože požívali maso naložené do dusitanové soli. I přes zprávy o hromadných otravách způsobených vyšším přídavkem dusitanové soli do masa a uzenin bylo její užívání v roce 1930 legalizováno. Aby se zmírnilo riziko otrav, musela se napříště používat pouze směs dusitanu sodného či draselného a kuchyňské soli.

Za komunistického režimu u nás nebylo potřeba nijak velké množství konzervačních látek používat. Všechno bylo naplánováno, a to včetně spotřeby potravin a nápojů, takže požadavek na trvanlivost nebyl aktuální. Ve světě aditiv přibývalo a stala se běžným doplňkem výroby. V Česku se situace dramaticky změnila až po roce 1989, kdy na trh zamířily velké potravinářské koncerny a domácí výrobci pocítili konkurenci.

Co jsou to éčka?
Prakticky vše, co výrobci do potravin přidávají pro vylepšení jejich vzhledu, chuti a trvanlivosti, se skrývá pod takzvanými éčky, jež jsou doplněna příslušnou číslicí. Každý kód přesně definuje konkrétní látku, která byla v laboratořích posouzena a povolena k používání do potravin. Éčka byla vymyšlena hlavně kvůli tomu, že na etiketách výrobků není moc místa a výrobci by v mnoha případech jen těžko mohli plnit povinnost informovat o tom, které suroviny použili.

Seznamy látek a surovin skrývajících se pod éčky čítají stovky položek. Zákazníků, kteří se v nich dokážou vyznat, už zdaleka tolik není. To je také jedním z důvodů, proč už několikrát v uplynulých letech vzbudila éčka v potravinách paniku. Mezi lidmi se šířily letáky o jejich karcinogenních účincích, státní instituce tlumily poplach: vše je ošetřené zákony a vyhláškami, výrobci nesmějí překračovat přípustná množství.

Jak to s vlivem éček na naše zdraví skutečně je?
Paušálně říci, že jsou všechna jednoznačně škodlivá, určitě nejde. Za podivnými kódy se často skrývají třeba vitamíny či minerály. Přesto se v odborných kruzích čím dál častěji hovoří o tom, že s některými éčky není všechno úplně v pořádku. K šiku odpůrců chemie v potravinách se řadí hlavně alergologové, vědci a paradoxně chemici.

Potravinářský průmysl a naše normy vycházejí z takzvaného povoleného denního příjmu, jehož hodnota se získává při pokusech na zvířatech. Podle Státního zdravotního ústavu jde jen o malá a bezpečná množství přídatných látek. Kritici však říkají, že nikdy nikdo dlouhodobě nezjišťoval přímý účinek na člověka. Působením a používáním aditiv se již celou řadu let zabývá potravinářský chemik Vít Syrový, který říká: „Při pokusech se zkoumá vždy každá látka odděleně. Co by s krysou udělalo, kdyby se dlouhodobě krmila například šunkou z deseti různými éčky, to se zjevně nezkouší. Přitom se každý chemik a farmaceut už ve škole učí, že výsledný celkový účinek vyplývá ze vzájemného působení jednotlivých látek mezi sebou. V tom vidím mezeru celého systému. Hodně chemikálií má navíc vliv třeba jen na psychiku, což logicky není možné prokázat na zvířatech. Nelze se jich zeptat, jak se po aplikaci příslušné látky cítí.“

Rychle neznamená zdravě
Coby moderní strávníci nejsme nijak skromní. Především chceme rychle nakoupit, rychle připravit a rychle sníst. Jídlo by navíc mělo být rozličných chutí, levné a trvanlivé, abychom je mohli nakupovat do zásoby. Potravinářské koncerny se těmto nárokům ochotně přizpůsobily. Vynalezly nové receptury a v obchodech si je opravdu z čeho vybírat – od polévek, jež jsou hotové za dvě minuty bez vaření, až po svíčkovou omáčku, kterou stačí povařit v trošce vody. Že jsou tyto přednosti vykoupené řadou nevýhod? To už zajímá jen málokoho. Hlavně, že žaludky nasytíme za několik korun i minut.

Dříve stačilo hospodyňce na výrobu domácí šunky maso, sůl a koření. Dnes by v receptu znělo: „vezmi maso, vodu, přidej do toho konzervant E250, stabilizátor E 450 a E 451, zahušťovadlo E 407, krevní bílkoviny. Ani velkokapacitní kuchaři moderní doby se bez chemie zřejmě neobejdou. I v běžné potravině, jako jsou některé druhy chleba, totiž napočítali vědci více než dvacet přídatných chemických látek. Až šedesát procent chorob přitom může způsobovat nesprávná výživa, ať už špatné stravovací návyky, nebo mizerná kvalita některých potravin.

Proč je zapotřebí tolik aditiv?
Aby spotřebitelé nacházeli v obchodech široký sortiment výrobků, potřebují mít výrobci potravin k dispozici také široký okruh přísad a výrobních metod. Jaké aditivum se použije, závisí na povaze výrobku, komu je určen a jakou technikou se bude vyrábět. Aditiva i v rámci jedné skupiny se vzájemně liší v řadě důležitých aspektů.

ANTIOXIDANTY
Prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, které způsobují například žluknutí tuků a barevné změny potraviny.

BALICÍ PLYNY (dusík, oxid uhličitý, kyslík)
Plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během nebo po plnění potraviny do obalu.

BARVIVA
Udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo obnovují barvu, která byla během technologického procesu poškozena nebo zeslabena. Například málokomu by se asi líbily v kompotu bílé třešně, které přišly o svou červeň při sterilizaci. Najdeme je asi ve všech druzích potravin - od pečiva, jogurtů, limonád, uzenin, až po sladkosti. Zakázány jsou u nezpracovaných potravin, jako je mléko, med, maso a ryby.

EMULGÁTORY
Vytvářejí nebo udržují stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných kapalných fází v potravině (voda a tuk). Nejčastěji se objevují v margarínech, čokoládě a omáčkách.

KONZERVANTY
Prodlužují uchovatelnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené činností mikroorganismů. Konzervační látky jsou pochopitelně nejčastěji v konzervách. Zakázány jsou u neupravených potravin, mléka, másla, mouky a masa.

KYSELINY
Dotváří kyselou chuť potraviny.

KYPŘÍCÍ LÁTKY
Látky nebo směsi látek, které vytvářejí plyny, a tak zvyšují objem těsta.

LÁTKY ZLEPŠUJÍCÍ MOUKU
Látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

LÁTKY ZVÝRAZŇUJÍCÍ CHUŤ A VŮNI
Zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Zesilovače chuti se nejčastěji objevují ve slaných pochoutkách, lupíncích a brambůrkách nebo hotových instantních jídlech, bujónech.

LEŠTÍCÍ LÁTKY
Po nanesení na vnější povrch udělují potravině (dovozovému ovoci a zelenině) lesklý vzhled nebo vytvářejí ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé či snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky.

MODIFIKOVANÉ ŠKROBY
Získávají se chemickým zpracováním jedlých škrobů v nativním stavu nebo se mění působením kyselin, zásad či bělících činidel.

NOSIČE A ROZPOUŠTĚDLA
Užívají se k rozpouštění, ředění, rozptylování a jiné úpravě přídatné látky, potravního doplňku a arómatu, aniž přitom mění jejich funkci a efekt. Jejich užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky.

ODPĚŇOVAČE
Zabraňují vytváření pěny nebo snižují pěnění.

PĚNOTVORNÉ LÁTKY
Umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině.

PLNIDLA
Přispívají k objemu potraviny bez významného zvýšení její energetické hodnoty.

PROPELANTY
Plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu.

PROTISPÉKAVÉ LÁTKY
Snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě. Používají se například u sušeného mléka či sušené smetany do kávy.

REGULÁTORY KYSELOSTI
Mění nebo udržují kyselost nebo zásaditost potraviny.

SEKVESTRANTY
Vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů.

SLADIDLA
Udělují potravinám sladkou chuť a nahrazují přírodní sladidla a med, aniž by zvýšily jejich kalorický obsah. Jsou totiž mnohem méně kalorické než cukr. Umělými sladidly se sladí žvýkačky, limonády a odlehčené potraviny.

STABILIZÁTORY
Umožňují udržovat fyzikálně-chemické vlastnosti potraviny. Patří sem látky, které umožňují udržování homogenní rozptýlení dvou a více jinak nemísitelných látek ve výrobku. Patří sem i látky, které stabilizují, udržují či posilují zbarvení potraviny.

TAVÍCÍ SOLI
Mění vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů, aby se zamezilo oddělení tuku.

ZAHUŠŤOVADLA
Zvyšují viskozitu potravin.

ZPEVŇUJÍCÍ LÁTKY
Vytvářejí nebo udržují pevnost a křehkost tkáně ovoce a zeleniny nebo reakci s želírujícími látkami ztužují gely. Jsou obsaženy v marmeládách a džemech.

ZVLHČUJÍCÍ LÁTKY
Chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Patří sem i látky, které podporují rozpouštění práškových potravin v tekutině. Jsou obsaženy v cukrářských výrobcích, například v čokoládě.

ŽELÍRUJÍCÍ LÁTKY
Udělují potravině texturu tím, že vytvářejí gel. Jsou obsaženy v marmeládách či džemech.

„ÉČKA“ V POTRAVINÁCH

E 100 KURKUMIN – přírodní žluté barvivo, které je zcela neškodné.

E 102 TARTRAZIN – žlutooranžové barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení. Tartrazin může vyvolávat kopřivku, hyperaktivitu u dětí a dýchací problémy.

E 104 CHINOLINOVÁ ŽLUŤ – zelenožluté barvivo užívané obzvláště u uzených ryb a karbanátků plněných vařeným vejcem.

E 107 ŽLUŤ 2G – žluté barvivo, které se velmi často používá v nápojích, pečivu, sušenkách, masných výrobcích, uzeném tresčím mase, omáčkách, cukrárenských výrobcích a rychlém občerstvení.

E 110 ŽLUŤ SY – žluté barvivo používané v čokoládových nápojích, polévkách v sáčku a dezertech, sušenkách, strouhance, kompotech a zavařeninách.

E 122 AZORUBÍN – červené až purpurové barvivo užívané u malinových nápojů, džemů, dezertů, instantních omáček (i hnědých) a polévek v sáčku.

E 123 AMARANT – červené barvivo užívané v nápojích, náplních ovocných koláčů, želé, sladkém pečivu, polévkách v sáčku, masových směsí a beefburgerech. Může se používat jen v omezeném množství.

E 124 PONCEAU YR – červené barvivo do masových past, rajské instantní polévky, výrobků z jahod a ve směsích pro sladké pečivo.

E 127 ERITHOSIN – červené barvivo užívané u višní s červenou polevou, konzervovaného ovoce, dezertů v prášku, sušenek, šunky, výrobků z vepřového masa a některých výrobků pro rychlé občerstvení z brambor.

E 128 ČERVEŇ 2G – červené barvivo užívané u pečiva plněného vepřovým masem, párků a dalších masových výrobků.

E 131 PATENTNÍ MODŘ V – modrofialové barvivo užívané zvláště u karbanátků plněných vařeným vejcem.

E 132 INDIGOTIN – modré barvivo užívané v masných výrobcích a masových směsí.

E 133 BRILANTNÍ MODŘ – modré barvivo užívané ve výrobcích pro rychlé občerstvení s příchutí slaniny a hrášku v plechovce.

E 142 ZELEŇ S – zelené barvivo užívané u zeleného konzervovaného hrášku, instantní chřestové polévky, mátové šťávy a nápojů a želé z limetek.

E 150 KARAMEL – hnědé barvivo u cukru užívané v nápojích, masových směsích, instantních polévkách a omáčkách, chlebu, tmavém pečivu, sušenkách, octu, marmeládě a výrobcích z hovězího masa.

E 151 ČERŇ PN – černé barvivo do ovocných omáček a náplní pro tvarohové koláče.

E 153 MEDICINÁLNÍ UHLÍ – černé barvivo ze spálených rostlinných tkání užívané v ovocných šťávách, džemech a želé.

E 154 HNĚĎ FK – hnědé barvivo užívané u uzených ryb.

E 155 HNĚĎ HT – hnědé barvivo používané v celé řadě upravovaných potravin.

E 200 KYSELINA SORBOVÁ – užívá se v jogurtech, sýrových výrobcích, baleném pečivu, v náplních a polevách, nealkoholických nápojích a mražené pizze. Vůbec neprospívá našemu zdraví, s konzumací potravin konzervovaných kyselinou sorbovou by se to rozhodně nemělo přehánět, nejlépe vynechat úplně. To platí zvláště pro děti! Dá se nahradit například sterilizací.

E 202 SORBAN DRASELNÝ – je používán jako konzervant džemů. Neprospívá zdraví, stejně jako kyselina sorbová.

E 210 KYSELINA BENZOOVÁ – konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu, instantní kávě a sirupech proti kašli prodávaných v lékárnách. Kyselina benzoová patří ke konzervantům, které moc zdraví neprospívají. Konzervují se jí nealkoholické nápoje, džemy, chleba s delší trvanlivostí, kečupy, hořčice. Naštěstí máme možnost koupit si výrobky, které ji neobsahují. Místo běžného džemu s touto kyselinou se prodává Extra džem, konzervovaný pouze cukrem a vyšším podílem ovoce. Pochopitelně je dražší, zato chutnější. Kyselina benzoová, kterou by neměly konzumovat děti do tří let a ani dospělí by to neměli přehánět pro podezření z rakovinotvorných účinků, se často dá nahradit sterilizací. Benzoany mohou způsobovat astmatické záchvaty a lokální reakce při kontaktu s pokožkou, zvláště u dětí, které si potravinou ušpinily obličej.

E 211 BENZOAN SODNÝ – konzervační látka používaná u konzervovaných omáček, nealkoholických nápojů a sladkostí. Neprospívá zdraví, stejně jako kyselina benzoová.

E 212 BENZOAN DRASELNÝ – konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se i uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě. Neprospívá zdraví, stejně jako kyselina benzoová.

E 213 BENZOAN VÁPENATÝ – konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se také uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, instantních salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě. Neprospívá zdraví, stejně jako kyselina benzoová.

E 214-219 SOLI KYSELINY HYDROXYBENZOOVÉ – konzervační látka, která se přirozeně vyskytuje v čaji a malinách, vyrábí se i uměle a používá se ve výrobcích z ovoce, v nálevech, marinovaných rybách, salátových zálivkách, v pivu a instantní kávě.

E 220 OXID SIŘIČITÝ – jím se silně síří sušené ovoce (meruňky, broskve, rozinky, švestky, fíky), přírodně usušené jsou hnědé a méně vzhledné. A cena za krásu? Povolený limit oxidu siřičitého je pro meruňky dva gramy na kilo a často se překračuje. Proto se by se sířené sušené ovoce mělo před jídlem pořádně omýt v teplé vodě a konzumace by se neměla přehánět, zvláště u citlivějších jedinců a u dětí. Značně sířené bývají též banány, jablka či hrušky. Asi pětina populace je na SO2 citlivá, a proto by se měla dávat přednost nesířenému sušenému ovoci z prodejen zdravé výživy. Siřičitany mohou způsobovat zarudnutí, otok hrdla, svědění úst a pokožky a v některých případech i astma.

E 222 HYDROGEN SIŘIČITAN SODNÝ – konzervační látka užívaná ve vínu a pivu. Používá se také jako bělidlo.

E 223 METASIŘIČITAN SODNÝ – konzervační látka používaná u uzenin, konzervovaných omáček, nakládaných cibulek, bramborové kaše v sáčku a u pomerančových džusů. Na tuto látku mohou citlivější lidé mít alergickou reakci, například kopřivku či bolesti hlavy.

E 224 METASIŘIČITAN DRASELNÝ – konzervační látka užívaná v domácnostech do kompotů a vína i do průmyslově vyráběného piva.

E 226 SIŘIČITAN VÁPENATÝ – konzervační látka užívaná v jablečném víně.

E 227 HYDROGENSIŘIČITAN VÁPENATÝ – konzervační látka užívaná v pivu.

E 249 DUSITAN DRASELNÝ – konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. Tyto konzervační látky, které dávají párečkům a salámům při pečení báječnou červenou barvu, jsou podezřelé z karcinogenních účinků a u dětí vyvolávají vážnou chorobu methemoglobinémie (což je modrání kojenců). Děti, nemocní a staří lidé, ale i ostatní by měli být opravdu opatrní.

E 250 DUSITAN SODNÝ – konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase a uzeninách. E 249 a E 250 jsou jediné konzervační látky, které jsou schopny ochránit uzeniny před bakterií Clostridium botulinum, jež způsobuje botulismus, neblaze proslulou otravu klobásovým jedem. Je opravdu škodlivý, stejně jako dusitan draselný.

E 251 DUSIČNAN SODNÝ – konzervační látka užívaná ve vařeném a konzervovaném mase, uzeninách. Je podezřelý z karcinogenních účinků, proto je pro organismus velmi nebezpečný.

E 252 DUSIČNAN DRASELNÝ – užívá se pro konzervaci a ochranu masa. Je podezřelý z karcinogenních účinků, proto je pro organismus velmi nebezpečný.

E 270 KYSELINA MLÉČNÁ – konzervační látka. Užívá se v margarínech, mléce pro děti, salátových zálivkách, cukrárenských výrobcích a nealkoholických nápojích.

E 281 KONZERVAČNÍ LÁTKA PROPIONAN SODNÝ – velmi málo používaná.

E 300 VITAMIN C – užívá se v ovocných výrobcích, nealkoholických nápojích, sušených bramborách a pivu jako antioxidant.

E 310, 311 PROPYLGALLÁT, OKTYLGALLÁT – antioxidanty, které se přidávají do tuků a olejů. Najdeme je také v smaženém jídle a výrobcích z rychlého občerstvení.

E 312 DODECYLGALLÁT – antioxidant, který se přidává do tuků a olejů. Najdeme jej také ve smaženém jídle a výrobcích z rychlého občerstvení.

E 320 BUTYLHYDROXYANIZOL – antioxidant užívaný v rozinkách, sušenkách, sladkém pečivu, konzervovaných omáčkách, zmrzlině, margarínu, nealkoholických nápojích a smažených polotovarech.

E 321 jeho příbuzný BUTYL HYDROXYTOLUEN

E 322 EMULGÁTOR LECITIN - získávaný hlavně ze sóji.

E 330 KYSELINA CITRÓNOVÁ – používá se jako antioxidant nebo pro dodání kyselé chuti.

E 406 AGAR – ztužovač a stabilizátor extrahovaný z mořských řas. Užívá se ve zmrzlině, mražených ovocných pohárech, ve šlehačce ve spreji, zdobení koláčů a v sýrech.

E 407 KARAGENA – emulgátor, ztužovač a želatinizující látka získávaná z mořských řas. Používá se ve zmrzlině, v želé, ve šlehačce a sýrech.

E 413 TRAGANT – emulgátor, ztužovač a stabilizátor získávaný z pryskyřice. Užívá se v sýrech, salátových zálivkách, ke zdobení koláčů.

E 414 ARABSKÁ GUMA – ztužovač, emulgátor a stabilizátor získávaný z pryskyřice. Užívá se u některých tavených smetanových sýrů a instantních směsí na dorty.

E 421 MANNITOL – sladidlo a přísada zkvalitňující strukturu některých sladkostí a zmrzliny. Získává se z mořských řas a z jasanu.

E 430, 431 POLYOXYETYLENMONOSTEARAN – emulgátor a stabilizátor používaný v pečivu.

E 440 PEKTIN – želírující látka.

E 450 DISFOFOREČNAN SODNÝ – kypřící látka, tedy běžně prodávaný prášek do pečiva.

E 471 MONOGLYCEROLESTER MASTNÝCH KYSELIN - neškodný emulgátor.

E 475 POLYGLYCEROLESTER MASTNÝCH KYSELIN – emulgátor.

E 500 HYDROGENUHLIČITAN SODNÝ – jedlá soda (nesprávný název, jedná se o regulátor kyselosti nebo kypřící látku E 500).

E 508 CHLORID DRASELNÝ – náhražka soli a želatinizační přísada.

E 510 CHLORID AMONNÝ – užívá se pro chuť u kvašených potravin.

E 514 SÍRAN SODNÝ

E 541 FOSFOREČNAN SODNOHLINITÝ – kypřidlo ve směsích pro přípravu pečiva.

E 621 GLUTAMAN SODNÝ – obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení, instantních čínských polévkách, dochucovadlech a mnoha polotovarech. Glutaman sodný nemá nejlepší pověst. Je totiž známo, že někteří výrobci ho používají, aby zakryli nevýraznou chuť výrobku, připraveného z méně kvalitních surovin. Zvlášť vydatně jsou jím napěchovány levné uzeniny. Přirozeně se nachází v mase, rybách, mořských plodech, rajských jablíčkách a houbách. Oblibu si získal proto, že dodává masitou chuť, zlepšuje chuť vařené zeleniny, zvýrazňuje. Glutaman sodný byl v r. 1968 popsán takzvaný „syndrom čínské restaurace“, který se projevuje zarudnutím pokožky, pocitem na zvracení, bolestmi hlavy a šíje, bušením srdce. Glutaman je totiž typický pro čínskou kuchyni. Je absolutně nevhodný pro děti. Dnes jsou naštěstí běžně dostání v prodeji například dochucující kořenící směsi bez glutamanu a jiné výrobky.

E 622 GLUTAMAN DRASELNÝ – obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení, instantních čínských polévkách, bujónech, dochucovadlech a mnoha polotovarech. Je stejně škodlivý, jako výše uvedený glutaman sodný.

E 623 GLUTAMAN VÁPENATÝ – obvykle se získává z cukrové řepy. Používá se pro chuť v mase, polévkách, pikantních výrobcích pro rychlé občerstvení, instantních čínských polévkách, bujónech, dochucovadlech a mnoha polotovarech. Je stejně škodlivý, jako již zmiňovaný glutaman sodný.

E 627 GUANYLAN SODNÝ . Užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení, polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže.

E 631 INOZINAN SODNÝ – užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení, polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže.

E 635 RIBONUKLEOTIDY SODNÉ SOLI – užívá se pro chuť u pikantních výrobků pro rychlé občerstvení, polévek v sáčku, omáčkových granulí a jídel z předvařené rýže.

E 924 BROMIČNAN DRASELNÝ, E 925 CHLÓR – užívají se k bělení mouky. Najdeme je tedy v chlebu, pečivu a sušenkách.

E 926 OXID CHLORIČITÝ – slouží k bělení bílé mouky. Najdeme jej v chlebu, pečivu a sušenkách. Používá se také k čištění vody.

ÉČKA, KTERÝM JE LÉPE SE ÚPLNĚ VYHNOUT

E 620 – 625 KYSELINA GLUTAMOVÁ a její SOLI (E 621 glutaman sodný)
E 200 – 203 KYSELINA SORBOVÁ a její SOLI
E 210 – 213 KYSELINA BENZOOVÁ a její SOLI
E 249 – 250 DUSITANY
E 220 – 223 OXID SIŘIČITÝ a SIŘIČITANY
E 251 – 252 DUSIČNANY
E 123 – barvivo AMARANT
E 110 barvivo ŽLUŤ SY (obsažena například ve vanilkovém pudinku v prášku, hořčicích. Lentilkách, bonbónech)
E 102 barvivo TARTRAZIN (obsaženo ve vanilkovém pudinku v prášku)
E 131 barvivo PATENTNÍ MODŘ )obsaženo v lentilkách a různých bonbónech)

Zabraňte používání těchto přísad tím, že budete správně vybírat výrobky, které kupujete. Kupující nakonec určuje složení výrobku. A zařaďte do svého jídelníčku biopotraviny. Ty neobsahují žádná aditiva. Myslete na Vaše zdraví a zdraví Vašich dětí.