Letní ovoce
24.8.2009, Simona Grygárková, článek
Ovoce je přírodním zdrojem ochranných látek, které potřebujeme denně pro naše zdraví. Ve své různorodosti zabezpečuje ovoce celý komplex vitaminů, minerálních látek, vlákniny a dalších vitálních složek, které výrazně přispívají k silné obranyschopnosti organismu. Hodnota ovoce je různá, zejména se hodně přeceňuje obsah vitaminu C.
„Mnoho lidí se domnívá, že pojídáním jakéhokoliv ovoce se jednak zajistí dostatek tohoto vitaminu, ale i ostatních potřebných látek. V praxi je to ale jinak, každý druh je bohatý na něco jiného. Čerstvé ovoce obsahuje značné množství antioxidantů. Celé ovocné plody obsahují těchto látek vhodné množství, v ovocných šťávách je jejich koncentrace již nízká. Na vzduchu i při dotyku kovu (odšťavovač) dochází k jejich rozkladu,“ říká na úvod Jasmína Míchová, která se zabývá fytoterapií a zdravým životním stylem.
Převládající složkou ovoce je voda, která tvoří podle druhu osmdesát až devadesát procent hmotnosti. Z kyselin jsou v něm přítomny hlavně jablečná, citrónová a vinná a slouží jako látky podporující trávení. Velmi důležitou složkou ovoce jsou pektiny, což je druh vlákniny. Vláknina ovoce je velmi potřebná pro zdraví. Váže na sebe toxické látky a pomáhá je vyloučit z těla ven. Typickou vůni mnohého ovoce způsobují aromatické látky.
„Mezi mé oblíbené letní ovoce patří ostružiny.“ Tyto plody překypují karoteny, které chrání citlivá semena před volnými radikály. Díky nim a vysokému obsahu vitaminu C posilují imunitní systém. Ostružiny obsahují přírodní barvivo antokyan, organické kyseliny – jablečnou a citrónovou, z minerálních látek především fosfor, hořčík (z našeho ovoce ho mají nejvíce), draslík, železo. „Účinné látky těchto plodů posilují vaziva a stěny cév a působí tak preventivně proti procesu stárnutí a žilním chorobám.“
Potřebujeme: 500g ostružin, 250 g tvarohu, ½ kelímku šlehačky, 1 lžíci medu, agáve sirupu nebo třtinového cukru,
Postup: Ostružiny omyjeme, šlehačku dobře ušleháme a smícháme s tvarohem a přírodním sladidlem. Poté vmícháme ostružiny. Touto směsí naplníme pohárky, necháme vychladit a můžeme podávat.
„Ostružinová šťáva je velmi účinným přírodním prostředkem proti chrapotu. Jemně ji přihřejeme a po doušcích vypijeme. Tento postup opakujeme dvakrát denně po dobu dvou až tří dnů. Takto ošetříme postižený hlas, a navíc tělo zásobíme cennými látkami,“ vysvětluje paní Jasmína.
Čerstvé, sušené, zavařené, ale i mražené plody se hodí do moučníků, salátů, jako oblohy dortů, pohárů i do musli.
„Ostružiník má i velmi léčivé listy (léčivý je pouze lesní ne šlechtěný zahradní). Tato droga zastavuje krvácení, působí močopudně, dezinfikuje močové i trávicí ústrojí a léčí kašel. Při zevním použití hojí kožní ekzémy a záněty. Ostružinové listí je v kombinaci s jahodníkem, malinovým listím, černým bezem či lípou velmi vhodné jako čajová směs pro děti.“
„Dalším oblíbeným sezónním ovocem jsou maliny.“ Maliny jsou také celkem bohaté na vitamin C, A a biotin. Biotin je vitamin krásy z komplexu skupiny B a obsahuje síru, která je důležitá pro zdraví a vzhled kůže, nehtů a vlasů. „Člověk si sice vyrábí biotin sám, ale pouze ve zdravé střevní flóře. Převážnou část této životně důležité látky totiž produkují bakterie. Spousta látek jako jsou antibiotika, alkohol, nadměrná spotřeba léků či špatné stravovací návyky bakterie ve střevech ničí, a proto je nutné zvýšit příjem této látky,“ doplňuje paní Míchová. Z minerálních látek maliny obsahují hořčík, vápník, fosfor, železo, draslík, měď.
Malinová kúra může zlepšit jak zdraví, tak vzhled kůže, nehtů a vlasů. Stačí po sedm až deset dní sníst třikrát denně hrst tohoto ovoce. Biotin se již o vše postará.
Dvě polévkové lžíce rozmačkaných malin smícháme s jednou lžící jogurtu. Směs naneseme na obličej, krk i dekolt a necháme dvacet pět minut působit. Potom dobře opláchneme. Pokožka se krásně projasní a vypne. Plody maliníku podporují pocení a snižují horečku, léčí nechutenství.
„Maliník má rovněž léčivé listy. Tato droga jemně čistí organismus, tlumí menstruační bolesti. Čaj z malinového listí se doporučuje pít těhotným ženám po třicátém čtvrtém týdnu, protože tonizuje dělohu a připraví ji k porodu. Protože nejsou známy žádné nežádoucí účinky, můžeme maliník užívat k přípravě domácího čaje ke každodennímu pití. Obvykle se používá do směsí, s ostružiníkem, lípou, heřmánkem, černým bezem. Je vhodný pro děti.“
„Oblíbenou letní tykvovou zeleninou, se kterou zacházíme jako s ovocem je meloun.“ Melouny jsou úplným darem přírody. Utišují žízeň, svou sladkou chutí nahrazují cukrovinky a ještě k tomu jsou zdraví velmi prospěšné. Šťavnatá dužina vodního melounu obsahuje velké množství vody a asi právě proto se mnoho lidí domnívá, že kromě ní již melouny nic zvláštního neobsahují. To je ale velký omyl. Mají velký obsah vitaminu A, dále pak skupinu vitaminů B, vitamin C. Z minerálních látek obsahují hlavně draslík, pak železo, mangan.
Kostičky melounu můžeme s úspěchem použít do salátů, pohárů. Meloun výjimečně dobře chutná v kombinaci s mátou. „Jelikož se jedná hlavně o sezónní ovoce poradím vám dva recepty, jak si to letní osvěžení uchovat i na zimu,“ říká paní Jasmína.
Meloun vodní nakrájíme na kostky, vybereme jádra a vložíme do hrnce. Přidáme špetku soli a odpařujeme tak dlouho, až nám zůstane hustá hmota. Z jednoho melounu získáme asi jednu skleničku tohoto pyré. Doba odpařování může být deset až dvanáct hodin, ale opravdu stojí za to. Získáme kvalitní, velmi sladké pyré, kterým můžeme přichycovat poháry, buchty či kaše. Uchováme ho tak, že směs naplníme do skleniček, zavíčkujeme a zavaříme dvacet minut na devadesát stupňů Celsia.
Meloun vodní nakrájíme na dílky, vybereme jádra a rozkrájíme na kostky. Dáme do hrnce, přidáme koření: bobkový list, nové koření, mořskou sůl, jednu lžíci citrónové šťávy a nastrouhané kyselejší jablko. Za občasného míchání rozvařujeme až nám vznikne hustá hmota. Přecedíme a podle chuti dosolíme či dokyselíme. Uchováme si ho tak, že směs naplníme do skleniček, zavíčkujeme a zavaříme dvacet minut na devadesát stupňů Celsia.
Titulní foto: Siberia
Převládající složkou ovoce je voda, která tvoří podle druhu osmdesát až devadesát procent hmotnosti. Z kyselin jsou v něm přítomny hlavně jablečná, citrónová a vinná a slouží jako látky podporující trávení. Velmi důležitou složkou ovoce jsou pektiny, což je druh vlákniny. Vláknina ovoce je velmi potřebná pro zdraví. Váže na sebe toxické látky a pomáhá je vyloučit z těla ven. Typickou vůni mnohého ovoce způsobují aromatické látky.
Ostružiny proti stárnutí
„Mezi mé oblíbené letní ovoce patří ostružiny.“ Tyto plody překypují karoteny, které chrání citlivá semena před volnými radikály. Díky nim a vysokému obsahu vitaminu C posilují imunitní systém. Ostružiny obsahují přírodní barvivo antokyan, organické kyseliny – jablečnou a citrónovou, z minerálních látek především fosfor, hořčík (z našeho ovoce ho mají nejvíce), draslík, železo. „Účinné látky těchto plodů posilují vaziva a stěny cév a působí tak preventivně proti procesu stárnutí a žilním chorobám.“
Ostružinový pohár
Potřebujeme: 500g ostružin, 250 g tvarohu, ½ kelímku šlehačky, 1 lžíci medu, agáve sirupu nebo třtinového cukru,
Postup: Ostružiny omyjeme, šlehačku dobře ušleháme a smícháme s tvarohem a přírodním sladidlem. Poté vmícháme ostružiny. Touto směsí naplníme pohárky, necháme vychladit a můžeme podávat.
„Ostružinová šťáva je velmi účinným přírodním prostředkem proti chrapotu. Jemně ji přihřejeme a po doušcích vypijeme. Tento postup opakujeme dvakrát denně po dobu dvou až tří dnů. Takto ošetříme postižený hlas, a navíc tělo zásobíme cennými látkami,“ vysvětluje paní Jasmína.
Čerstvé, sušené, zavařené, ale i mražené plody se hodí do moučníků, salátů, jako oblohy dortů, pohárů i do musli.
„Ostružiník má i velmi léčivé listy (léčivý je pouze lesní ne šlechtěný zahradní). Tato droga zastavuje krvácení, působí močopudně, dezinfikuje močové i trávicí ústrojí a léčí kašel. Při zevním použití hojí kožní ekzémy a záněty. Ostružinové listí je v kombinaci s jahodníkem, malinovým listím, černým bezem či lípou velmi vhodné jako čajová směs pro děti.“
Pár malin denně pro zdraví
„Dalším oblíbeným sezónním ovocem jsou maliny.“ Maliny jsou také celkem bohaté na vitamin C, A a biotin. Biotin je vitamin krásy z komplexu skupiny B a obsahuje síru, která je důležitá pro zdraví a vzhled kůže, nehtů a vlasů. „Člověk si sice vyrábí biotin sám, ale pouze ve zdravé střevní flóře. Převážnou část této životně důležité látky totiž produkují bakterie. Spousta látek jako jsou antibiotika, alkohol, nadměrná spotřeba léků či špatné stravovací návyky bakterie ve střevech ničí, a proto je nutné zvýšit příjem této látky,“ doplňuje paní Míchová. Z minerálních látek maliny obsahují hořčík, vápník, fosfor, železo, draslík, měď.
Zkrášlující malinová kúra
Malinová kúra může zlepšit jak zdraví, tak vzhled kůže, nehtů a vlasů. Stačí po sedm až deset dní sníst třikrát denně hrst tohoto ovoce. Biotin se již o vše postará.
Malinová maska
Dvě polévkové lžíce rozmačkaných malin smícháme s jednou lžící jogurtu. Směs naneseme na obličej, krk i dekolt a necháme dvacet pět minut působit. Potom dobře opláchneme. Pokožka se krásně projasní a vypne. Plody maliníku podporují pocení a snižují horečku, léčí nechutenství.
„Maliník má rovněž léčivé listy. Tato droga jemně čistí organismus, tlumí menstruační bolesti. Čaj z malinového listí se doporučuje pít těhotným ženám po třicátém čtvrtém týdnu, protože tonizuje dělohu a připraví ji k porodu. Protože nejsou známy žádné nežádoucí účinky, můžeme maliník užívat k přípravě domácího čaje ke každodennímu pití. Obvykle se používá do směsí, s ostružiníkem, lípou, heřmánkem, černým bezem. Je vhodný pro děti.“
Meloun pro mlsné jazýčky
„Oblíbenou letní tykvovou zeleninou, se kterou zacházíme jako s ovocem je meloun.“ Melouny jsou úplným darem přírody. Utišují žízeň, svou sladkou chutí nahrazují cukrovinky a ještě k tomu jsou zdraví velmi prospěšné. Šťavnatá dužina vodního melounu obsahuje velké množství vody a asi právě proto se mnoho lidí domnívá, že kromě ní již melouny nic zvláštního neobsahují. To je ale velký omyl. Mají velký obsah vitaminu A, dále pak skupinu vitaminů B, vitamin C. Z minerálních látek obsahují hlavně draslík, pak železo, mangan.
Kostičky melounu můžeme s úspěchem použít do salátů, pohárů. Meloun výjimečně dobře chutná v kombinaci s mátou. „Jelikož se jedná hlavně o sezónní ovoce poradím vám dva recepty, jak si to letní osvěžení uchovat i na zimu,“ říká paní Jasmína.
Melounové pyré
Meloun vodní nakrájíme na kostky, vybereme jádra a vložíme do hrnce. Přidáme špetku soli a odpařujeme tak dlouho, až nám zůstane hustá hmota. Z jednoho melounu získáme asi jednu skleničku tohoto pyré. Doba odpařování může být deset až dvanáct hodin, ale opravdu stojí za to. Získáme kvalitní, velmi sladké pyré, kterým můžeme přichycovat poháry, buchty či kaše. Uchováme ho tak, že směs naplníme do skleniček, zavíčkujeme a zavaříme dvacet minut na devadesát stupňů Celsia.
Kečup z melounu
Meloun vodní nakrájíme na dílky, vybereme jádra a rozkrájíme na kostky. Dáme do hrnce, přidáme koření: bobkový list, nové koření, mořskou sůl, jednu lžíci citrónové šťávy a nastrouhané kyselejší jablko. Za občasného míchání rozvařujeme až nám vznikne hustá hmota. Přecedíme a podle chuti dosolíme či dokyselíme. Uchováme si ho tak, že směs naplníme do skleniček, zavíčkujeme a zavaříme dvacet minut na devadesát stupňů Celsia.
Titulní foto: Siberia
