Začalo ekologické hodnocení variant R35 na Pardubicku
18.10.2006, Relaxuj -REL-, článek
Ještě týden mohou občané posílat svá vyjádření na Ministerstvo životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí na konci září na speciálních internetových stránkách zveřejnilo zahájení posuzování vlivů rychlostní silnice R35 v úseku Vysoké Mýto – Staré Město v délce 54 km na životní prostředí, tzv. proces EIA. K předloženému oznámení se může vyjádřit každý, stačí když do 24. října pošle své stanovisko na MŽP do Prahy. Výchozí ekologický materiál opět dokládá, že jižní varianta R35 je z ekologického i dopravního hlediska výhodnější než severní.
„Již na začátku celého procesu EIA je zřejmé, že jižní varianta R35 je v hlavních kritériích přijatelnější než severní, stejně jako tomu bylo při jejich hodnocení v rámci schvalování územního plánu Pardubického kraje,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země z Brna.
Z dopravního hlediska se na jižní variantu přesune větší množství aut než na severní, takže se více odlehčí stávající silnici I/35, je také o více než dva kilometry kratší s menším sklonem a převýšením, takže řidiči ušetří za pohonné hmoty, a bude tedy i méně emisí výfukových plynů. Má i menší zábor zemědělské a lesní půdy.
Největší nevýhodou severní varianty je její trasování přes Lhotku u České Třebové, Českou Třebovou, Rybník a Třebovice a dále ve vzdálenosti do sto metrů kolem dalších sedmi obcí jako je Řetová či Nořín. Naproti tomu jižní varianta prochází jen přes Opatovec a blízko Sedliště u Litomyšle a Janova.
„Pokud nebudeme uvažovat o demolicích domů a vyhánění jejich obyvatel, tak bez protihlukových opatření zasáhne hluk ze severní varianty téměř čtyř sta domů, naproti jižní varianta ovlivní jen sto padesát domů,“ upozorňuje dále Radim Lána ze sdružení Zelený Kohout z České Třebové.
Výhodou jižní varianty je i postupné zprovozňování jednotlivých úseků a daleko menší odpor proti její výstavbě. Její nejnáročnější stavbou je samozřejmě tunel pod Mladějovským vrchem délky 3,7 km.
Děti Země se však přesto obávají, že v další fázi procesu EIA může být zpracování ekologických studií ovlivněně politickými tlaky zastánců severní varianty, uspěchaností Ředitelství silnic a dálnic ČR a také menší odbornou zkušeností autora oznámení Ing. Václava Píši, CSc., který dosud zpracovával hlavně menší stavby v Praze a silnice R35 na Pardubicku je teprve druhou jeho dopravní stavbou.
21. 03. 2006 = schválení Memoranda o silnici R35 mezi Ministerstvem dopravy a Pardubickým krajem
12. 04. 2006 = schválení jižní varianty rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji českou vládou
20. 04. 2006 = schválení jižní varianty 24 zastupiteli Pardubického kraje v 2. návrhu územního plánu kraje
04. 05. 2006 = podepsání Memoranda vicehejtmanem Romanem Línkem a ministrem dopravy Milanem Šimonovským
14. 12. 2006 = očekávané schválení 2. návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje zastupiteli s jižní variantou R35
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 95,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 - biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 - biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 - biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 - plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
„Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 V. Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah z dopisu ministra dopravy Milana Šimonovského hejtmanovi Pardubického kraje Michalu Rabasovi k trasování rychlostní silnice R35 – Ministerstvo dopravy, 16. 2. 2005
„S přihlédnutím k posudkům, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených severní variantou, Ministerstvo dopravy dospělo k přehodnocení stanoviska ve prospěch tzv. jižní varianty R35.“
4) Porovnání severní a jižní varianty R35 v úseku Zámrsk u Vysokého Mýta - východní hranice Pardubického kraje – podklad OSRK – OÚPSŘ pro zastupitele Pk (2005)
Společný úvod: K následujícímu hodnocení se konstatuje, že obě posuzované varianty mají prakticky totožné a z hlediska rozlišení slabých a silných stránek nepodstatné odlišnosti v následujícím:
Slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
Silné stránky
5) Výtah z dopisu ředitele odboru strategie Ministerstva dopravy Ing. Ondřeje Jaška Krajskému úřadu Pardubického kraje – 16. 2. 2005, č.j.:68/2005-520-UPR/1
Vážený pane, k soubornému stanovisku Ministerstva dopravy k územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které Vám bylo zasláno dne 27. 3. 2003 pod č.j.: 100/2003-210-UPR/2, Vám ve věci vedení rychlostní silnice R35 sděluji následující.
S přihlédnutím k závěrům posudků na variantní vedení rychlostní silnice R35 zpracovaných v rámci pořizování územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených tzv.severní variantou, dospělo Ministerstvo dopravy ke změně svého stanoviska. Ministerstvo dopravy proto požaduje do návrhu územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje zapracovat v úseku Vysoké Mýto - Staré Město tzv. jižní variantu rychlostní silnice R35.
Ministerstvo dopravy považuje urychlení přípravy realizace rychlostní silnice R35 za jeden z prioritních projektů rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Tato rychlostní silnice R35 bude jako spojnice mezi dálnicemi D1l a D47 plnit především funkci alternativního spojeni Čech s Moravou a měla by odlehčit dálnici Dl, jejíž kapacita se blíží naplnění. Současně by urychlení přípravy mělo pomoci rozvoji Pardubického kraje a posílení regionálních vazeb.
Z uvedených posudků je zřejmé, že výhodou tzv. jižní varianty je možná výstavba v etapách a tato varianta vykazuje také lepší výškové a směrové parametry, které nevyžadují časté snížení návrhové rychlosti jako v případě tzv. severní varianty. Na základě zkušeností s podobnými projekty (např. dálnice D8) vnímá Ministerstvo dopravy podněty veřejnosti jako jednu ze skutečnosti, která by v době investiční přípravy mohla vést k časovým posunům v realizaci.
O změně stanoviska Ministerstva dopravy Vás informuji již v této fázi projednávání územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, protože Ministerstvo dopravy chce alespoň částečně předejít problémům, které by mohly vzniknout v případě změny našeho stanoviska v průběhu projednávání návrhu územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje.
„Již na začátku celého procesu EIA je zřejmé, že jižní varianta R35 je v hlavních kritériích přijatelnější než severní, stejně jako tomu bylo při jejich hodnocení v rámci schvalování územního plánu Pardubického kraje,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země z Brna.
Z dopravního hlediska se na jižní variantu přesune větší množství aut než na severní, takže se více odlehčí stávající silnici I/35, je také o více než dva kilometry kratší s menším sklonem a převýšením, takže řidiči ušetří za pohonné hmoty, a bude tedy i méně emisí výfukových plynů. Má i menší zábor zemědělské a lesní půdy.
Největší nevýhodou severní varianty je její trasování přes Lhotku u České Třebové, Českou Třebovou, Rybník a Třebovice a dále ve vzdálenosti do sto metrů kolem dalších sedmi obcí jako je Řetová či Nořín. Naproti tomu jižní varianta prochází jen přes Opatovec a blízko Sedliště u Litomyšle a Janova.
„Pokud nebudeme uvažovat o demolicích domů a vyhánění jejich obyvatel, tak bez protihlukových opatření zasáhne hluk ze severní varianty téměř čtyř sta domů, naproti jižní varianta ovlivní jen sto padesát domů,“ upozorňuje dále Radim Lána ze sdružení Zelený Kohout z České Třebové.
Výhodou jižní varianty je i postupné zprovozňování jednotlivých úseků a daleko menší odpor proti její výstavbě. Její nejnáročnější stavbou je samozřejmě tunel pod Mladějovským vrchem délky 3,7 km.
Děti Země se však přesto obávají, že v další fázi procesu EIA může být zpracování ekologických studií ovlivněně politickými tlaky zastánců severní varianty, uspěchaností Ředitelství silnic a dálnic ČR a také menší odbornou zkušeností autora oznámení Ing. Václava Píši, CSc., který dosud zpracovával hlavně menší stavby v Praze a silnice R35 na Pardubicku je teprve druhou jeho dopravní stavbou.
Přehled hlavních událostí v roce 2006 o R35
21. 03. 2006 = schválení Memoranda o silnici R35 mezi Ministerstvem dopravy a Pardubickým krajem
12. 04. 2006 = schválení jižní varianty rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji českou vládou
20. 04. 2006 = schválení jižní varianty 24 zastupiteli Pardubického kraje v 2. návrhu územního plánu kraje
04. 05. 2006 = podepsání Memoranda vicehejtmanem Romanem Línkem a ministrem dopravy Milanem Šimonovským
14. 12. 2006 = očekávané schválení 2. návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje zastupiteli s jižní variantou R35
Odkaz na internetové stránky
- Ekologické hodnocení variant R35 procesem EIA
- Přehled odborných prací Ing. Václava Píši, CSc.
- Varianty silnice R35 na Pardubicku
Argumenty pro výstavbu rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji v jižním koridoru
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 95,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 - biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 - biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 - biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 - plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závěry hodnocení:
„Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 V. Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah z dopisu ministra dopravy Milana Šimonovského hejtmanovi Pardubického kraje Michalu Rabasovi k trasování rychlostní silnice R35 – Ministerstvo dopravy, 16. 2. 2005
„S přihlédnutím k posudkům, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených severní variantou, Ministerstvo dopravy dospělo k přehodnocení stanoviska ve prospěch tzv. jižní varianty R35.“
4) Porovnání severní a jižní varianty R35 v úseku Zámrsk u Vysokého Mýta - východní hranice Pardubického kraje – podklad OSRK – OÚPSŘ pro zastupitele Pk (2005)
Společný úvod: K následujícímu hodnocení se konstatuje, že obě posuzované varianty mají prakticky totožné a z hlediska rozlišení slabých a silných stránek nepodstatné odlišnosti v následujícím:
- Obě jsou technicky proveditelné,
- mají přibližně stejné dopady na životní prostředí,
- mají srovnatelnou celkovou délku,
- mají srovnatelné předpokládané celkové investiční náklady,
- pro obě platí dominantní tranzitní dopravní využití (mají tedy významnější dopravní přínos pro národní i nadnárodní úroveň oproti regionální - významně však ovlivňují celkovou bonitu kraje).
- Oběma chybí jednoznačná podpora na odborné i politické úrovni (krajské).
R35 - SEVERNÍ VARIANTA
Slabé stránky
- Návrh není v souladu s hodnocením dle „Posouzení vlivů ÚP VÚC Pk na životní prostředí – SEA“ (SURPMO, EMPLA - červen 2003, souhlasné stanovisko MŽP 6. 8. 2003).
- Převládají negativa pro navazující povolení stavby.
- Projednání budoucí EIA, když není v souladu se SEA.
- Výrazný odpor trasou dotčených obcí.
- Výrazný odpor ekologických iniciativ.
- Výrazný odpor občanských sdružení.
- Nepříznivé podmínky pro výstavbu - dlouhé úseky v dopravně nepřístupné krajině.
- Členitý terén - na trase je cca o 50 mostních konstrukcí více než na jižní (DHV Praha, listopad 2003).
- Téměř neexistující možnost etapizace výstavby (i při zprovoznění 1. úseku o délce 26 km do České Třebové
- lze pochybovat o využití těmi, kdo směřují na východ a jih – dají přednost stávající I/35).
- Odborný předpoklad výrazně vzdálenějšího horizontu dokončení stavby a její plné využitelnosti. V současné době je již proti tomuto řešení i MD ČR, dotčený orgán státní správy.
- Varianta není podpořena nadstandardním přístupem státu pro opatření na související silniční síti.
- Je plně smysluplná pouze v kompletní dokončené trase.
- Má náročnější klimatické a terénní podmínky.
Silné stránky
- Lepší dopravní napojení severovýchodní části Pardubického kraje.
- Posílení rozvojového potenciálu v území bývalého okresu Ústí nad Orlicí.
- Má toho času vyjednané Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení ÚP VÚC Pk.
- Není vedena geologicky složitým územím Mladějovského vrchu.
R35 - JIŽNÍ VARIANTA
Slabé stránky
- V současné době nemá vyjednané Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení ÚP VÚC Pk .
- Na trase je dlouhý a investičně nákladný tunel pod Mladějovským vrchem (tunelové řešení je ale šetrné k okolní krajině).
Silné stránky
- Je vyhodnocena jako nejlepší dle „Posouzení vlivů ÚP VÚC Pk na životní prostředí – SEA“ (SURPMO, EMPLA - červen 2003, souhlasné stanovisko MŽP 6. 8. 2003).
- Je vyhodnocena jako nejlepší v odborném posudku ČVUT Fakulta dopravní (duben 2004) a ČVUT Fakulta architektury (červen 2003).
- Je podporována a požadována z MŽP ČR.
- Od konce roku 2004 je podporována a požadována i MD ČR.
- Předpokládají se příznivé podmínky pro budoucí povolování stavby.
- Budoucí EIA naváže na souhlasné stanovisko SEA.
- Části trasy již procesem EIA prošly - obchvat V. Mýta, byť pro nižší kategorii.
- Dosud velmi malý odpor trasou dotčených obcí.
- Zatím žádný deklarovaný odpor občanských sdružení a ekologických iniciativ.
- Velmi příznivé podmínky pro výstavbu - smysluplná etapizace trasy (i velmi krátké úseky lze vždy plnohodnotně dopravně využít).
- Lze „ihned“ stavět dílčí úseky, obchvaty Vysokého Mýta a Litomyšle (hned ve čtyřpruhu nebo i v polovině budoucího profilu R35).
- Lze plně využít i v roce 2004 nově provedené úpravy 1/35 v úseku Janov - Gaier.
- S ohledem na rovinatý a méně zalesněný terén bude snadnější dostavba navazujících objektů (parkoviště, motoresty, benzinové pumpy apod.).
- Má výhodnější klimatické a terénní podmínky.
- Existují písemné garance nadstandardního přístupu státu při realizaci opatření na související silniční síti.
- Je připraveno (v návrhu) „Memorandum o spolupráci při řešení problematiky urychlení přípravy výstavby rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji" - pro spolupodepsání hejtmanem Pk, ministrem dopravy a generálním ředitelem ŘSD.
- Je odborně důvodný předpoklad výrazně dřívějšího (reálného) dokončení celé trasy.
5) Výtah z dopisu ředitele odboru strategie Ministerstva dopravy Ing. Ondřeje Jaška Krajskému úřadu Pardubického kraje – 16. 2. 2005, č.j.:68/2005-520-UPR/1
Vážený pane, k soubornému stanovisku Ministerstva dopravy k územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které Vám bylo zasláno dne 27. 3. 2003 pod č.j.: 100/2003-210-UPR/2, Vám ve věci vedení rychlostní silnice R35 sděluji následující.
S přihlédnutím k závěrům posudků na variantní vedení rychlostní silnice R35 zpracovaných v rámci pořizování územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených tzv.severní variantou, dospělo Ministerstvo dopravy ke změně svého stanoviska. Ministerstvo dopravy proto požaduje do návrhu územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje zapracovat v úseku Vysoké Mýto - Staré Město tzv. jižní variantu rychlostní silnice R35.
Ministerstvo dopravy považuje urychlení přípravy realizace rychlostní silnice R35 za jeden z prioritních projektů rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Tato rychlostní silnice R35 bude jako spojnice mezi dálnicemi D1l a D47 plnit především funkci alternativního spojeni Čech s Moravou a měla by odlehčit dálnici Dl, jejíž kapacita se blíží naplnění. Současně by urychlení přípravy mělo pomoci rozvoji Pardubického kraje a posílení regionálních vazeb.
Z uvedených posudků je zřejmé, že výhodou tzv. jižní varianty je možná výstavba v etapách a tato varianta vykazuje také lepší výškové a směrové parametry, které nevyžadují časté snížení návrhové rychlosti jako v případě tzv. severní varianty. Na základě zkušeností s podobnými projekty (např. dálnice D8) vnímá Ministerstvo dopravy podněty veřejnosti jako jednu ze skutečnosti, která by v době investiční přípravy mohla vést k časovým posunům v realizaci.
O změně stanoviska Ministerstva dopravy Vás informuji již v této fázi projednávání územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, protože Ministerstvo dopravy chce alespoň částečně předejít problémům, které by mohly vzniknout v případě změny našeho stanoviska v průběhu projednávání návrhu územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje.
