Charakteristika

Máta, latinským názvem Mentha piperita, je víceletá rostlina náležející do čeledi hluchavkovitých. Může vyrůst až do výše šedesáti centimetrů. Lístky má řapíkaté a vejčité. Oddenky jsou dřevnaté a rozkládají se na povrchu půdy. Díky nim se rostlinka vegetativně rozmnožuje. Kvítky jsou nachové a objevují se od července do září. Máta se vyskytuje hned v několika formách, máta klasnatá, máta dlouholistá či máta okrouhlolistá.




Její vlastnosti objevili již starověcí Egypťané, kteří ji hojně používali jako koření. Přes obyvatele delty Nilu se dostala k Římanům a od nich dále do Evropy. Staročeši ji využívali také, často jí mísili s petrželkou a šalvějí. Tato směs se nazývala „zelená jícha“.


Pěstování

Máta semínka prakticky nevytváří, takže je nutné množení provést za pomoci oddenků. Řízky se získávají z nadzemních i podzemních výhonků, které mají dostatek pupenů. Řízky dlouhé osm až deset centimetrů oddělíme od původní rostliny na jaře, ideálně v březnu či dubnu, a vysadíme do záhonu (30 x 30 cm). Mátě se daří v teplejších polohách, ve vlhčí půdě a na chráněném místě proti větru. Na záhonku vydrží máta až pět let, někdy dokonce i déle.


Účinky

Lístky máty obsahují hlavně silici, menthol, menthon a flavonoidy. Rostlinka obsahuje i pět procent tříslovin. Dříve se věřilo, že její výrazná vůně dokonce povzbuzuje mozkovou činnost, posiluje paměť a dodává ztracenou chuť k jídlu. Faktem je, že má příznivé účinky na nervovou soustavu. Dále mírní bolesti a žaludeční neurózy a má pozitivní vliv na dýchání.



Při onemocnění žlučníku či jater se její blahodárné účinky dostávají do těla za pomoci čajů. Je možné ji přidávat i do pokrmů, neboť má pozitivní vliv na křeče zažívacího traktu a také působí proti nadýmání.


Použití

Máta je především skvělý pomocník v kuchyni. Lze použít jak její čerstvé lístky, které jen odtrhneme, tak i sušené. Ty natrháme za suchého počasí krátce poté, co rostlinka začne kvést. Usušíme je ve stínu, ale co nejdříve, protože by mohla zhnědnout.

Mátových extraktů se také využívá při výrobě zubních past, ústní vody, pěn do koupele a pleťových masek. Je častou surovinou i v cukrářství, můžeme ji nalézt nejen ve žvýkačkách, ale i v želé a dalších cukrovinkách. Mimo jiné je i součástí francovky.

Tip: Z máty si můžete připravit i mírně alkoholické osvěžení - koktejl Kubánské mojito!







Charakteristika Máta, latinským názvem Mentha piperita, je víceletá rostlina náležející do čeledi hluchavkovitých. Může vyrůst až do výše šedesáti centimetrů. Lístky má řapíkaté a vejčité. Oddenky jsou dřevnaté a rozkládají se na povrchu půdy. Díky nim se rostlinka vegetativně rozmnožuje. Kvítky jsou nachové a objevují se od července do září. Máta se vyskytuje hned v několika formách, máta klasnatá, máta dlouholistá či máta okrouhlolistá. Její vlastnosti objevili již starověcí Egypťané, kteří ji hojně používali jako koření. Přes obyvatele delty Nilu se dostala k Římanům a od nich dále do Evropy. Staročeši ji využívali také, často jí mísili s petrželkou a šalvějí. Tato směs se nazývala „zelená jícha“. Pěstování Máta semínka prakticky nevytváří, takže je nutné množení provést za pomoci oddenků. Řízky se získávají z nadzemních i podzemních výhonků, které mají dostatek pupenů. Řízky dlouhé osm až deset centimetrů oddělíme od původní rostliny na jaře, ideálně v březnu či dubnu, a vysadíme do záhonu (30 x 30 cm). Mátě se daří v teplejších polohách, ve vlhčí půdě a na chráněném místě proti větru. Na záhonku vydrží máta až pět let, někdy dokonce i déle. Účinky Lístky máty obsahují hlavně silici, menthol, menthon a flavonoidy. Rostlinka obsahuje i pět procent tříslovin. Dříve se věřilo, že její výrazná vůně dokonce povzbuzuje mozkovou činnost, posiluje paměť a dodává ztracenou chuť k jídlu. Faktem je, že má příznivé účinky na nervovou soustavu. Dále mírní bolesti a žaludeční neurózy a má pozitivní vliv na dýchání. Při onemocnění žlučníku či jater se její blahodárné účinky dostávají do těla za pomoci čajů. Je možné ji přidávat i do pokrmů, neboť má pozitivní vliv na křeče zažívacího traktu a také působí proti nadýmání. Použití Máta je především skvělý pomocník v kuchyni. Lze použít jak její čerstvé lístky, které jen odtrhneme, tak i sušené. Ty natrháme za suchého počasí krátce poté, co rostlinka začne kvést. Usušíme je ve stínu, ale co nejdříve, protože by mohla zhnědnout. Mátových extraktů se také využívá při výrobě zubních past, ústní vody, pěn do koupele a pleťových masek. Je častou surovinou i v cukrářství, můžeme ji nalézt nejen ve žvýkačkách, ale i v želé a dalších cukrovinkách. Mimo jiné je i součástí francovky. Tip: Z máty si můžete připravit i mírně alkoholické osvěžení - koktejl Kubánské mojito!










Máta je všestranná rostlinka díky své charakteristické chuti a nezaměnitelná pro své výrazné aroma. Jistě si vybavíte nespočet žvýkaček a zubních past, které ji obsahují.