Budapešť – město mnoha překvapení
Když jsem jela do Maďarska, moc jsem o něm nevěděla. Spíše jsem trpěla utkvělou představenou nabytou z obecných tvrzení, že v této zemi tančí lidé neúnavně čardáš, aby se mezi jednotlivými čísly této čertovské hopsandy nasytili čabajkou, uherákem a ostrým gulášem, ke kterému zajisté přikusují česnekem pomazané langoše a rajská jablíčka, jichž je v zemi takový přebytek, že s jejich nákupem dostanete od cesty i řád čestného zeleninového konzumenta. O to větší bylo mé překvapení po zjištění, že tomu ani z daleka tak není.
Jen pár hodin jízdy z naší domovské české kotliny leží hlavní město Maďarska, Budapešť. Kdysi se jí říkalo „Paříž východní Evropy“. Dnes impozantní architektura působí sice zastarale a zaprášeně, ale i tak na mě dýchla atmosféra z dob, kdy ještě tato metropole byla významnou součástí Rakouska Uherska.
Z dnešního pohledu je Budapešť místem mnoha paradoxů. Architektura historismu stojí vedle novodobých konstruktivistických budov, dvě patra secesního domu jsou dokonale opravena, aby přízemí chátralo, tradiční řecké či italské jídlo tady dostanete na každém rohu, ale to maďarské – jste-li gurmánem cestovatelem – najdete těžko. Není náměstí, na kterém by chyběl pomník, na ústředním hřbitově se k nebi vzpínají hrobky slavných vůdců revoluce a na každém rohu stojí Burger king, Pizza Hut či McDonald's. Pomiňme však tuto komerční invazi řetězových fast foodů a povšimněme si kulturních krás, které si metropole uchránila.
Chcete-li vidět Budapešť, kvalitní boty s sebou
Rozhodnete-li se vydat poznávat Budapešť, určitě nezapomeňte pevné a pohodlné boty. Jednak vám pěší turistika umožní poznat nejen notoricky známá turistická lákadla, jednak se doprava metrem - v porovnání s ostatními cestovními investicemi – prodraží (obyčejná jízdenka vyjde asi na dvacet tři korun a při každém přestupu musíte označit novou).
S jakými náklady počítat
Sto maďarských forintů je v přepočtu na českou měnu asi jedenáct korun. Vyplatí se si peníze vyměnit až na místě. V hotelech se dá platit v Eurech a když si dáte při hledání noclehu alespoň trochu záležet, za pěkný dvoulůžkový pokoj se snídaní kousek od centra zaplatíte šedesát Euro (například ve Fortuna hotelu). Zmiňuji-li se zde o finančních předpokladech tohoto výletu, musím dodat, že autobusová doprava tam i zpět vyjde pro dospělého do čtyř set korun.
Budapešť jako na dlani
Dvoumilionovou metropoli dělí řeka Dunaj, jejíž panorama bylo právem vyhlášeno organizací UNESCO za světové kulturní dědictví, na části Bula a Pest. Nejlépe je řeku překonat přes most Széchenyi lanchíd, který vás dovede přímo pod Hrad, na který se lze nechat vyvézt krátkou stylovou lanovkou, avšak ani pěší výstup není náročný. Poloha dominanty skýtá nádherný pohled na město. Zvláště si uvědomíte velikost tamějšího neogotického parlamentu, jenž je se svými šestmi sty devadesáti jednou místností největší v Evropě. Jsou možné i prohlídky jeho interiéru: jako kuriózní lákadlo uvádím, že před jednací místností je možno si prohlédnout praktické držáky doutníků.
Samým centrem města je ulice Váci, Petöfi a náměstí Vörösmarty, avšak právě zde naleznete jen to, co už znáte - obchodní domy H&M, Zara, Kenvelo atp.
Lépe je vydat se na Hósök tere (náměstí Hrdinů), kde se mimo jiné pokocháte gigantickým pomníkem národního hrdinství, jenž je vděčným terčem všech fotografů. Naleznete zde taky Muzeum krásných umění, kde do 20. března 2007 probíhá ojedinělá a dosud nejrozsáhlejší výstava postimpresionisty Vincenta Van Gogha. Právě ta je aktuálně jedním z největších lákadel města. (Vstupenky si lze koupit na místě či v Akompas na Štefánikově ulici 51 v Brně). Pokud nestihnete termín této výstavy, nesmutněte, sbírka muzea obsahuje originály El Greca či Pabla Piccasa, a i ty rozhodně stojí za vidění.
V bazilice svatého Štěpána si můžete prohlédnout pravou nabalzamovanou ruku prvního maďarského krále Štěpána, později prohlášeného za svatého. A pokud vám i po tom všem zbyde čas, doporučuji ještě navštívit jedny z mnoha budapešťských lázní, nebudete litovat.
Pravé maďarské langoše pohledáš
Na závěr si vás dovolím upozornit na jednu svým způsobem velmi důležitou věc. Rozhodnete-li se ochutnat již zmíněný tradiční maďarský langoš (pochoutky z kynutého těsta), nečekejte, že to bude jednoduchý úkol. Jeden z mála stánků s tím pokrmem naleznete v parku Városliget naproti lázním Száchenyi, poblíž náměstí Hrdinů. S česnekem, sýrem a kečupem půjde o investici asi 350 Forintů.
Pokud se mi podařilo vás zlákat, věřte, že se máte na co těšit. Nezapomeňte však zkontrolovat, jaké bude počasí, abyste se namísto příjemné prohlídky města nebrodili závějemi právě napadaného sněhu.
Přeji vám krásný víkend!
Když jsem jela do Maďarska, moc jsem o něm nevěděla. Spíše jsem trpěla utkvělou představenou nabytou z obecných tvrzení, že v této zemi tančí lidé neúnavně čardáš, aby se mezi jednotlivými čísly této čertovské hopsandy nasytili čabajkou, uherákem a ostrým gulášem, ke kterému zajisté přikusují česnekem pomazané langoše a rajská jablíčka, jichž je v zemi takový přebytek, že s jejich nákupem dostanete od cesty i řád čestného zeleninového konzumenta. O to větší bylo mé překvapení po zjištění, že tomu ani z daleka tak není.
Jen pár hodin jízdy z naší domovské české kotliny leží hlavní město Maďarska, Budapešť. Kdysi se jí říkalo „Paříž východní Evropy“. Dnes impozantní architektura působí sice zastarale a zaprášeně, ale i tak na mě dýchla atmosféra z dob, kdy ještě tato metropole byla významnou součástí Rakouska Uherska.
Z dnešního pohledu je Budapešť místem mnoha paradoxů. Architektura historismu stojí vedle novodobých konstruktivistických budov, dvě patra secesního domu jsou dokonale opravena, aby přízemí chátralo, tradiční řecké či italské jídlo tady dostanete na každém rohu, ale to maďarské – jste-li gurmánem cestovatelem – najdete těžko. Není náměstí, na kterém by chyběl pomník, na ústředním hřbitově se k nebi vzpínají hrobky slavných vůdců revoluce a na každém rohu stojí Burger king, Pizza Hut či McDonald's. Pomiňme však tuto komerční invazi řetězových fast foodů a povšimněme si kulturních krás, které si metropole uchránila.
Chcete-li vidět Budapešť, kvalitní boty s sebou
Rozhodnete-li se vydat poznávat Budapešť, určitě nezapomeňte pevné a pohodlné boty. Jednak vám pěší turistika umožní poznat nejen notoricky známá turistická lákadla, jednak se doprava metrem - v porovnání s ostatními cestovními investicemi – prodraží (obyčejná jízdenka vyjde asi na dvacet tři korun a při každém přestupu musíte označit novou).
S jakými náklady počítat
Sto maďarských forintů je v přepočtu na českou měnu asi jedenáct korun. Vyplatí se si peníze vyměnit až na místě. V hotelech se dá platit v Eurech a když si dáte při hledání noclehu alespoň trochu záležet, za pěkný dvoulůžkový pokoj se snídaní kousek od centra zaplatíte šedesát Euro (například ve Fortuna hotelu). Zmiňuji-li se zde o finančních předpokladech tohoto výletu, musím dodat, že autobusová doprava tam i zpět vyjde pro dospělého do čtyř set korun.
Budapešť jako na dlani
Dvoumilionovou metropoli dělí řeka Dunaj, jejíž panorama bylo právem vyhlášeno organizací UNESCO za světové kulturní dědictví, na části Bula a Pest. Nejlépe je řeku překonat přes most Széchenyi lanchíd, který vás dovede přímo pod Hrad, na který se lze nechat vyvézt krátkou stylovou lanovkou, avšak ani pěší výstup není náročný. Poloha dominanty skýtá nádherný pohled na město. Zvláště si uvědomíte velikost tamějšího neogotického parlamentu, jenž je se svými šestmi sty devadesáti jednou místností největší v Evropě. Jsou možné i prohlídky jeho interiéru: jako kuriózní lákadlo uvádím, že před jednací místností je možno si prohlédnout praktické držáky doutníků.
Samým centrem města je ulice Váci, Petöfi a náměstí Vörösmarty, avšak právě zde naleznete jen to, co už znáte - obchodní domy H&M, Zara, Kenvelo atp.
Lépe je vydat se na Hósök tere (náměstí Hrdinů), kde se mimo jiné pokocháte gigantickým pomníkem národního hrdinství, jenž je vděčným terčem všech fotografů. Naleznete zde taky Muzeum krásných umění, kde do 20. března 2007 probíhá ojedinělá a dosud nejrozsáhlejší výstava postimpresionisty Vincenta Van Gogha. Právě ta je aktuálně jedním z největších lákadel města. (Vstupenky si lze koupit na místě či v Akompas na Štefánikově ulici 51 v Brně). Pokud nestihnete termín této výstavy, nesmutněte, sbírka muzea obsahuje originály El Greca či Pabla Piccasa, a i ty rozhodně stojí za vidění.
V bazilice svatého Štěpána si můžete prohlédnout pravou nabalzamovanou ruku prvního maďarského krále Štěpána, později prohlášeného za svatého. A pokud vám i po tom všem zbyde čas, doporučuji ještě navštívit jedny z mnoha budapešťských lázní, nebudete litovat.
Pravé maďarské langoše pohledáš
Na závěr si vás dovolím upozornit na jednu svým způsobem velmi důležitou věc. Rozhodnete-li se ochutnat již zmíněný tradiční maďarský langoš (pochoutky z kynutého těsta), nečekejte, že to bude jednoduchý úkol. Jeden z mála stánků s tím pokrmem naleznete v parku Városliget naproti lázním Száchenyi, poblíž náměstí Hrdinů. S česnekem, sýrem a kečupem půjde o investici asi 350 Forintů.
Pokud se mi podařilo vás zlákat, věřte, že se máte na co těšit. Nezapomeňte však zkontrolovat, jaké bude počasí, abyste se namísto příjemné prohlídky města nebrodili závějemi právě napadaného sněhu.
Přeji vám krásný víkend!
