www.relaxuj.cz
>
>

Velké Losiny: lázně, které vznikly díky prašivému koni

Velké Losiny: lázně, které vznikly díky prašivému koni
, , článek

K Velkým Losinám mám zvláštní vztah, táhne mne k nim jejich drsná krása, jejich do hloubky sahající historie a mystično, které má na mne zvláštní omamující účinek. Není se čemu divit, kromě historie, turistiky, památek, papírny a lázní se Losiny proslavily i svými hony na čarodějnice. Naštěstí hořká minulost je za námi a dnes jsou Velké Losiny malebnou lázeňskou obcí v šumperském okrese.

Prašivý kůň a jedny malebné lázně v podhůří



Původ obce sahá až na počátek třináctého století, kdy se obyvatelstvo usídlilo po obou stranách řeky Losinky, přítoku řeky Desné. Místní zdejší léčivou vodu k léčebným účelům využívali od pradávna a jako vždy se k nálezům léčivých vod váží různé pověsti, není tomu jinak ani tady.

Za objevem zdejších pramenů stojí prý jeden sedlák a prašivý kůň, kterého sedlák vyhnal ze statku, jelikož byl již k nepotřebě a tak churav, že měl statkář strach, že by mu nakazil i ostatní zvěř. Kůň se potloukal po okolí, až se dobelhal na jednu z luk a tam vysláblý škobrtl a upadl do jámy plné vody. Neměl již sílu z ní vstát. Ležel v ní tři dny a tři noci, jaký zázrak se stal - ten kůň nezdechl, naopak, rány se mu zacelily, a on se nakonec vrátil na statek zcela zdráv. Ať tomu bylo jakkoli, největší dík za vznik lázní vděčíme Janovi mladšímu ze Žerotína, jež odkoupil v roce 1496 zadlužené panství a nechal v polovině 16. století vystavět vedle vývěru vody první dřevěnou lázeňskou budovu.

Známé byly již koncem 16. století, kdy se o nich Jan z Klaisenburku zmiňoval jako o královně moravských vod. Největšího rozmachu se lázním dostalo v průběhu osmnáctého století, tehdy se přistavěly další budovy a staly se takzvaně lázněmi knížecími. Na počátku devatenáctého století se však Žerotínové dostali do finančních potíží a byli nuceni postupně svůj majetek rozprodat. Panství si však nemohlo zvolit lepšího nového majitele. Lichtensteini o lázně pečovali s láskou a snažili se o jejich rozkvět a modernizaci. Existence koupelí byla ohrožena v polovině 19. století tírnou šumperské lnářské společnosti, avšak naštěstí ta ukončila provoz, tudíž již nic nebránilo k dalšímu budování nejen v samotných lázních, ale i v celé obci.


Slavné lázně díky slavným doktorům



Na konci století zde nakonec byla ubytovací kapacita pro tisíc návštěvníků, kteří si sem přijížděli léčit onemocnění pohybového ústrojí, zácpu, kožní nemoce, endokrinní onemocnění a obrnu. Důležitým přínosem pro zdejší lázeňství byli lékaři. Doktor medicíny Hans Lorenz, jež lázně zvelebil a zlepšil jejich vybavenost, osázel park vzácnými dřevinami a nechal v něm vybudovat dva rybníčky, krom toho se přičinil o koupi studeného pitného pramenu nazvaného po Karlovi Lichtensteinovi – Karlův. Druhým významným lékařem byl pak František Riedl, díky němuž se staly lázně v roce 1910 akciovou společností.

Během první světové války zde umístili válečný lazaret, avšak již v roce 1921 fungovaly lázně na plný provoz. Dvacátá a třicátá léta však byly zklamáním, v třicátých letech došlo dokonce k velkému požáru, kdy většina lázeňských budov lehla popelem, a proto nově vybudovali Lázeňský dům (dnes pavilon Eliška) a pak Dětský dům (Chaloupka). V průběhu druhé světové války zde zřídili domov pro matky a mládež a v pavilonu Šárka stávala porodnice. Nová éra lázní nastala po roce 1950, kdy se zde začala léčit polionyelitis acuta.


Co se zde léčí



Dospělí si sem přijíždějí léčit nervová onemocnění, děti zase s netuberkulózními onemocněními dýchacího ústrojí a dále s onemocněním nervového systému a pohybového aparátu. Jmenovitě se lázně specializují na chabé obrny, ale ne poúrazové, postpoliomyelitický syndrom, polyneuropatii s paretickými projevy, zánětlivá onemocnění centrální nervové soustavy, hemiparézy a parézy cévního původu – bez výraznějších psychických změn, stavy po operacích, nervosvalová onemocnění primární, sekundární i degenerativní. Co se týče dýchacích cest zabývají se léčbou recidiv onemocnění horních cest dýchacích s oslabenou odolností, dále alergickými rýmami prokázané alerogologickým vyšetřením, rekonvalescencemi po zápalu plic, astmatem bronchiale, stavy po operacích plic a dalšími onemocněními.


Základem léčby je voda



Měli byste vědět, že Velké Losiny jsou termálními lázněmi, a těch není na Moravě příliš mnoho. Na území obce vyvěrá celkem pět minerálních pramenů, které jsou sirné prosté teplice a sirné studené prameny. Složení u všech (u teplých i studených) je téměř shodné, což vypovídá o společném původu. Je pro ně charakteristický zvýšený obsah fluoridů a kyseliny křemičité. Teplota minerálek se pohybuje okolo 36 stupňů Celsia. Prameny se využívají ke koupelím a studený i k pitné kůře. Lázně využívají z pěti pramenů pouze dva: Karlův a Žerotínův, ostatní mají jako záložní zdroje.

Žerotínův pramen se nachází na louce mezi lesem a potokem v lázeňském parku, kde spočívá v hloubce tisíc metrů. Jedná se o teplou hypotonickou přírodní slabě mineralizovanou, sirnou silně alkalickou uhličitano – sodnou minerálku, se zvýšeným obsahem fluoridů, kyseliny křemičité, bohatou na nejrůznější kationty: vápník, sodík, hořčík, draslík a železo, dále pak na hydrogenuhličitany a sírany. Voda je čirá, bezbarvá, bez sedimentu, charakteristická svým sirovodíkovým zápachem. Její největší užitek spočívá v relaxaci svalstva, uvolnění ztuhlosti končetin a přispívá k ohebnosti kloubů, k posilování svalstva a k termoregulaci. Pramen je využíván ve vodoléčbě. Druhý pramen, Karlův, naleznete v dřevěném altánku nedaleko venkovního koupaliště, kde vyvěrá přirozeně. Na rozdíl od Žerotínovy minerálky se jedná o studený pramen, jinak ne však významně od prvního nelišící.

Titulní foto: Mitar Gavric
Nejnovější články
Cestování po Indii a Nepálu: Amritsar a Zlatý chrám Cestování po Indii a Nepálu: Amritsar a Zlatý chrám
Dnešní pokračování nás zavede dlouhou cestou vlakem do Amritsaru, kde se podíváme např. na známý Zlatý chrám (Golden temple). Mrkneme se také na indicko-pákistánskou hranici do Wagah-Attari.
19.12.2014,  článek,  Milan Šurkala
Cestování po Indii a Nepálu: Fatehpur Sikrí a Jaipur Cestování po Indii a Nepálu: Fatehpur Sikrí a Jaipur
Druhý den byl ve znamení cesty do Jaipuru. Cestou jsme ale stihli ještě navštívit pevnost Fatehpur Sikrí, Buland Darwaza, mrknout na Jantarovou pevnost i největší dělo na čtyřech kolech na světě, kanón Jaivana.
20.11.2014,  článek,  Milan Šurkala
Cestování po Indii a Nepálu: Nové Dillí, Agra a Taj Mahal Cestování po Indii a Nepálu: Nové Dillí, Agra a Taj Mahal
V dnešním díle konečně začínáme cestopisnou část našeho povídání o Indii a Nepálu. Začneme naším příletem do země, návštěvou Nového Dillí a Agry, kde jsme viděli Akhbarovu hrobku, pevnost a velmi známý a legendární Taj Mahal.
5.11.2014,  článek,  Milan Šurkala
Cestování po Indii a Nepálu: ubytování Cestování po Indii a Nepálu: ubytování
V dalším díle povídání o Indii se v krátkosti podíváme na problematiku ubytování, jejich cen a dostupnosti. Jak je na tom Indie s nabídkou hotelů a hostelů, co vše v nich můžete najít a bude to horor, nebo příjemné překvapení?
21.10.2014,  článek,  Milan Šurkala
Cestování po Indii a Nepálu: doprava, smlouvání a placení Cestování po Indii a Nepálu: doprava, smlouvání a placení
Cestování po Indii dokáže přinést nejedno překvapení. V dnešním díle se budeme věnovat problematice dopravy, přesunu z jednoho místa na druhé a také smlouvání o cenách, které může být z počátku nepříjemné. Začne vás to ale bavit.
9.10.2014,  článek,  Milan Šurkala,  1 komentář