Hostiny v časech nedostatku: o středověkém stravování

Kuchyně se loučí se středověkem a Evropa vyhrává bramborovou medaili

Když loď Golden Hind dovezla v 16. století do Anglie první rostlinky brambor, známé již předtím španělským námořníkům, stala se, aniž by to viceadmirál Francis Drake tušil, zároveň poslem naděje pro stále ještě často hladovějící Evropu. Potenciál brambor jako ve velkém pěstované plodiny, která dokáže ochránit před hladomorem nejen jako každodenní potrava, ale i jako zdroj škrobu a mouky, však byl plně rozpoznán až v polovině 18. století.


Nicméně rozšíření brambor a kukuřice po zámořských objevech, nová obchodní spojení s Asií, gastronomické inspirace přicházející ze Středního východu a severní Afriky, nástup kakaa, kávy, vanilky, rajčat a mnoha dalších plodin, to vše přineslo obrovské změny do evropské kuchyně i do vnímání jídla jako takového. Po bídě středověku přicházelo nové období prosperity a hojnosti. Středověká kuchyně ve své typické podobě skončila, ale její dědictví docela nezmizelo a zůstává s námi do dneška, přímo na našich talířích.

Téma středověké kuchyně jsme rozhodně nevyčerpali, spíše jsme se jej jen dotkli; jde o rozsáhlou materii a v mnoha ohledech o ní dokonce dnes víme více, než věděli její současníci. Ale jestli jste dočetli až sem, vzbudili jsme Váš zájem o nesmírně zajímavý předmět bádání...a o to šlo.