Chcete vyšší plat? Porovnejte jej s průměrným platem v IT branži
28.7.2006, FIA , článek
Čas od času má každý z nás pocit, že je v zaměstnání nedoceněn a zasloužil by si vyšší plat. Když pro nic jiného, tak aby si člověk občas vyrazil na příjemnou dovolenou, kde bude odpočívat a relaxovat unavená mysl i tělo. Není tedy nic jednoduššího, než se obrátit na nadřízeného a o zvýšení platu požádat. Ale víte, kolik „berou“ vaši kolegové?
Když pro nic jiného, tak aby si člověk občas vyrazil na příjemnou dovolenou, kde bude odpočívat a relaxovat unavená mysl i tělo. Logicky předpokládám, že ve většině firem, IT není výjimkou, se tyto údaje nesdělují a jsou velmi privátní. Proto vás zveme na exkurzi do mzdových tabulek a účetních výkazů společností, jejichž „svatou“ povinností je poskytování finančních údajů jako podklad pro statistické výkazy.
Podle našeho zjištění má naprosto nepřekvapivě nejvyšší platový průměr hlavní město Praha. Následuje Středočeský kraj a po něm kraj Jihomoravský. Odpověď na otázku: „Kolik kdo vydělává?“ jsme pro vás našli na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, ale především na stránkách společnosti Trexima. Zmiňovaná organizace shromažďuje výběrový soubor ISPV (Informační systém o průměrných výdělcích). Ten tvoří více než 3500 ekonomických subjektů podnikatelské sféry, zaměstnávajících přibližně 1,3 milionu zaměstnanců (a to by v tom byl čert, abyste se mezi nimi nenašli…) Nepodnikatelská sféra se šetří plošně. V zákoutích webových stránek těchto subjektů naleznete odpovědi na nejrůznější otázky v oblastech, o jejichž existenci jste neměli ani tušení. Pokud vás tedy zaměstnavatel drží při zemi informacemi o nízkých platech v podnikatelské sféře, vězte, že tomu nemusí být vždy tak, jak říká.
Ve století boomu informačních technologií pro vás máme několik pravdivých zpráv o platovém průměru dle věkových kategorií v ČR. Je zjevné, že ti nejmladší, (a přestože bych jim nerada křivdila) ale také ti nejméně kvalifikovaní, pobírají za svoji práci příjem nejnižší. Pomyslným statistickým platovým vrcholem je věk od 30 do 39 let. V tomto období přichází finanční prosperita u většiny pracujících osob a člověk by se měl zaměřit na odkládání peněz na doby horší. Pozvolné klesání mzdy po 40 roku věku se jeví být lehce diskriminačním. Bohužel je to v ČR obvyklá praxe, protože:“Mládí vpřed!“
Foto: Oleg Kozlov
Zní to jako stokrát dokola opakovaná lež, protože pokud jste přeci v něčem dobří, nemusí to nutně znamenat, že jste absolventem minimálně dvou vysokých škol. Ale posuďte sami, jaký protiargument přednese stará dobrá statistika. Pohleďte na žebříček platového hodnocení podle dosaženého vzdělání a vězte, že být vysokoškolákem se jeví stále ještě příznivě.
Proč se nepodívat do sféry, jejíž rozmach vládne světem. Jsou skutečně všichni ti programátoři, specialisté a konzultanti tak dobře placeni, nebo je to jen fáma? Posuďte vlastním okem a hlavou, jak si tahle sorta lidí stojí:
Chápu, že probírat se hodinovými průměry není nic až tak zajímavého, a proto vám nabízíme přehled hrubých mezd v Kč u výše uvedených povolání:
Jestliže vás pohled do této tabulky zvedl ze židlí a přinutil zaklepat na šéfovu kancelář vězte, že se jedná o průměr za celou republiku (není-li uvedeno jinak) a tudíž i za oblasti s nejvyšší průměrnou mzdou. Pokud tedy pracujete v regionu, kde lišky dávají dobrou noc, nečekejte mzdový zázrak. Navíc programátor je v současnosti jedinec hájený a velmi nedostatkový. Pořádat na něj lov se vyplatí pouze v případě, že máte možnost nabídnout kvalitní vábničku a to nejen mzdovou, ale také bonusovou a benefitní. Protože 21. století je přeci věkem informačních technologií… nebo ne?
Foto: Dreamstime
Informační zdroj:
JM průměr za1-4/Q 2005
Trexima
MPSV ČR
Za kolik?
Podle našeho zjištění má naprosto nepřekvapivě nejvyšší platový průměr hlavní město Praha. Následuje Středočeský kraj a po něm kraj Jihomoravský. Odpověď na otázku: „Kolik kdo vydělává?“ jsme pro vás našli na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, ale především na stránkách společnosti Trexima. Zmiňovaná organizace shromažďuje výběrový soubor ISPV (Informační systém o průměrných výdělcích). Ten tvoří více než 3500 ekonomických subjektů podnikatelské sféry, zaměstnávajících přibližně 1,3 milionu zaměstnanců (a to by v tom byl čert, abyste se mezi nimi nenašli…) Nepodnikatelská sféra se šetří plošně. V zákoutích webových stránek těchto subjektů naleznete odpovědi na nejrůznější otázky v oblastech, o jejichž existenci jste neměli ani tušení. Pokud vás tedy zaměstnavatel drží při zemi informacemi o nízkých platech v podnikatelské sféře, vězte, že tomu nemusí být vždy tak, jak říká.
Statistika nuda je, má však cenné údaje!
Ve století boomu informačních technologií pro vás máme několik pravdivých zpráv o platovém průměru dle věkových kategorií v ČR. Je zjevné, že ti nejmladší, (a přestože bych jim nerada křivdila) ale také ti nejméně kvalifikovaní, pobírají za svoji práci příjem nejnižší. Pomyslným statistickým platovým vrcholem je věk od 30 do 39 let. V tomto období přichází finanční prosperita u většiny pracujících osob a člověk by se měl zaměřit na odkládání peněz na doby horší. Pozvolné klesání mzdy po 40 roku věku se jeví být lehce diskriminačním. Bohužel je to v ČR obvyklá praxe, protože:“Mládí vpřed!“
Foto: Oleg Kozlov
| Hodinové výdělky 4. čtvrtletí 2005 | Průměr Kč/hod |
| do 20 let | 65,87 |
| 20 - 29 let | 104,90 |
| 30 - 39 let | 130,49 |
| 40 - 49 let | 127,21 |
Uč se synu moudrým býti….
Zní to jako stokrát dokola opakovaná lež, protože pokud jste přeci v něčem dobří, nemusí to nutně znamenat, že jste absolventem minimálně dvou vysokých škol. Ale posuďte sami, jaký protiargument přednese stará dobrá statistika. Pohleďte na žebříček platového hodnocení podle dosaženého vzdělání a vězte, že být vysokoškolákem se jeví stále ještě příznivě.
| 4. čtvrtletí 2005 ISPV - podnikatelská sféra | Průměr Kč/hod |
| Střední bez maturity | 94,70 |
| Střední s maturitou | 129,65 |
| Vyšší odborné a bakalářské | 153,35 |
| Vysokoškolské | 245,56 |
A co na to IT?
Proč se nepodívat do sféry, jejíž rozmach vládne světem. Jsou skutečně všichni ti programátoři, specialisté a konzultanti tak dobře placeni, nebo je to jen fáma? Posuďte vlastním okem a hlavou, jak si tahle sorta lidí stojí:
| Hodinové výdělky podle podskupin zaměstnání a zaměstnání KZAM-R | Průměr Kč/hod |
| Projektanti a analytici výpočetních systémů | 234,58 |
| Projektant a analytik informačních systémů | 234,84 |
| Programátoři | 217,44 |
| Programátor informačních systémů | 232,66 |
| Ostatní odborníci zabývající se výpoč. tech. jinde neuvedení | 222,70 |
| Inženýr správce integrovaných, informačních systémů, sítí | 255,41 |
Chápu, že probírat se hodinovými průměry není nic až tak zajímavého, a proto vám nabízíme přehled hrubých mezd v Kč u výše uvedených povolání:
| Programátoři | 37 693 |
| Programátor specialista v oboru výpočetní techniky | 43 011 |
| Programátor informačních systémů | 41 022 |
| Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou jinde neuvedení | 38 531 |
| Inženýr správce integrovaných, informačních systémů, sítí | 43 087 |
Jestliže vás pohled do této tabulky zvedl ze židlí a přinutil zaklepat na šéfovu kancelář vězte, že se jedná o průměr za celou republiku (není-li uvedeno jinak) a tudíž i za oblasti s nejvyšší průměrnou mzdou. Pokud tedy pracujete v regionu, kde lišky dávají dobrou noc, nečekejte mzdový zázrak. Navíc programátor je v současnosti jedinec hájený a velmi nedostatkový. Pořádat na něj lov se vyplatí pouze v případě, že máte možnost nabídnout kvalitní vábničku a to nejen mzdovou, ale také bonusovou a benefitní. Protože 21. století je přeci věkem informačních technologií… nebo ne?
Foto: Dreamstime
Informační zdroj:
JM průměr za1-4/Q 2005
Trexima
MPSV ČR
