Tarot jako terapie – Karta Smrt

Opusťme to, co nás svazuje

Na první pohled karta působí velice ponurým, až děsivým dojmem, ale musím říct, že s ní mám naprosto opačné zkušenosti. Vždy, když se začal projevovat její vliv, nastal čas k tomu, abych se zbavila všeho, co mě tíží a co nepotřebuji, čas přijmout do života nové a lepší věci. Naopak je zase pravdou, že změny vyvolané kartou Smrti mohou být pro mnohé bolestivé a zpočátku je můžeme silně vnímat jako ztráty. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu.

Modelová situace pro tuto kartu by mohla být následující: člověk je ve vztahu (osobním, pracovním či ve vztahu k nějaké věci), ve kterém se cítí nešťastný, ohrožený či svázaný, nemůže přestat myslet na problémy s ním spojené a hlavně cítí, že takto už nelze dál pokračovat. Často by se dalo hovořit i o jisté formě závislosti. Přesně v tento okamžik přichází vliv této karty a upozorňuje nás, že buď bude potřeba tento vztah ukončit, nebo jej od základu změnit tak, aby vypadal jako zcela nový, právě začatý a ničím nezatížený. Což v praxi znamená nechat vztah skutečně "zemřít" a dovolit, aby se zrodil nový. A to i přesto, že na stávající podobě z nějakého důvodu stále nesmyslně lpíme.

Dvojí jakost pocitů ze Smrti

Astrologicky řadíme Smrt ke znamení Štíra, takže je v ní dostatek potřebné průbojnosti, síly a houževnatosti. Tomuto znamení dále náleží kameny karneol, jaspis a opál, přičemž první dva jsou nějak spojeny s krví, tedy tím, čím v nás koluje život a poslední pomáhá při očních chorobách, což bychom symbolicky chápat jako pomoc při „prozření“ a následnému odhodlání se k nutným změnám. Již jednou jsme si zde udávali spojitost s hebrejskou kulturou, nejinak tomu bude i nyní. Smrt je přiřazována k hebrejskému jménu Nun, což je v překladu „ryba“ – na kartě má pak biskup mitru ve tvaru rybí hlavy, symbol Krista ve věku ryb.

Karta Smrti má dvě tváře a je jen na nás, kterou z nich budeme chtít více vnímat. Jedna z jejích podob totiž bere a ukončuje, druhá pak dává a rodí nové věci. Je přeci téměř notoricky známým pravidlem, že pro to, aby něco mohlo začít, musí něco jiného skončit. Toto nelze bez absolutní transformace, proměny, která člověka ohromí svou velikostí, rozsáhlostí a důsledností. Pocitu ztráty je možné se vyvarovat lehce - stačí se nadechnout a celým svým Já se poddat nastávajícím změnám, přijmout je a přivítat, radovat se z nich. S touto kartou si vždy vzpomenu na příběh „Město andělů“, kdy se anděl rozhodne stát se člověkem. A tak se nadechne, zavře oči a skočí. Přesně o tom je tato karta - užijme si pád, užijme si smrt všeho, co je v našem životě nepotřebné. Probudíme se možná jako ten anděl s krvavým a bolestivým napuchnutím rtů, ale se svobodou v srdci a radostí z nového prožitku, ze své nové podoby. Právě pro tuto dvojakost můžeme od Smrti očekávat jak předzvěst smutné události, tak příchod radostné.

Tři fáze proměny a jednotlivé symboly

Je také potřeba počítat s tím, že proměna nenastane naráz, neboť v rozsahu, v jakém je zde nutná, by byla skutečně přímo smrtící. Zde zafunguje číslo, které je obsaženo i v samotném čísle karty (13) - trojka. Většinou se tato změna odehrává ve třech fázích. V první je nutné si uvědomit, že ke změně dojít musí a celá naše bytost se na ni začíná připravovat, abychom ji co nejlépe zvládli (postava biskupa na kartě). Ve druhé fázi se mobilizuje naše mysl, která se odpoutá od všech utkvělých představ a pout, kvůli nimž bychom svou proměnu jen blokovali (mladá žena). V poslední fázi přichází prozření, svobodné nadechnutí a rozlet (malé dítě).

Jako vždy je nejlépe podrobněji si vysvětlit jednotlivé symboly, které na kartě jsou. Celému obrázku vévodí velký kostlivec na koňském hřbetě, který se rozmachuje kosou. Kostlivec je „andělem smrti“ a jeho koni, i když má bílou barvu (pokora a čistota), září oči červenou barvou na znamení toho, že ke změnám máme dojít pokorně a bezelstně, avšak odhodlaně a energicky. Kostlivec nese černý prapor, na němž je jednak číslo karty (13), jednak bílá růže jako symbol rozvíjejícího se života a Ducha. Před kostlivcem jsou tři žijící postavy, o nichž již byla řeč – biskup, žena a dítě. Všichni jsou vyjádřením jednotlivých fází, kterými musíme nutně projít, chceme-li dosáhnout nějakých změn. Za kostlivcem pak leží postava mrtvého muže, která prezentuje nutnost uzavření věcí minulých, splacení všech dluhů a odpoutání se od minulosti – vše, co bylo, musíme nechat zemřít. Na obzoru jsou také vidět dvě věže, jež jsou samy o sobě symbolem změny, uzdravení a hluboké transformace. Mezi nimi vychází slunce, které oznamuje lepší časy, to, že se situace obrátí v dobré a že změny budou ku prospěchu. Transformace je zde vyjádřena i množstvím zlaté barvy.

Kdy Smrt pomáhá

Čerpat energii z karty Smrt je na místě ve chvíli, kdy nelze existovat v situaci, jež nás trápí, dusí, nedopřává nám volnost a je pro nás téměř neřešitelným problémem. Stejně tak pokud chceme vyřešit všechny své spory, problémy, nepříjemnosti a podobně, je dobré jít právě přes tuto kartu. Můžeme ji ale použít i tehdy, chceme-li ve svém životě zkrátka udělat změnu, která nás posune o stupínek výš. Zaměřte se na kartu také v případě, že víte, že vás čekají zásadní změny a bojíte se jejich vlivu, jejich dopadu. Zároveň je karta dobrým pomocníkem při strachu ze změn jako takových.

Negativní aspekty

Karta samozřejmě jako ostatní může působit i negativně. V tom případě pak nastává situace, kdy provádíme změny bezohledně, naráz a bez příprav a nemyslíme na jejich důsledky. Také je možné, že ze zbrklosti můžeme nějaký svazek nenávratně přetrhat, i když by stačila snaha o jeho oživení, o jeho znovuzrození.

Pro inspiraci

Sergio Bambarén: „Svět může být i jiný. Jak důležité je nebát se roztáhnout křídla.“

Michel de Montaigne: „Kdo by lidi učil umírat, učil by je žít.“

Ruth Rendellová: „Nikdy neměj strach ze stínů. Prostě znamenají, že někde nablízku svítí světlo.“

Titulní foto: www.panna.cz